Co říkáte vyjádření předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, že za okupaci v srpnu 1968 nemohou Rusové, ale Ukrajinci, protože tehdejší vůdce komunistů v Sovětském svazu byl Ukrajinec Leonid Brežněv?
To považuji za zcela ujeté myšlení. Buď to říkal s nadsázkou nebo se úplně zbláznil, protože tohle jsou věci, které by si nikdo neměl dovolit tvrdit. Byl to Sovětský svaz a další spřátelené armády, které byly jasně ve vleku Sovětského svazu. Mě vůbec nezajímá, jestli to byl někdo z Kazachstánu, Ukrajiny nebo Moskvy. Moskva to řídila, Brežněv to dirigoval.
Fotogalerie: - Nezapomínáme. Protestujeme...
Která událost nejvíce poznamenala český národ?Anketa
Letos vzpomeneme 50. výročí od srpnové okupace v roce 1968. Jak vnímáte, že prezident Miloš Zeman se při této příležitosti nezúčastní žádné vzpomínkové události, třeba pietního aktu u Českého rozhlasu, kde zahynulo několik lidí, ani nepronese žádný významný projev, aby připomněl jednu z nejtragičtějších událostí našich novodobých dějin, kterou skončilo pražské jaro a nastoupila dlouhá léta normalizace? Podle jeho mluvčího prezident Miloš Zeman věnuje jen tichou vzpomínku, což je prý lepší než nějaké okázalé obřadnictví lidí, kteří se chtějí na tom výročí přiživit.
Padesáté výročí okupace 21. srpna 1968 je tragickým okamžikem v naší moderní historii. Prezident má samozřejmě právo na svůj postoj, ale podle mého názoru je tento jeho postoj obrovská chyba, protože prezident má kromě své funkce ještě obrovskou symbolickou roli, a to účastnit se takových významných akcí. To, že si někde v tichu vzpomene, je sice hezké, ale když je prezident, měl by se aktivně zúčastnit připomínky těchto tragických událostí.
Před deseti lety při příležitosti 40. výročí těchto pohnutých událostí tehdejší prezident Václav Klaus uspořádal pietní setkání na Pražském hradě, pak odjel do Bratislavy, kde si na 40. výročí invaze vzpomenul s tehdejším slovenským prezidentem Ivanem Gašparovičem. Není třeba i takovými slavnostními akcemi připomínat, co je komunismus, jak dokáže zatočit s touhou lidí po svobodě, zvlášť v této době, kdy se u nás opět dostávají komunisti k moci? Hlavně kvůli mladým lidem, kteří tuto dobu ani totalitní režim nezažili?
Podle mého názoru to byla opravdu dramatická záležitost, okupace Československa nás všechny překvapila. Já osobně jsem byl chirurg, tři týdny po promoci, takže jsem v Liberci zažil na vlastní kůži válečnou chirurgii. Já si ty dny pamatuji skoro minutu po minutě. Ale ti mladí nevědí, co byl osmačtyřicátý rok, co byl osmašedesátý a pomalu nevzpomenou ani to, co byl devětaosmdesátý rok. To, co dnes máme v České republice, svobodu a demokracii, berou jako naprostou samozřejmost. Já myslím, že je potřeba tyto události nejen připomínat, ale je třeba být stále ve střehu, protože různá nebezpečí regulací, diktatur atd. jsou v řadě zemí i nyní.
Objevují se úvahy, zda za tím, proč se prezident Miloš Zeman nechce účastnit vzpomínkových akcí k výročí okupace Československa, není něco jiného, že nechce například vystoupit proti současnému putinovskému Rusku, které vykládá historii zcela jinak. A někteří kritici mu vytýkají, že nevystoupí u příležitosti výročí srpna 1968, ale na sjezdu komunistů a SPD promluvil.
