Přijetí protikorupčních zákonů nejvíc brzdili ve sněmovně komunisté, říká mluvčí platformy Rekonstrukce státu

Před minulými volbami jste oslovili politiky se žádostí o závaznou podporu protikorupčních zákonů. Co bylo hlavním důvodem?

Platforma rekonstrukce státu vznikla už v roce 2013 – za vlády Petra Nečase. Důvodem jejího vzniku byla řada korupčních kauz v předchozích letech – vzpomeňme na zadržení tehdejší hejtmana Davida Ratha s legendární krabicí od vína se sedmi miliony, kauzy typu tunel Blanka nebo pražská Opencard a řada dalších. Experti, neziskové organizace i občanští dobrovolníci se proto spojili, aby prosadili devět zákonů, které mohou nastavit systémová pravidla hry tak, aby nakládání s veřejnými penězi bylo transparentnější a podařilo se podobným kauzám předcházet. Ten samý rok vláda Petra Nečase padla po další korupční kauze, a tak jsme před předčasnými volbami oslovili politiky se žádostí o podporu zákonů znovu.

Který z protikorupčních zákonů, které se podařilo prosadit, považujete za nejdůležitější?

To je těžké říci, na to asi není v naší platformě jednotný názor. Pro každého může být tím nejdůležitějším zákonem nějaký jiný. Pro mě osobně jsou těmi z nejdůležitějších zákony o financování politických stran a předvolebních kampaní. To je oblast, ve které se od devadesátých let téměř nic nezměnilo, bylo často opravdu velmi neprůhledné, jaké peníze a od koho mohou strany dostávat a co za to daný člověk od strany může na oplátku chtít. Kontrolu nad finančními zprávami stran prováděli politici sami – kontrolní výbor sněmovny. První měsíce fungování nového nezávislého úřadu ukazují, že usazování pravidel během ostrého průběhu kampaně je dost složité a sporných situací je s vynalézavostí stran opravdu spousta, přesto je vidět, že vstup nezávislého subjektu na toto pole je jednoznačně přínosný. Tato pravidla jsou také jedním ze zákonů, který má přispět i k tomu, aby se vyrovnaly podmínky tradičních stran i nových hnutí podporovaných bohatými podnikateli, kteří se rozhodnou vstoupit do politiky. To je také velmi důležitý přínos těch pravidel.

A s kterým návrhem zákona byl největší problém?

Těžko říci, jestli o tom mluvit jako o problému, ale jednoznačně nejdelší a nejdramatičtější průběh mělo přijímání zákona o registru smluv. To, co na Slovensku trvalo zavést tři měsíce, se v Česku táhlo přes pět let. Ani ne čtyři měsíce po schválení zákona poslanci předložili návrh jeho novely s cílem vyjmout ze zákona Budvar. Na ten se začali nabalovat návrhy na další výjimky, včetně těch, které by zákon totálně zdevastovali. Jednání o nich trvalo téměř dva roky a nebýt Senátu, který novelu odmítl a vrátil do sněmovny, možnost nahlížení na nákupy státu mohla být už jen minimální. Ukazuje se, že tyto zákony nemají vyhráno ani po přijetí a je třeba odvést spoustu práce pro jejich obhajobu a úspěšné zavedení do praxe. V případě zákona o registru smluv se to snad daří docela dobře. Přináší řadu zajímavých zjištění, pracují s ním čím dál častěji novináři jako se zajímavým zdrojem a – pokud vím – tak žádné městské ani státní firmy kvůli zveřejňování smluv zatím nijak nebankrotují.

Sledovali jste, jak politici hlasovali o protikorupčních zákonech a jaké změny navrhovali a zjistili jste, že víc než polovina tyto zákony spíš podporovala. Ty, kteří drželi své slovo, jste nakonec ocenili. Byli to poslanci Jan Farský a Petr Gazdík ze STAN, , Gabriela Pecková z TOP 09, Jeroným Tejc z ČSSD, Vít Kaňkovský a Jiří Mihola z KDU-ČSL a Radek Vondráček a Jan Sedláček z ANO. Oceněni byli i tři senátoři – Libor Michálek, Jitka Seitlová a Jaroslav Větrovský. Ve které straně bylo těch podporujících nejvíce a ve které nejméně?

Podrobný přehled o tom, jak poslanci a senátoři hlasovali o protikorupčních zákonech, najdete na webové stránce rekonstrukcestatu.cz/politici, kde si můžete najít každého poslance a senátora. Největší počet podporujících kroků pro zákony – hlasování pro ně na výborech i v parlamentu, předkládání podpůrných návrhů – v průměru na jednoho poslance bylo mezi poslanci KDU-ČSL. Zákony podporovala i většina poslanců hnutí ANO a klubu TOP09/STAN. Mezi senátory byli nejaktivnější poslanci zvolení za Stranu zelených a Pirátskou stranu. Nejmenší podporu měli zákony u poslanců KSČM, ODS a některých poslanců ČSSD.

Kdo ze zákonodárců podporu slíbil a slovo nedodržel? Ve své zprávě jste jmenovali především komunisty Jana Klána, Václava Snopka a Vojtěcha Filipa, sociálního demokrata Urbana a Josefa Zahradníka z ODS.

