Většina lidí si není schopna vytvořit dostatečné finanční rezervy. Při náhlé ztrátě práce by pětina respondentů nejnovějšího průzkumu České bankovní asociace nevydržela s úsporami ani měsíc. Jen polovina lidí by pak vystačila déle než čtvrt roku. Jde o alarmující zprávu? Je snad u Čechů zakořeněná nějaká menší spořivost, nebo prostě nemají z čeho rezervu vytvořit?
Lidé, kteří žijí z výplaty do výplaty, mají nesnesitelný život. Takoví lidé si nemohou dovolit výpadek příjmů, a proto si musí nechat vše líbit. S trochou nadsázky lze říci, že se jedná o moderní otroky. V České republice je takových lidí víc než dost. Mnozí z nich si za to mohou sami, protože neumí správně hospodařit. Nedokáží spořit, podléhají reklamě a kupují si věci, které nepotřebují. Problém je i ve školních osnovách, kde se lidé dozvídají o životě ve starověku a jak vypadá vzorec kyseliny sírové, ale nikdo jim neřekne, jak žít v dnešní době a co to je finanční gramotnost.
Alarmující jsou i výsledky ohledně spoření Čechů na důchod. 44 % dotázaných si ukládá měsíčně do 1000 korun. Dalších 33 % lidí si spoří mezi 1000 a 2500 korunami měsíčně. Jen 7 % lidí si spoří více než 5000 korun měsíčně. Budí ve vás tato čísla nějaké obavy o budoucnost lidí, které brzy čeká nástup do důchodu?
V České republice je zcela dominantní první pilíř důchodového systému. Jelikož mnoho lidí si nešetří dost peněz, stanou se v budoucnu zcela závislými na prvním pilíři. Je tedy zřejmé, že první pilíř bude muset být i v budoucnu zcela dominantní. To vzhledem k dalším vývojovým tendencím povede k tomu, že vyplácené důchody budou sloužit k přežití, ale rozhodně nezajistí stáří v luxusu.
Do důchodu brzy půjde první generace porevolučních podnikatelů. Ti si mnohdy po celou dobu, co jsou ekonomicky aktivní, platí jen minimální povinné sociální odvody. Hrozí tak, že pokud se nezajišťovali ještě jiným způsobem, prožijí důchod na pokraji chudoby, neboť jim bude náležet důchod ve výši kolem 6000 korun měsíčně. Jedná se podle vás o závažný problém?
Někteří podnikatelé odváděli málo, ale ve skutečnosti mají našetřeno dost peněz. O ty není třeba se obávat. Státu moc nedávali a ani od něj moc nečekají. Někteří lidé však téměř nic nemají a přitom na ně čeká velmi nízký důchod. Tito lidé se stanou politickým problémem. V případě, že jich bude hodně, tak to může vést ke změně důchodového systému. Například by se mohla zvýšit minimální výměra důchodů.
Mohou se vůbec dnešní Češi ve věku do 40 let spoléhat na to, že je na stáří zajistí současný průběžný důchodový systém? Budou se některé parametry důchodového systému měnit?
Mohou se spolehnout, že dostanou malý důchod, který jim umožní přežití. Určitě by si však neměli myslet, že bez vlastních úspor budou moci v důchodu cestovat či navštěvovat restaurace. Měli by počítat s tím, že do důchodu půjdou později, než dnes politici přiznávají. Posouvat věk odchodu do důchodu je sice nepopulární, ale pořád je to průchodnější než zvyšovat odvody na sociální zabezpečení či snižovat výši vyplácených důchodů.
Fotogalerie: - Hřib s vozíkem
Jaké doporučení byste měl pro člověka, který si zatím na důchod příliš nespořil, ale chtěl by nějak rozumně začít?
Bez příspěvků od zaměstnavatele nemohu doporučit, aby si lidé pořizovali penzijní připojištění. V posledních letech penzijní fondy nejsou schopny porazit ani inflaci. Lidé by spíše měli dobře načasovat nákup nemovitosti a za dobrou cenu si nějakou koupit. Není nic horšího, než ve stáří platit nájem a riskovat jeho neustálé navyšování. Samozřejmě se hodí mít i nemovitost k pronajímání, což zajišťuje pasivní příjem. Lidé, kteří mají do důchodu daleko, mohou dát část peněz do akcií. Ty totiž z dlouhodobého pohledu slušně rostou. Určitou pojistku bych nechal i ve fyzickém zlatě. To nezklame, ani když celý finanční svět skončí v plamenech. Vzhledem ke státnímu příspěvku se stále může vyplatit stavební spoření a pro majetnější bych doporučil fondy kvalifikovaných investorů.
Podle Liberálního institutu vyšel letos den daňové svobody na 28. 5. 2019, to znamená, že lidé pracovali 148 dní z tohoto roku pro stát. Od roku 2013 se údaj poprvé zhoršil, a to dokonce rovnou o šest dní. Je podle vás česká daňová zátěž přiměřená, nebo by si občané zasloužili nějaké úlevy, případně alespoň zjednodušení celého systému?
Drtivá většina lidí se v daních moc nevyzná. To je strašně špatně a na školách se to moc neřeší. Dnes ani lidé z obchodních akademií pořádně neumí vyplnit složitější daňová přiznání. Bylo by proto dobré celý systém zjednodušit. Když se ale dívám na politiky, tak si nedovedu představit, že by toho byli schopni. Daně bych celkově snížil. Výrazně bych snížil daňové a odvodové zatížení práce a naopak bych trochu zvýšil majetkové daně. To by pomohlo navýšit prostupnost ve společnosti. Chudí lidé, kteří se snaží, by se mohli snadněji stát bohatými a bohatí lidé, kteří se moc nesnaží, by mohli snadněji zchudnout.
Podle statistiky auditorské společnosti Deloitte vydá průměrný Čech za vlastní bydlení o rozloze 70 m2 11,2 hrubých ročních platů, kdežto například Belgičanům či Portugalcům stačí kolem 4 ročních platů. Jak lze takový nepoměr vysvětlit? Je u nás obecně bydlení ve vlastním drahé?
Zatímco bydlení je cenově na podobné úrovni jako na Západě, mzdy jsou podstatně nižší. Kdyby Češi měli dvakrát vyšší mzdy, celá statistika by vypadala jinak.
Je problém ve špatných zákonech?
Hlavní problém je v tom, že jsme podstatnou část naší ekonomiky nevýhodně prodali cizincům. Ti dnes z naší ekonomiky odčerpávají kapitál do zahraničí a nám v České republice chybí. Také se nesoustředíme na znalostní ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou, a místo toho jsme pyšní na průmyslový charakter našeho hospodářství, který se soustředí na to, jak Němcům levně dodávat součástky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
