Zpráva o tom, že si USA přejí stálou vojenskou přítomnost na území ČR, se ukázala jako dezinformace s tím, že by šlo pouze o občasná společná vojenská cvičení. Podporujete tato cvičení i v současné geopoliticky vyhrocené situaci? Nemohlo by to Rusko vnímat jako provokaci?
Společná vojenská cvičení probíhají v každé době a rozdíl je pouze v tom, že dnes se o nich poněkud více mluví. Dokonce bych ale neřekl, že se nějak podstatně zvýšila frekvence těchto cvičení, která, jak víte, mají nejrůznější kódová označení. Já jsem samozřejmě odpůrcem stálých základen na našem území v době míru, proto jsem také například byl odpůrcem radaru v Brdech, protože to byla základna svého druhu. Naprosto mi ale nevadí a naopak považuji za samozřejmé, jestliže, jsme-li členy Severoatlantické aliance, tak na území členských států, které se v tom střídají, občas probíhají nějaké manévry nebo vojenská cvičení. Myslím, že se z toho dělá tak trošku mediální bublina.
Někteří čeští politici, jako třeba místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek nebo europoslanec ODS Jan Zahradil, se vyslovili, že by si stálou americkou vojenskou základnu v Česku přáli…
Já plně chápu takové přání ze strany tzv. hraničních států, což jsou v podstatě především baltské země. A jestliže vláda jakékoli baltské země takové přání vysloví a Američané mu vyhoví, tak nemám naprosto žádné právo proti tomu protestovat, protože to je v podstatě bilaterální záležitost těchto dvou zemí.
Ještě k těm vojenským manévrům. Je možné zaznamenat názory, že by šlo o zastrašení Ruské federace kvůli obavám z případných vojenských agresí. Je podle vás v současné době namístě Rusko jakkoli zastrašovat?
Článek pět Severoatlantické smlouvy mluví o kolektivní sebeobraně, takže myslím si, že například zmíněné baltské země, které jsou členy NATO, jsou v naprostém bezpečí. Sám jsem řekl už před rokem a nedávno jsem to opakoval v rozhovoru pro agenturu Bloomberg, že kdyby Rusko napadlo východní Ukrajinu formou invaze, a invaze není vyslání několika set dobrovolníků, invaze je minimálně sto padesát tisíc vojáků, pět tisíc tanků – to jsme v šedesátém osmém zažili – tak že by byla nutná reakce Severoatlantické aliance. Ale podle posledního vývoje se zdá, že naštěstí nehrozí vážné nebezpečí ruské invaze na východní Ukrajinu.
Psali jsme:
Co soudíte o obavách, že se Rusko chystá napadnout právě zmiňované pobaltské státy? Věříte tomu?
Byla by to politická i vojenská sebevražda.
Pane prezidente, vy se 9. května v Moskvě zúčastníte oslav 70. výročí konce druhé světové války. Mě by zajímalo, co říkáte na výzvy, které se občas objevují, že byste tuto akci měl ignorovat právě kvůli vývoji v souvislosti s ukrajinskou krizí?
Myslím, že bych tím urazil zhruba 150 tisíc ruských vojáků, kteří padli při osvobozování Československa.
Poskytl jste také záštitu koncertnímu turné Alexandrovců na podzim letošního roku. Například europoslanec Jaromír Štětina k tomu říká, že i zpívající okupanti jsou okupanti a ty koncerty se konat neměly…
Pokud se nemýlím, tak pan poslanec Štětina v době Sovětského svazu s koňským spřežením projížděl Sovětský svaz a navštěvoval dokonce i zakázané zóny, takže jeho postoj je naprosto konzistentní.
Před týdnem se v Praze konal sněm hnutí ANO a ihned se vyrojila řada názorů, že šlo o pečlivě předem připravené divadlo, které se skutečným sjezdem či sněmem nemělo nic společného a které potvrdilo, že je hnutí ANO jen jakousi další divizí Babišova Agrofertu. Jak na to pohlížíte?
Tak zaprvé, každý sněm je tak trochu i divadlo. Doufám, že nejenom divadlo, ale i tak trochu divadlo a je to u každé politické strany nebo hnutí. Na druhé straně pokud mě na tomto sjezdu něco zaujalo, tak především to, že panu Babišovi se podařilo přivést na svůj sněm jednoho ze dvou nejlepších intelektuálů v České republice, Václava Bělohradského. Za druhého pokládám Jana Kellera. A tím výčet intelektuálů téměř končí.
Fotogalerie: - Staronový předseda hnutí ANO
V souvislosti s vystoupením profesora Bělohradského se vzápětí objevila kritika z levicových kruhů, třeba na Deníku Referendum, že se zaprodal Babišovi.
Je to takzvaná bledá závist. Dokud Václav Bělohradský jezdil na intelektuální diskuze se sociálními demokraty, tak byl chválen. Když dospěl k názoru, že je pro něj zajímavějším partnerem Andrej Babiš, tak místo toho, aby se tito lidé z Deníku Referendum (který ostatně skoro nikdo nečte) zamysleli nad tím, proč ztratili podporu významného intelektuála, tak jenom závidí.