Podrobné výsledky je opět možné najít na zmíněné webové stránce. Rekordmany v počtu nedodržených slibů jsou poslanci KSČM, třeba Jan Klán a Václav Snopek porušili svůj slib o podpoře zákonů celkem čtrnáctkrát, převážně při hlasováních o zákonu o registru smluv. Ten svým podpisem část poslanců KSČM před volbami podpořila, později se od něj distancovali a nyní jej opakovaně kritizují jako jeden z nejhorších zákonů světa. Ukazuje se, že nešlo jen o to, že by proti zákonům poslanci vystupovali jen v rámci toho, že byli v opozici. Poslanci z klubu TOP09/STAN řadu z nich podporovali. Těžko tedy říci, proč poslancům a poslankyním KSČM protikorupční zákony tak nevoní. I v ČSSD je několik poslanců, kteří více slyší na hlasy zástupců státních firem a samospráv, a tvrdí, že je třeba je ochraňovat před zvědavým zrakem veřejnosti a konkurence. Bohužel se pak ale ukazuje, že příliš šera k hospodárnému nakládání s veřejnými penězi nevede.

Informovali jste o výsledku vašeho výzkumu i veřejnost před volbami do Poslanecké sněmovny?

Do více než jednoho milionu schránek v celé republice jsme před volbami rozeslali noviny s výsledky hlasování. Byly rozeslány ve čtrnácti krajských mutacích. V každé z nich byl kromě informací o přijatých zákonech i souhrn toho, jak o protikorupčních zákonech hlasovali všichni poslanci či senátoři kandidující v daném kraji. Umístili jsme také několik desítek billboardů s poslanci v místech, kde kandidovali. Šlo o děkovné reklamy s těmi, kdo protikorupční zákony nejvíce podporovali, i o připomenutí těch poslanců, kteří zákony nejvíce brzdili.
Ve více než deseti městech celé republiky jsme uspořádali veřejné diskuze na téma posilování transparentnosti a boje proti korupci nebo rozdávali letáky s nejaktivnějšími a nejméně aktivními politiky každé strany v protikorupční oblasti.

Zlepšila se podle vás za poslední čtyři roky situace s korupcí v České republice?

Těžko říci jednoznačné hodnocení. Několik zákonů, které se podařilo v tomto volební období prosadit, je opravdu velmi důležitých a jsou krokem kupředu, který může předcházet řadě korupčních kauz. Více než třicet tisíc veřejných funkcionářů bude předkládat majetkové přiznání už při nástupu do funkce a ta budou k dispozici online, nikoli po složitém žádání na stovkách míst po celé republice. Transparentní účty stran a kampaní umožňují nahlížet na to, kdo dává stranám peníze a komu je při kampani dávají ony už během kampaně nikoli až se zpožděním dávno po ní. Podařilo se omezit často zneužívanou možnost vkládání přílepků do nesouvisejících zákonů. Ale řada oblastí zůstává stále nedořešených – především jde o oblast přidělování dotací a veřejných zakázek. Také se ukazuje, že větší veřejné kontrole se v řadě případů stále úspěšně brání státní firmy – třeba v případě snah o to, aby jejich fungování mohl pravidelně analyzovat Nejvyšší kontrolní úřad jako zavedená a respektovaná instituce, která opakovaně upozornila na řadu nesrovnalostí v nákupech či fungování ministerstev. Samostatnou kapitolou jsou pak kauzy spojené se střetem zájmů podnikatelů vstupujících do politiky. Toto téma nebylo tolik aktuální ve chvíli, kdy jsme sestavovali obsah, který bude platforma dlouhodobě prosazovat. Část z prosazovaných zákon se ho přesto dotýkala. V tomto volebním období však bude vzhledem k možné korupci a klientelismu zřejmě stále velmi aktuální.

Oslovili jste s podobnou výzvou kandidáty do Poslanecké sněmovny nebo politické strany i letos před volbami? A s jakým výsledkem?

Podobně jako před minulými volbami jsme i letos oslovili všechny kandidáty do sněmovny se souhrnem témat v oblasti transparentního nakládání s veřejnými penězi a omezení korupce a klientelismu. Tentokrát ovšem ne ve formě veřejných závazků, ale veřejného dotazníku. Zatím jej vyplnilo přes tři sta kandidátů. Zájem o podporu těchto témat byl překvapivě nízký i u dosavadních vládních stran – za hnutí ANO dotazník vyplnilo jen 40 kandidátů, za KDU-ČSL 19, za ČSSD jen 10 – přestože boj proti korupci byl jedním z hlavních témat vlády a všechny vládní strany o něm v předchozí, ale i současné kampani dost často mluví. ČSSD veřejně uvedla, že se k žádným z uvedených témat její kandidáti zavazovat nebudou, ani kandidáti hnutí ANO se k veřejné deklaraci postojů v této oblasti moc neměli. Naopak ve velkém dotazník vyplňovali kandidáti Pirátské strany a STAN.

Jaké pojistky proti korupci byste chtěli prosadit v příštím volebním období?

Podrobný přehled témat, kterým bychom se chtěli věnovat v příštím volebním období a se kterými jsme dotazovali kandidující politiky, najdete na webové stránce podporuji.rekonstrukcestatu.cz. Chtěli bychom se zaměřit jednak na úspěšné zavádění již přijatých zákonů (zákon o registru smluv, pravidla pro financování stran a kampaní), prosazovat některé zákony z těch, na které se v tomto volebním nedostalo (rozšíření pravomocí NKÚ, aby mohl auditovat i státní a městské firmy – třeba ČEZ nebo pražský dopravní podnik - a samosprávy, což nyní nemůže). Z nových témat bychom se chtěli věnovat pravidlům veřejných zakázek. Velkou podporu mezi kandidujícími měly návrhy, které by zajistily, aby se firmy, které nemají jasnou vlastnickou strukturu, nemohly hlásit do veřejných zakázek, nebo nemohly přijímat dotace z veřejných rozpočtů.