Musím říci jediné: To, že lidé dávají stále komunistům svůj hlas, považuji za tragédii. Každý, kdo se podívá do programu komunistické strany, dočte se tam, že komunisté chtějí budovat socialismus, chtějí znárodňovat, a to jsou přesně věci, kvůli kterým bychom měli být trvale ve střehu. Mám obavy z toho, že náš národ žije v představě, že o to, co máme, už nemůžeme přijít. Ale můžeme, pokud svobodu a demokracii nebudeme střežit. Nedovedu si představit, že se vrátíme opět do roku 1948, do padesátých nebo sedmdesátých let. To je všechno historie komunistické strany, která se nedá vymazat a která byla děsivá vůči tehdejšímu Československu. Demokracie, i když má zásluhou především Bruselu různé regulace, je stále ještě nejdokonalejší systém. Já osobně už nikdy socialismus budovat nechci.
Tomio Okamura
Minulý týden se hodně hovořilo v souvislosti se smrtí tří českých vojáků v Afghánistánu, jestli má smysl, aby naši vojáci tak daleko od České republiky bojovali proti terorismu. Dokonce i někteří vaši straničtí kolegové jako Václav Klaus mladší zpochybnili smysl naší účasti v zahraničních misích. Poslankyně za ODS Jana Černochová odpověděla, že by takový výrok čekala od komunisty nebo SPD, ale ne od svého spolustraníka. Jak se na postoje Václava Klause mladšího díváte vy?
Václav Klaus se v této chvíli dostal úplně jinam, než je hlavní myšlení ODS, jestli si neuvědomuje, co je radikální islamismus, co je Tálibán, že je potřeba bojovat tam, kde má hlavní sílu, třeba v Afghánistánu; je to podle mne šíleně krátkozraké. A vůbec netuším, kde se v něm to myšlení vzalo. My dnes máme x milionů muslimů v Evropě, víme, co se odehrává před britským parlamentem, co se odehrávalo při různých teroristických útocích v Evropě. Jestliže podle oficiálních odhadů Němců je v Německu několik tisíc islamistů, kteří se kdykoli mohou opásat výbušninami, je podle mého názoru dobře, že jsme jako Česká republika aktivní v boji tam, kde má Tálibán a terorismus hlavní sídlo. Odmítám myšlení, že bychom se měli přestat angažovat. Byla by to pštrosí politika, strčíme hlavu do písku a někdo nám pak ustřelí celé tělo.
Někdo považuje za největší nebezpečí terorismus, někdo rozpínavé Rusko, jiný zase socialistickou politiku Bruselu. Třeba bývalý prezident Václav Klaus označil za větší nebezpečí než Rusko a komunisty právě Evropskou unii. Naopak Miroslav Kalousek varuje, že čím méně Bruselu, tím více Ruska. K jakému postoji se přikláníte vy?
Já jsem se dvacet let pohyboval v parlamentní zahraniční politice a musím říci, že Brusel se výrazně mění. Vždycky jsem svým kolegům ze západní Evropy říkal, vždyť vy začínáte budovat socialismus, kterého my jsme se v 90. letech zbavili, vůbec netušíte, o co jde. A to, že komunisté chtějí znárodňovat, na tom je postaven celý socialismus. Mám z toho velké obavy. K Rusku je potřeba se chovat jako suverénní stát. Já s tím mám osobní zkušenost, když jsem byl tzv. pozván na kobereček tehdejším předsedou horní komory Ruska a on mi začal vytýkat, jak to, že uvažujeme o vybudování radaru u nás. Odpověděl jsem mu, že jsme suverénní Česká republika, že jsme členem NATO a Evropské unie a že už nejsme satelitem Sovětského svazu. A protože jsem si neklekl a nepožádal o odpuštění, tak od té chvíle se ke mně choval nesmírně hezky. Takhle se s Rusy musí jednat. Rusko je v podstatě expandující země a půjde tam, kde je mu dovoleno. Co dělala Evropská unie, když Rusko obsazovalo Abcházii a Jižní Osetii nebo Podněstří? Evropská unie se vzpamatovala, až když Rusko obsadilo Krym. Ale to už měl Putin jasně signalizováno, že když si vezme kus Gruzie, Moldávie, tak se vlastně nic neděje, tak si vzal i kus Ukrajiny. Myslím, že tady se musí celá Evropská unie vzpamatovat, a ne si teď hrát na prapodivné sankce, ty měly přijít o desítky let dřív.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Libuše Frantová