Andrej Babiš se po dlouhé době nebo možná v takové míře vůbec poprvé vyjádřil k zahraniční politice, a to k Ukrajině. Řekl, že nesouhlasí s rozdělením Ukrajiny na dvě země a přirovnal to k situaci Československa v roce 1938. Souhlasíte s takovým názorem? A nemyslíte si, že by se Andrej Babiš coby 1. vicepremiér měl k zahraniční politice vyjadřovat více a častěji?
Myslím si, že Andrej Babiš má dostatek starostí jako ministr financí, zejména pozorujeme-li výsledky plnění státního rozpočtu dnes již v prvních dvou měsících. Nicméně nikdo mu neupírá právo vyjadřovat se i k zahraniční politice. Měl by si pouze trošku oživit historické znalosti, protože nikdo, dokonce ani Rusko, nevyžaduje rozdělení Ukrajiny na dvě části. To kulturní a politické rozdělení tam bylo po staletí. Je dáno jednak jazykovou strukturou obyvatelstva, jednak tím, že západní Ukrajina logicky tíhla více k Západu a východní více k Rusku.
Ale jednotná Ukrajina je obsažena jako součást minských dohod a jediné, o čem se diskutuje, je míra decentralizace Ukrajiny. Prezident Porošenko sám přislíbil zvláštní statut Doněcku i Luhansku a já samozřejmě předpokládám, že teritoriální integrita Ukrajiny bude zachována.
Blíží se sjezd ČSSD, na který jste na rozdíl od minula nebyl pozván. Bohuslav Sobotka ve své zprávě, kterou bude sjezd schvalovat, vedle těch tzv. pučistů kritizoval i vás osobně. Podle Sobotky jste od roku 2003 poškozoval sociální demokracii a vyjmenovává jednotlivé důvody s tím, že to bylo po prezidentské volbě v roce 2003. Co na to říkáte?
Sám bych se k tomu nevyjadřoval, ale samozřejmě musím na to odpovědět. Tak zaprvé, pokud jde o prezidentskou volbu v roce 2003, jak vnitřní, tak vnější referendum v sociální demokracii mě nominovalo jako prezidentského kandidáta. To je fakt číslo jedna. Fakt číslo dvě, pro druhé kolo prezidentské volby mě nominoval jako prezidentského kandidáta Ústřední výkonný výbor ČSSD, z čehož vyplývá, že všichni, kdo hlasovali proti tomuto usnesení ÚVV, nerespektovali stranické stanovy ani vnitrostranickou demokracii. Občas je vyslovována kritika, že jsem nešel už do prvního kola prezidentské volby. Je potřeba si uvědomit, že v prvním kole měli komunisté svého vlastního kandidáta, který by dostal všech třicet nebo čtyřicet hlasů komunistických poslanců. Zatímco ve druhém kole svého kandidáta nestavěli, takže tuto logiku snad dokáže pochopit každý, kdo se alespoň trochu vyzná v politice.
A to údajné poškozování ČSSD?
Ještě v roce 2006 jsem se velmi aktivně jako člen sociální demokracie účastnil volební kampaně a podporoval jsem ČSSD, i když jsem jako důchodce z Vysočiny sám nekandidoval. Jezdil jsem známým volebním autobusem Zemák po celé republice a snad jsem k tehdejšímu výsledku sociální demokracie přispěl. Takže bohužel musím označit toto tvrzení za lež snadno vyvratitelnou tímto faktem, ale mám-li být smířlivý, musím říci, že lidsky dokážu pochopit, jestliže zrádce omlouvá svoji vlastní zradu.
Premiér Sobotka nedávno vyjádřil přání další schůzky ústavních činitelů, poté však obrátil a chce se s vámi potkat pouze mezi čtyřma očima. Jak jste ten obrat pochopil?
Myslím, že je to samozřejmě dotaz na premiéra, nikoli na mě. Já nemám problém ani se schůzkou mezi čtyřma očima, ani se schůzkou v širším formátu.
Jistě jste si ten obrat ale nějak sám zdůvodňoval…
Původní návrh premiéra na předchozí schůzce ústavních činitelů byl, abychom se sešli před zasedáním Evropské rady a posoudili postoj České republiky k pokračování, případně zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Můj názor je, že vzhledem k tomu, že na Ukrajině je příměří, a to se v zásadě dodržuje, není důvod zpřísňovat sankce a samy tyto sankce jsou limitovány červencem tohoto roku. Nu, a zda by mělo dojít k deeskalaci těchto sankcí, to je samozřejmě záležitost všech členských zemí EU. Nicméně Česká republika by měla mít možnost v diskuzi vyjádřit samostatné stanovisko.
Na jednom ze setkání s občany na Plzeňsku jste při zmínce o minských dohodách zmínil i to, že tyto dohody už vůbec nehovoří o Krymu. Dá se to vysvětlit i tak, že to Západ nebo konkrétně někteří evropští státníci už berou na vědomí, že Krym je ruský, a pokud se s Ruskem chceme rozumně bavit, tak to musíme přijmout jako fakt?
Prezident Gauck nedávno ve svém vystoupení na pražské právnické fakultě řekl, že vrátit Krym Ukrajině by znamenalo válku s Ruskem a že válku s Ruskem nikdo nechce.
Ing. Miloš Zeman
Fotogalerie: - Zelené karty a Masaryk
Fotogalerie: - Zeman v Plzeňském kraji
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
