Pane inženýre, Německo se obává uzavření kohoutků s plynem ze strany Ruska, respektive toho, že po nynější odstávce na Nord stream 1 plyn opět nepustí. V minulých rozhovorech jste mluvil o tom, že dodávky plynu neskončily ani za studené války. Je to tedy, nebo není, teď reálná hrozba?
Upřímně, bylo by to pro mě překvapení, že by se Rusové sami vzdali odbytiště, na které byli desítky let zvyklí. Ano, oni si našli své alternativní cesty do Asie, mají vývoz do Indie, do Číny... Do Indie se dokonce znásobil, pokud jde o plyn, do Číny se podstatně zvýšil. Takže, jak říkám, svá odbytiště mají, protože do protiruských sankcí je zapojeno zhruba 40 zemí. Ty další země světa do toho zapojené nejsou a plyn, levný plyn, když to řeknu takto, a také ropu potřebují. Takže proto dnes tyto obavy jsou.
Ale já bych připomněl, jak neodpovědné jsou výroky některých, i našich, představitelů. Před měsícem premiér Fiala hovořil o tom, že je potřeba zbavit se závislosti na ruských dodávkách plynu. No tak, kdybych byl zlý, tak bych teď řekl, že mu možná prezident Putin splní jeho přání. A že je potřeba ty výroky promýšlet, než se pouštějí z úst. Protože ty už se jaksi do těch úst nevrátí. Ale myslím si, že to není reálné, že by se Rusové zbavili této možnosti a vyklidili by pole konkurenci. Proč by to dělali?
Když se podíváme, jak se připravuje na možné problémy Německo... Alespoň z tisku zaznívají zprávy, že omezují pouliční osvětlení, používání teplé vody, údajně zavírají některé bazény… Je to podle vás přehnané, nebo bychom se měli naopak inspirovat?
Je to přehnané. A pokud by došlo k takové ráně, jako je uzavření kohoutů plynu z východu, tak tyto v podstatě kosmetické záležitosti, kosmetické úspory, by situaci neřešily. Protože by to bylo tak tvrdou ránou pro německý průmysl a pro s ním spojený český průmysl, že by to znamenalo obrovský pokles průmyslové výroby, ale také hrubého domácího produktu. Takže myslím, že to Němci přehánějí. Ale... jsou důkladní a je to jejich přístup, který je potřeba respektovat.
Fotogalerie: - Zpívá celá Ukrajina
Běžného občana hlavně, kromě energetiky, zajímají rostoucí ceny potravin. Zde existuje konflikt mezi českými potravináři typu Zdeňka Jandejska a Milana Teplého na jedné straně, a malými zemědělci či Tomášem Prouzou na straně druhé. První volají po potravinové soběstačnosti s tím, že za pár let tu, cituji „nebudeme mít co žrát“. Druzí věří společnému evropskému trhu a označují prvně jmenované za „agrobarony“. Na čí straně stojíte? Co dělat s cenami potravin?
Já se snažím stát vždycky na straně lidí. Myslím si, že je dobré posilovat domácí výrobu. V oborech, kde se nám nedaří, to znamená například výroba drůbežího nebo vepřového masa, jsou možnosti rozvoje, jak dosáhnout soběstačnosti. Zaměřit se na obory, kde je to reálné. Citrusy produkovat asi nebudeme, ale maso, to reálné je. Je tady prostor například i pro malé zemědělce, třeba i v biochovech, pokud jde o drůbež. Určitě by si lidé rádi připlatili, pokud dostanou kvalitní potraviny. No ale to samozřejmě nesmí být tlačeni tím obrovským břemenem, které se na ně vrhá z oblasti energií, pohonných hmot, ale koneckonců i třeba potravin.
Jsou ceny elektřiny v ČR spravedlivé, s ohledem na mezinárodní situaci?Anketa
V druhé polovině minulého roku už jsme zažívali nějakou inflaci, ale ta byla někde mezi čtyřmi až šesti procenty. Teď bude podle mě kulminovat v červenci. To znamená, že se dostane v oficiálních statistikách pod 20 %. Ale řekněme si znovu otevřeně, že už je to víc. Pak by mohla mírně začít klesat. Ale to nebude způsobeno žádným mistrovstvím vlády nebo něčím podobným. Bude to způsobeno tím, že už se vlastně navazuje na vyšší základ z minulého roku, kdy už, jak jsem řekl, se nějaká inflace projevovala. Tehdy mluvily strany současné vládní koalice a tehdejší opozice o tom, že je to Babišova drahota. No tak nevím, jestli teď už je to tedy drahota Fialova, Jurečkova a dalších mistrů, kteří nás zavedli do této složité situace? To východisko je podle mne jednoduché. Začít plnit národní zájem. A ten národní zájem je, udělat jako předsednická země EU všechno pro to, aby byl ukončen válečný konflikt na Ukrajině.
A máte pocit, že naše vláda toto dělá?
Toho nejsou schopni! Když slyším vyjadřování ministra Lipavského… Tam bych se nepřipojil třeba k prezidentovi v těch výhradách vůči Izraeli a vůči té zprávě OSN. To si myslím, že je jedna z mála věcí, kterou udělal Lipavský dobře. Ale jinak, aby mistroval třeba Němce, kteří prostě nechtějí tak úplně rozbít ekonomické vazby na Rusko, protože předpokládají, že konflikt na Ukrajině jednou skončí... Tady přilévat olej do ohně nemá nejmenší smysl. Spíš hledat cestu z toho konfliktu.
