Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Český rozhlas v souvislosti s imigrační krizí řekl, že „tuto invazi organizuje Muslimské bratrstvo s využitím finančních prostředků z celé řady států“. Je reálné, aby tato organizace byla něčeho takového schopna?
Já jsem byl vždy skeptický k velkým spikleneckým teoriím, a pokud připustíme, že se umíme orientovat v migrační vlně, musíme vědět, že do Evropy přicházejí lidé ze dvaceti různých zemí. I když nechci snižovat vliv a účinnost Muslimského bratrstva, zcela určitě nedosáhne na všechny země, odkud do Evropy lidé migrují. Snaha hledat někoho „mocného nahoře“, který všechno řídí, mi připadá úsměvná. Nemyslím si, že je jedna skupina lidí, kteří rozhodují, kdo, z jaké země a v jakém počtu bude přijíždět do Evropské unie, tomu prostě nevěřím.
Miloš Zeman se při zdůvodňování svého názoru odvolává na vyjádření korunního prince Spojených arabských emirátů a marockého ministra zahraničí. Jak vnímáte takové „zdrojování“?
Já bych jako ústavní činitel využíval spíše informace české zpravodajské služby a také ty, které dostávají zpravodajci v rámci zpravodajské výměny, nebo informace ministerstva zahraničí. Citace výroků některých politiků může být někdy trochu ošemetná, já jsem ale citované výroky neslyšel, takže je nemohu blíže komentovat.
I když nebudeme předpokládat, že migraci generálně organizuje Muslimské bratrstvo, jaký by mohlo mít na pohybu uprchlíků zájem?
Přímý zájem Muslimského bratrstva na migrační vlně nevidím a domnívám se, že má dost jiných problémů, aby bylo vůbec schopné fungovat. Proto nevidím příliš velký zájem Muslimského bratrstva na vyvolávání migrace. Myslím, že se na imigrační vlně mnohem více podepsalo pozvání uprchlíků z úst Angely Merkelové, které bylo nevhodné a otevřelo stavidla všem lidem, kteří nechtěli žít v táborech nebo utíkali z míst konfliktů. Spíš vidím za vlnou politiku otevřených dveří některých evropských zemí, jež imigranty do Evropy lákají.
Teorie o tom, že někdo imigraci organizuje, jsou časté. Vyplývají zřejmě z relevantně nezodpovězených otázek o tom, proč se dali imigranti ze Sýrie na cestu právě teď nebo ze skutečnosti, že africká větev imigrace je logisticky složitá, a tudíž ji musí někdo organizovat a zaplatit. Jak se na celou záležitost díváte vy?
Přinejmenším je třeba stále zdůrazňovat, že je to stále velmi dobrý byznys pro organizovaný zločin, pro mafii a pro pašeráky. Lidé k nám do Evropy migrovali ještě před výzvou Angely Merkelové ve velkých počtech a důvodem bylo, že v tom pašerácké bandy viděly velký byznys. Zvlášť když viděly, že Evropská unie není schopná se ještě bránit, to vedlo k ještě větší intenzitě jejich aktivit. Dá se tady mluvit o nabídce a poptávce, to je dost důležitý faktor.
K vyvolání migrace a jejím následkům se často hlásí také sám tzv. Islámský stát. Jaká je jeho skutečná role?
Islámský stát nepochybně způsobil migrační vlnu tím, jak rozšířil svá území v Iráku a do části Sýrie, když začal systematicky čistit nová území od jezídů, obsadil dvoumilionový Mosul apod. a způsobil, že lidé z těch oblastí utíkali. Islámský stát ale je velmi dobrý v propagandě a v některých případech toho ani nemusí příliš dělat, a my máme dojem, že za vším stojí Abú Bakr al-Bagdádí, který kdoví odkud řídí i tuto migraci. Ta mu ovšem nahrává, lidé se bojí, že v migračních vlnách budou přicházet hordy džihádistů, kteří budou v Evropě útočit. Netvrdím, že nikdo takový nepřichází, ale zatím jsem neviděl žádné seriózní informace, které by se daly považovat v tomto směru za věrohodné. Určitě se ale Islámský stát rád přiživí na strachu z migrace, jsem ale toho názoru, že jeho primárním zájmem je udržet svá území proti Kurdům, pešmergům a proti syrské armádě Bašára Asada. Zatím se nezdá, že by konflikt prohrával do té míry, že by se rozhodl zásadně přehodnotit své aktivity na územích, která ovládá.
