Senát se právě distancoval od říjnového pročínského prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, které podpořil i předseda horní parlamentní komory Milan Štěch (ČSSD). Jeho postoj senátoři označili za jeho osobní názor, nikoli za názor celého Senátu. Jak vypadala senátní debata?
Byla to obrovská čtyřhodinová diskuse, v níž věcně zaznívalo, že senátoři nemají nic proti kontaktům s Čínou, ale že je důležité, abychom nebyli podlézaví a lokajsky loajální. V usnesení se říká, že by Česká republika měla plnit své závazky z roku 1998, kdy se zavázala hájit zájmy lidu Tibetu a Číny. Senát se také distancuje od předsedy Milana Štěcha a jeho postoj považuje jen za jeho osobní názor.
Novinář Jakub Patočka má za to, že Miloš Zeman si nezaslouží projevy úcty, ale odporu. Básník Jiří Dědeček veršoval na Václaváku „Sedí prase na Hradě, libuje si v úřadě“. Jsou to patřičná hodnocení? Může si za něj prezident sám?
To je nepřiměřené a nesouhlasím s takovými projevy. I když prezident Zeman sám vulgarity pronáší, vždy se snažím oddělit politickou a lidskou stránku. Musíme se soustředit hlavně na to, jak vykonává svůj úřad, tam už kritika je oprávněná, ale vulgárně útočit na jeho osobu je nevhodné.
Souhlasíte s návrhem zákonného ustanovení o trestnosti hanobení prezidenta republiky?
S tím nesouhlasím, je to zase aktivita na obranu prezidenta a snaha vést ji právní formou, ale to není dobré. Nabízí se srovnání s obdobím totality a paralely je zde jistě vidět, bolševici také měli trestně definováno hanobení představitelů moci. O tom, že to není nejlepší nápad, svědčí i to, jak poslanci, kteří návrh předložili, se nakonec sami lekli a začali podpisy odvolávat. Nedomysleli asi všechny souvislosti a konotace takové věci.
Prezidentovi příznivci si myslí, že Herman, Gazdík a spol. se pokusili o „majdan“ proti Zemanovi, což jim nevyšlo, ale oni to budou zkoušet dál. Je to nesmysl?
To naprosto neodpovídá realitě. Zvlášť po akcích oslav 17. listopadu mám dojem, že lidé ani příliš nejsou zvědaví na kritiku Miloše Zemana, už to tolik neřeší a pomalu mají v hlavách spíš to, kdo by mohl být novým prezidentem. Cesta neustálé kritiky Miloše Zemana nefunguje a není to cesta. On sám si už kope politický hrob a myslím, že bude už jen ztrácet. Pokud jde o státní svátek, letošní 17. listopad byl klidnější na rozdíl od loňska, kdy proběhl Albertov. Letos už nebyla ani silná témata, jako uprchlíci a migrace, a tak se objevila spousta různých aktivit, ale přitom nedošlo skoro k žádným konfliktům. Takové klidné oslavy nejsou podle mne špatné, v Brně byl Festival svobody, průvod studentů, a je podle mne dobré, když ke svátku přistupuje každý po svém.
Prezident Zeman své nepřátele nešetří, zejména novináře. Nejnověji použil termín „pitomé domovnice z ČT“ či „prostitutky z MFD“. Zeman čelí nařčení, že znevěrohodňuje seriózní média, která jsou pilířem demokracie. Zejména ČT, která podle některých brání Česko před ruskou propagandou a nenávistí. Ohrožuje prezident demokracii, když podkopává důvěru v média, zejména veřejnoprávní?
Prezident se může tak vyjadřovat, má na to právo, u jeho výroků se ale těžko rozlišuje, co myslí vážně, co je populismus a co je třeba oprávněná kritika, to nikdy člověk neví. A může to být i řízená aktivita ze strany Kremlu, to se prostě neví. Myslím si ale, že na to už lidé tolik neslyší, myslím, že Zeman hodně v příštím roce ztratí a lidé ho už nebudou brát tak vážně.
Od počátku nového roku začne fungovat útvar Ministerstva vnitra, který bude odhalovat „ruskou propagandu“. Nebude prý nic cenzurovat, jen napravovat „dezinformace“. Objevují se návrhy, aby se s novináři ruských státních médií jednalo ne jako s novináři, ale jako s příslušníky armády nepřátelské mocnosti. Vynaloží Chovancovo ministerstvo peníze správně?
Pokud bude útvar dobře fungovat, je to správný krok. Když tady někdo dělá propagandu a snaží se narušovat náš prostor a demokracii , je třeba něco proti tomu dělat.
Částí veřejnosti otřásl úspěch kapely Ortel v Českém slavíku. Šíří se Českem extremismus?
Myslím, že to vypovídá jen o tom, kam se dostala anketa Český slavík. Seriózní lidé tu soutěž ignorují, když se podíváte na výsledky a na ty, co se umístili na předních místech, vidí, že je nemůže poslouchat, natož pro ně hlasovat.
Během 17. listopadu Petr Pithart po boku se studenty na Albertově tvrdil, že česká společnost je uměle rozdělována, že neexistuje rozdíl mezi „pražskou kavárnou“ a „venkovskou hospodou“. Že tyto rozpory uměle vyvolává Miloš Zeman. Je to správný výklad?
Nevím, kdo pojem pražská kavárna vymyslel, nyní se dostala do negativních konotací, ale celé je to nesmysl, nálepky jsou jedna věc, skutečnost je ale úplně jiná.
Miloš Zeman nadšeně blahopřál Donaldu Trumpovi ke zvolení. Lze tyto dva politiky srovnávat?
Názory a postupy, které Trump předváděl v kampani, jsou samozřejmě velice blízké Zemanovu uvažování a on toho využívá k působení na veřejnost. Ty věci se ale pořád jen omílají, a přitom ztrácejí jakýkoli význam.
Jak bychom se měli vlastně ve světové politice chovat po zvolení Donalda Trumpa? Nehrozí, že se zase staneme nárazníkovou zónou, když Trump dává najevo odstup k ochraně spojenců v NATO?
Kdyby tomu tak skutečně bylo, může to znamenat problémy. Ono ale k tomu dojít nemusí, vazby, které tady máme v NATO, jsou silné a je jen třeba sledovat, co Trump skutečně bude podnikat. Jeho kampaň byla jedna velká show, ale na tom nejde stavět.
Začal advent, blíží se Vánoce. O čem by během svátečního času měli přemýšlet Češi jako národ?
Advent je časem zamyšlení a měli bychom přemýšlet o něčem větším, svátky jsou spojeny s narozením Krista, očekáváním světla, pokoje a radosti, a to jsou hodnoty, pro které je třeba něco udělat a třeba i obětovat.
Psali jsme:
autor: David Daniel
