Minulý týden v pátek se sešli lídři 27 zemí v Bratislavě. Zatímco hostitel slovenský premiér Robert Fico si toto jednání pochvaloval, stejně jako český premiér Bohuslav Sobotka, jiný názor měl jejich maďarský protějšek Viktor Orbán. Ani předseda ODS se netvářil zrovna nadšeně. Jak jste summit viděl vy? Byl to posun někam?
Opět se diskutovalo, povídalo, pořádný závěr z toho nebyl. I když někteří premiéři říkají, že ano. Spíše věřím maďarskému či italskému premiérovi, že v otázce imigrace se stavějí vzdušné zámky, ale nekoná se. Hlavně teď už máme skoro říjen a ten malér byl loni a předloni. To, co se stalo za rok a půl, vidím jako dramatickou chybu a selhání celého Bruselu.
Robert Fico uváděl jako pokrok, že se vůbec nemluvilo o kvótách, a že všichni uznali prioritu ochrany vnějších hranic – což ale státy V4 říkaly už dávno. Není tohle posun...
Tento návrh řešení jsme měli spolu s dalšími kolegy už dávno. Chránit vnější hranici, dělat imigrační tábory tam, kde se neválčí, ale na území těch jednotlivých států. Pomoc i finančně zemím, které jsou migrací nejvíce postižené. Bohužel to, že se nebavili o kvótách, neznamená, že toto rozhodnutí neplatí. Je to právní závěr. Tenkrát to bylo udělané přes hranu radou ministrů a nikoli evropskou radou premiérů a prezidentů. Což mě strašně mrzí. Myslím, že se více chlácholíme, než je realita.
Dá se tohle rozhodnutí zrušit?
Muselo by přijít nové usnesení tentokrát Rady, která se skládá z premiérů, kde není možné většinové hlasování. To, že o tom přestali mluvit, neznamená, že to neplatí. A víme, že se zase vybarvili někteří jako lucemburský ministr zahraničí, který řekl Maďarům „běžte“. Přesto, že Maďaři se zachovali skoro ideálně, chránili vnější hranici.
„Zajímavý“ projev měl i jiný Lucemburčan, předseda Evropské komise Juncker...
Jeho projev jsem slyšel. Připadal jsem si při potlesku po každé větě od jeho fanklubu jako na zasedání komunistické strany Severní Koreje, protože to nebylo nic jiného než sebechvála. Především on měl vyvodit z Brexitu důsledky a rezignovat. Jeho vina je na tom také.
Předseda ODS Petr Fiala navrhoval premiéru Sobotkovi při vzájemné debatě u Václava Moravce v ČT jednání českých politických stran na nejvyšší úrovni, aby se ujednotila česká zahraniční politika, co vlastně chceme. Jak jste rozuměl návrhu vašeho pana předsedy?
V momentě, kdy premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že zřídí úřednické komise, už tenkrát jsem řekl, že přece strategie musí být dohodnuta na politické úrovni. Dnes je tahle vládní garnitura, zítra bude jiná. Zahraniční politika musí mít svoji kontinuitu. Premiér by měl slyšet také názory jiných předsedů a hlavně pokusit se najít nějaký konsenzus. On v tom bruslí a v debatě u pana Moravce hodně dlouho trvalo, než to pochopil, že má uvést jakési měkké ano, než říci – svolám to do konce září.
Přiznám se, že jsem ani to měkké ano u premiéra nezaregistroval. Přišlo mi, že k tomu mlčí a mluvil o té komisi...
Nejdřív mlčel, ale když to náš předseda Fiala zopakoval, řekl měkké ano. Že se tomu nebrání. Já mu v tom ale příliš nevěřím.
Jaké priority by česká zahraniční politika podle vás – či ODS – měla mít?
Naše strategie je jednoduchá, opakujeme ji stále. Dramaticky rychle ochránit vnější hranice. Zřizovat imigrační tábory. Pokud selže ochrana vnějších hranic jako selhává dnes v Itálii a začíná se lámat Bulharsko, Turecko– tak připravit se na ochranu našich hranic. Protože to jsme povinni našim občanům.
Takže je potřeba naši pohraniční policii posílit?
Všichni víme, že nám chybějí profesionální vojáci. V této chvíli nejsme schopni chránit svoje hranice.
