Senát se právě distancoval od říjnového pročínského prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, které podpořil i předseda horní parlamentní komory Milan Štěch (ČSSD). Jeho postoj senátoři označili za jeho osobní názor, nikoli za názor celého Senátu. Jak vypadala senátní debata?

Byla to obrovská čtyřhodinová diskuse, v níž věcně zaznívalo, že senátoři nemají nic proti kontaktům s Čínou, ale že je důležité, abychom nebyli podlézaví a lokajsky loajální. V usnesení se říká, že by Česká republika měla plnit své závazky z roku 1998, kdy se zavázala hájit zájmy lidu Tibetu a Číny. Senát se také distancuje od předsedy Milana Štěcha a jeho postoj považuje jen za jeho osobní názor.

Novinář Jakub Patočka má za to, že Miloš Zeman si nezaslouží projevy úcty, ale odporu. Básník Jiří Dědeček veršoval na Václaváku „Sedí prase na Hradě, libuje si v úřadě“. Jsou to patřičná hodnocení? Může si za něj prezident sám?

To je nepřiměřené a nesouhlasím s takovými projevy. I když prezident Zeman sám vulgarity pronáší, vždy se snažím oddělit politickou a lidskou stránku. Musíme se soustředit hlavně na to, jak vykonává svůj úřad, tam už kritika je oprávněná, ale vulgárně útočit na jeho osobu je nevhodné.

Souhlasíte s návrhem zákonného ustanovení o trestnosti hanobení prezidenta republiky?

S tím nesouhlasím, je to zase aktivita na obranu prezidenta a snaha vést ji právní formou, ale to není dobré. Nabízí se srovnání s obdobím totality a paralely je zde jistě vidět, bolševici také měli trestně definováno hanobení představitelů moci. O tom, že to není nejlepší nápad, svědčí i to, jak poslanci, kteří návrh předložili, se nakonec sami lekli a začali podpisy odvolávat. Nedomysleli asi všechny souvislosti a konotace takové věci.