Psali jsme:
Když se vrátíme k těm vysokým cenám, v médiích se objevily informace, že cena ropy výrazně klesá. Na čerpacích stanicích se to ale zatím tedy příliš neprojevilo. Co s tím?
No tak to je tradiční postup těch všech, kteří jsou v řetězci, který vede od příchodu ropy do republiky přes rafinérie, velkoobchod až po čerpadláře. Všichni se chtějí přiživit. Takže každý chviličku počká, aby nemusel snižovat cenu.
Ve svém komentáři jste rozebral otázku, zda zvyšovat daně, či nikoliv. Co byste vy navrhoval? A co říci na slova šéfa lidovců a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky ohledně zvyšování daní vůči bohatším lidem?
Není možné dělat jenom takovéto výstřely od boku, byť správné výstřely. Je potřeba podívat se na ten daňový systém. Podívat se na to, kde třeba peníze unikají. Udělat také revizi budoucích výdajů, včetně takových chimérických výdajů jako 80 miliard korun za americké phantomy a 20 miliard korun za padesát německých tanků. Notabene, když koupíme ty tanky, tak budeme muset ještě zesilovat dopravní infrastrukturu. Některé mosty je neunesou, protože ty tanky jsou moc těžké. Když koupíme phantomy, tak to není jako s gripeny, ale budeme muset prodlužovat dráhy na letištích, kam ta letadla budou létat. To si vyžádá další miliardy korun. Výdaje na armádu, pokud mají být z 90 miliard korun zvýšeny najednou, během dvou let, na 150 až 170 miliard korun, tak je otázka, kde na to vezmeme.
Na druhé straně nám, jak jsme viděli v té kauze Hlubuček, unikají peníze z veřejných zdrojů. Možná že takovýchto zločineckých skupin je po republice více. Takovýchto šibalů, kteří dojí veřejné rozpočty. Bylo by dobré se podívat zejména na ty měkké zakázky, jako je IT technologie a podobně, aby tam neunikaly peníze.
No a pak je tedy potřeba se podívat na to, jaké jsou možnosti ve zvyšování daní. Podle mého názoru bychom se měli vrátit ke „klausovskému algoritmu“ daní z příjmu, tedy k progresivnímu zdanění. Nebyli to sociální demokraté, kteří přišli s myšlenkou daňové progrese. Byl to Václav Klaus, který to takto postavil, jak pro fyzické osoby, tak pro korporace, pro podniky. No a myslím, že to fungovalo velmi dobře až do roku 2007 včetně. Pak přišla rovná daň, superhrubá mzda, veřejné rozpočty přišly o nějakých 80 miliard korun. Nastaly další nějaké experimenty. U živnostníků, kam já mimochodem patřím, se za pravicových vlád začaly platit daně víceméně dobrovolně. Takže se snížil daňový výnos. No a teď je potřeba prostě tyto věci začít řešit. A ta daňová progrese je řešení.
Další věcí, kterou by se vláda měla okamžitě zabývat, je uplatnění zvláštní daně na dividendy zahraničních firem, které v nejúspěšnějších letech odváděly z republiky svým zahraničním mateřským firmám až 300 miliard korun dividend. V těch nejbližších letech to bude odhadem 200 až 250 miliard. Proč by z této sumy nemohla například třetina zůstat v republice? Tak na nějaké dva, tři roky by to bylo milé, aby nám to pomohlo.
Ale jak jsem řekl, řešení je v té daňové progresi. To jsem přesvědčen, že je jediné možné a správné. A také jde o to, aby ten daňový systém měl určitý prvek solidárnosti. Aby neprohluboval nerovnosti ve společnosti, ke kterým dochází.
Fotogalerie: - Mimořádná kvůli čtení
Premiér Fiala již začal otevřeně mluvit o tom, že se České republika musí připravovat na poválečnou obnovu Ukrajiny, což může být velká příležitost pro české firmy. Souhlasíte?
No tak je otázka, kdo to zaplatí. Zatím jsme dostali na starost, pokud vím, Luhansk, který je v tom ruském záboru. Rusové sami mají asi představu o tom, jak budou obnovu té části Ukrajiny, kde jsou jejich vojska, provádět. Takže to asi, když bych to vzal cynicky, nám ušetří peníze. Oni ostatně mluví o tom, že obnoví některá ukrajinská města zničená válkou, tak jako obnovili před lety v Čečensku hlavní město Groznyj, které bylo také de facto srovnáno se zemí jako teď Mariupol.
Takže z jedné strany je to správné, že se dává určitá šance Ukrajině; na druhé straně je otázka, že bychom měli v první řadě řešit problémy vlastního obyvatelstva. Protože vlastní obyvatelstvo, české obyvatelstvo, nejen ti chudší, ale i lidé ze středních vrstev, se dostávají do svízelné finanční situace kvůli navýšení cen všeho možného.
Fotogalerie: - Ruský šrot na Letné
Velkou diskusi mezi českou veřejností vyvolala výstava zničené ruské vojenské techniky na pražské Letné. Zatímco podporovatelé Ukrajiny nad vypálenými a zničenými vraky ruských strojů jásají, jiná část veřejnosti považuje podobné akce za, slušně řečeno, nemístné. Co si o tom myslíte?
Pořadatele této akce nechápu. Myslím, že to řekl i papež, který se vyjádřil, že nemůže přece jásat nad obrázky, když je zasažen nějaký tank, ať je ruský nebo ukrajinský, protože v tom tanku jsou lidé. A ti lidé prostě zahynou, pravděpodobně uhoří. To i kdybych byl jakkoli nenávistný ve vztahu k Rusku, tak přece musím mít nějaké základní lidské ohledy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: David Hora