Dalším výrokem, kterým Miloš Zeman v poslední době zaujal, bylo reflektování věkového složení uprchlíků. Velkou diskusi už ve Vánočním poselství, a v Českém rozhlase pak svůj názor prezident zopakoval, vzbudila jeho poznámka o osmdesáti procentech mladých mužů mezi migranty, přičemž jiné údaje mluví pouze o 58 procentech. Jakým datům věříte vy?
Nevím, z jakých zdrojů pan prezident vychází, ani údaj o 58 % neznám. Faktem je, že když média přinášejí obrázky z uprchlické vlny, mohou si velmi dobře vybrat, a tak často vidíme hlavně mladé muže, jindy jsou to ženy s dětmi apod. Je fakt, že mladí muži mají větší šance přežít útrapy cesty a vydávají se na ni, zvlášť když v některých zemích EU platí zákon o slučování rodin a na jeho základě pak jejich příbuzní přijedou už legálně.
Dají se v současnosti získat nějaké relevantní údaje o demografickém složení přicházejících imigrantů?
Toho je těžké se dopátrat, zvlášť v situaci, kdy je v Evropě tři sta tisíc běženců, o kterých nevíme nic, ani kdo jsou, ani kde se pohybují. Jestliže přišlo 1,2 milionu imigrantů, je to 25 %, a to je poměrně velká část, a pak jsou jakékoli odhady obtížné.
Pan prezident zastává názor, že by zmínění mladí muži místo útěku měli raději bojovat za svou zemi. Jenže jak se zapojit do války bez pravidel, kde zřejmě vůbec není jasné, kdo za kým vlastně stojí? Myslíte si, že syrský nebo irácký muž má povinnost se do konfliktu aktivně zapojit navzdory těmto skutečnostem?
Obecně je argument, že mladí muži mají bojovat za svou zemi, platný. Ovšem v případě Sýrie je to podstatně složitější, když se tam utkává na sto různých opozičních skupin, které jsou jednou proti sobě, jednou spolu a všichni bojují proti Bašáru Asadovi. V tom se lze těžko vyznat a lidé, kteří jsou v utečeneckých táborech v Jordánsku nebo Turecku, nevědí, za koho a proti komu by bojovali. A navíc tzv. umírněná syrská opozice sedí v kavárnách v Londýně nebo v Paříži, a ti, jež bojují v Sýrii, umírnění rozhodně nejsou. To si jen tady nalháváme, protože jsme z Asada udělali tyrana – ne že by to byl politik demokratického střihu – a jestliže je pro nás Asad tyran, ti, kdo jsou proti němu, musejí být v našich očích umírnění. To ale podle mne neodpovídá realitě.
V debatě o rizicích migrace se objevují i informace o ghettech, která muslimové v Evropě vytvoří a budou ji tím postupně ovládat. Jak se díváte na takové informace?
Je pravda, že v některých zemích se tato otázka zanedbala a migranti vytvořili velké izolované zóny, například v Berlíně jsou turecké čtvrti s uzavřenými komunitami a vlastním způsobem života, v Paříži se na některých předměstích policie skutečně bojí, ale to je selhání toho kterého státu. Pokud se budou v další migrační vlně na tyto původní komunity nabalovat další nebo vzniknou nová homogenní uskupení, pak se tento problém bude jen multiplikovat. A já nevím, jestli je už dnes někdo v Německu schopen zařídit, aby měla ta obrovská masa imigrantů vůbec kde bydlet, natož aby uvažovali o tom, zda nevytváří v části měst jednobarevné oblasti, které budou v budoucnosti znamenat problém.
Jak a na základě jakých zdrojů vyhodnocujete kvalitu soužití muslimské menšiny s většinou v Evropě, a to v rozměru ekonomickém, sociálním, náboženském, kriminálním i bezpečnostním?
O tom nemohu komplexně mnoho říct. Měl jsem možnost žít v Londýně, což je kosmopolitní město, a moje děti chodily do školy s Pákistánci, Íránci a dalšími národnostmi a nikdy jsem nezaznamenal žádný problém. To ovšem neznamená, že nejsou čtvrti z hlediska soužití problémové.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