Na debatě lídrů do krajských voleb v liberecké knihovně, kde jste byl v první řadě mezi diváky, se zúčastnění politici shodli, že bezpečnost je sice důležitá, ale že migranti u nás nejsou, a že to vlastně ani není krajské téma. Vy jste namítal, že podceňují situaci...
Je to krajské téma. Máme hranici s Polskem a s Německem. A když v Německu přitvrdí vůči migrantům, tak kam půjdou? Můžou jít k nám. Potom je krajská role poměrně významná. Máme krajskou policii i posádky armádní. Tady musí vedení kraje s nimi komunikovat a připravovat se. Kéž by ta příprava byla zbytečná. Ale lepší je být připraven na potopu světa, než se jí dočkat a teprve pak začít plánovat obranné zdi.
Už legendární je výrok kancléřky Merkelové „zvládneme to“. Zvládnou to Němci?
Už podle výsledků voleb je vidět, že to moc nezvládají. Hlavně, co já vím od určitých zdrojů z Německa, je tam určité embargo na to psát o imigrantech a o tom, co dělají za špatné věci. Takže myslím, že v Německu se to brzy politicky obrátí a z paní Merkelové se stane politická mrtvola.
Psali jsme:
Myslíte tedy, že do příštích parlamentních voleb povede CDU někdo jiný?
Já bych byl rád.
CDU/CSU – to jsou pro ODS ale v Německu nejbližší strany?
To ano. Ale v tomhle se diametrálně rozcházíme.
Spíše se jedná o CDU, bavorská CSU bude trochu jinde...
Mají problém uvnitř také. CSU působí v Bavorsku a tam dramaticky roste odpor. Myslím, že paní Merkelová bude mít problémy.
Bavorsko má asi i podle vnitroněmeckých kvót migrantů nejvíce?
Tam se zachytili nejdříve. Co já vím, tak se ani starostů nikdo neptá a přivezou jim tam tisíce uprchlíků a ubytují je. A starosto, starej se o ně. To přece nejde.
Chci se zeptat, jak je to se slučováním rodin. Pokud v Německu dostane dejme tomu azyl milion uprchlíků a oni si v průměru přivedou deset rodinných příslušníků, což není až tak nereálné, tak je to deset milionů. To by muselo i s bohatým Německem pořádně zamávat. Co s tím?
Upozorňoval jsem na to na svém facebooku. Až pak přijdou lidská práva, která jsou povýšená nad občanská práva – protože občanská práva mají i povinnosti, kdežto ta lidská jenom dávají – tak jak říkáte tu číslovku deset a může jich být i více. A je povinnost na sloučení rodin. V tu chvíli se bavíme ne o milionu, ale o deseti milionech.
Může Německo tento zákon změnit?
To jsou mezinárodní závazky vycházející z Charty o lidských právech.
Ale je načase s tím něco udělat. Opravdu si nedovedu představit, kdyby Německo skutečně muselo přijmout deset milionů těchto lidí. To už by pak bylo jiné Německo...
To už by pak byla islamizace nenásilnou formou. To by pak v některých městech a vesnicích vyhráli ve volbách islamisté a mohli by tam zavést právo šaría. Kde to jsme? Zapomíná se na to, že máme křesťanko-židovský základ. Odmítám se přizpůsobovat jiným. Naši migranti, když utíkali v roce 1948 či 1968, všichni se museli přizpůsobit v těch zemích a dodržovat pravidla.
Češi přece jenom nebyli tak kulturně odlišní jako dnešní migranti, kteří přicházejí ze zemí, kde je třeba úplně jiné postavení žen...
To je pro euroamerickou civilizaci nepřijatelný způsob. Také umím jít deset metrů před manželkou. Ale to je tím, že mi nestačí, když jdu domů. Ona patří ke mně. A ne abych ji zahalil a nikdo nevěděl, kdo je pod tím. Což může být třeba chlap. A opásaný. Oni si neváží lidských životů. Mají slíbeno, že půjdou na obláček. Když sem chtějí jít, musí k tomu být důvod a musí se udělat identifikace. Vždyť tady se po Evropě pohybuje nepředstavitelné množství lidi, kteří nejsou identifikovatelní. I kdyby z nich, jak říkají Němci, bylo „jen“ 10 až 15 procent radikálních muslimů, tak to je strašné číslo. Mě to děsí a odmítám hrát tuto všeobjímající hru.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
