„Náš nejvyšší generál-prezident a hrdina našich dnů Petr Pavel se opět vyznamenal,“ uvádí první část Týdne v médiích Petr Žantovský. Zmiňuje předchozí Pavlovy činy, např. jak prezident pověřil Otakara Foltýna bojem s dezinformacemi a dozorem nad Úřadem vlády. „Kterému zřejmě Pavel nebo jeho chlebodárci za mořem moc nedůvěřují, tak jako nedůvěřují našemu obyvatelstvu. Celkem právem, ve vztahu k sobě,“ tuší.

Nicméně, poslední „kauzička“ prezidenta je z jiného soudku. Totiž, že si prezident do Lumbeho vily přistěhoval i svou tchýni, která bude v domě přebývat bez placení nájemného. „Zdůvodnění bylo takové, že je údajně nemocná a je potřeba se o ni starat. Doteďka zjevně bydlela pod mostem a nikdo se o ni nestaral, až teď konečně se její zeťák stal generálem-prezidentem a může jí poskytnout tu správnou péči za naše peníze, to je hezká humanitární zpráva,“ glosuje Petr Žantovský.

Dodává, že Pavel chtěl na Hrad nastěhovat i své dva syny, ale není jasné, zda od myšlenky již upustil. „Ta myšlenka je určitě plodná, já myslím, že pan prezident má určitě spoustu dalších příbuzných a kamarádů, Lumbeho vila není zas tak malá, když si vezmete, že do jedné místnosti se vejde šest, sedm, osm postelí, tak taková menší jednotka by se tam mohla celkem slušně ubytovat. Opět opakuji, za naše peníze, z našich daní. To je taková neuvěřitelná arogance, kterou si nedovolili ani prezidenti typu Gustáva Husáka,“ zhodnotil chování prezidenta. S dovětkem, že na Husákův „domeček“ na Hradě se byl podívat a skutečně si žil podstatně skromněji.

Dále, dle Žantovského byl Petr Pavel za minulého režimu připravován k tomu, aby byl elitou. Aby dostal všechny možnosti, které mohl v tehdejší době dostat. „On je dostal v naší době. O to je to smutnější a o to smutnější je pohled na lidi, kteří ho volili a zapomněli na to, že kdesi na jakémsi Hrádečku leží v jakémsi hrobě jakýsi Václav Havel, jehož celoživotním dílem byl boj proti komunismu. Asi by to byl ten poslední člověk, který by měl radost při pohledu na to, kdo dnes obývá Pražský hrad. A to bez ohledu na to, jestli má v Lumbeho vile jednu tchýni nebo padesát kamarádů,“ míní mediální analytik.

„To je prostě nehoráznost,“ pokračuje. A udivuje ho, že se tomu věnuje tak málo médií. Reakce jsou pouze v Blesku a na Expresu; mainstreamová média se kauze nevěnují. Žantovský však vyčítá prezidentovi i to, že se neobtěžoval navštívit slavností znovuotevření Katedrály Notre-Dame v Paříži. „Je to tak mimořádná mezinárodní ostuda, že by za normálních okolností takový prezident musel abdikovat. Protože tohle byla neformální, společenská, ale vysoce politická akce, na kterou přijeli tak vysoce odlišní lidé jako Duda, Trump nebo Zelenskyj. Protože státnicky pochopili význam té akce. Náš prezident byl tou dobou ve Spojených státech, kde hostovala Česká filharmonie. A posléze navštívil naše krajany, kde údajně zhlédl představení z Máchovy poezie, v podání herců Čvančarové a Marhoula. Já nevím, od kdy je Václav Marhoul herec, ale Jitka Čvančarová je, tak aspoň na 50 % je ta zpráva pravdivá,“ zhodnotil Žantovský. Každopádně se prezident vracel v době, kdy mohl znovuotevření katedrály stihnout, míní. Dokonce prý i v Paříži přesedal na jiné letadlo.

„Já teď nevím, co si mám o panu prezidentovi myslet,“ říká mediální analytik, ale poukazuje, že jde zejména o média. „Co si mám myslet o českých médiích, která tomu komunistickému rozvědčíkovi odpouštějí, ačkoliv nenechávali nit suchou na Václavu Klausovi, na Miloši Zemanovi a mnozí také na Václavu Havlovi?“ ptá se. „Vždyť je to takový úpadek, až se mi z toho chce brečet. Je to úpadek novinářství, je to úplná ztráta smyslu pro novinářskou profesionalitu a smysl té činnosti,“ říká.

Zuckerberg ruší cenzuru

Z dobrých zpráv Petr Žantovský zmiňuje ohlášený konec cenzury na sítích společnosti Meta, který ohlásil její majitel Mark Zuckerberg, od kterého to mediální analytik opravdu nečekal, vzhledem k tomu, že jako jeden z prvních naskočil na „pseudo antidezinformační vlnu“, kterou v minulé dekádě rozjela jednak americká administrativa, ale hlavně Evropská unie. Vzpomíná, jak šéfové společností tehdy objížděli země a podepisovali smlouvy, které obsahovaly závazek, že budou „fact-checkovat“, tedy cenzurovat obsah sociálních sítí.

Žantovský dává jistou, byť malou váhu argumentu, že Meta je soukromá společnost a může si tedy dělat jaká chce pravidla. Proti tomu ovšem stojí argument, že se jedná o síť veřejnou a masovou, přes kterou se odehrává podstatná část komunikace.

Sám facebook už mnoho let nemá. „Jednoho dne jsem si řekl, že už takhle mě špicluje poměrně dost organizací, tak proč jim dávat dobrovolně další příležitost skrz tuto insituci. A za druhé je to velký časožrout. Protože to odvádí pozornost zejména mladých lidí od skutečných problémů a nechává je to komunikovat o nesmyslech. A mezi těmi nesmysly je to indoktrinuje politicky jednoznačnými nebo jednostrannými postoji,“ vymezil se.