Pane profesore, v průběhu své kariéry jste léčil všechny tři české prezidenty, tedy Václava Havla, Václava Klause i Miloše Zemana. Který z nich byl nejvzornějším pacientem?

Nejvzornějším pacientem byl pan prezident Klaus, ale všichni tři byli nesmírně ukáznění, inteligentní a byli to praví muži na svých místech.

V listopadu 2017 těsně před prezidentskou volbou, se objevila informace, že prezident Miloš Zeman trpí rakovinou v pokročilém stadiu. Bez uvedení zdrojů to tehdy na Facebooku tvrdil brněnský radní Svatopluk Bartík. Později své tvrzení stáhl. Před několika dny pro změnu zpravodaj Českého rozhlasu uvedl, že Miloše Zemana na cestě do Německa doprovází tým lékařů a zdravotních sester. Veřejnoprávní stanice se poté za tento výrok omluvila. Jak na tom je prezident republiky doopravdy se zdravím?

To je pana prezidenta výsostně soukromá věc. Myslím, že nemám žádné zmocnění, abych tyto důvěrné informace zveřejňoval. Nicméně, abych čtenáře uklidnil, pan prezident je v dobré kondici a je zcela schopen vykonávat běžnou prezidentskou agendu.

V roce 2009 jste byl účastníkem velmi těžké dopravní nehody, po které jste strávil několik týdnů v bezvědomí. Záchranáři vás doslova vytrhli hrobníkovi z lopaty, utrpěl jste podle serveru Novinky.cz údajně 57 zlomenin a ztratil obrovské množství krve. Už dva měsíce od havárie jste ale znovu úřadoval na operačním sále. Změnila vás nějak tato událost například v přístupu k pacientům?

Nehodu jsem sice v roce 2009 utrpěl, ale je tam řada nepřesností. Zlomenin bylo jen 52. Já jsem skutečně měl havárii, nezaviněnou, tu zapříčinil řidič nákladního automobilu, který byl nakonec za to po zásluze odsouzen rakouským soudem, já jsem byl osvobozen. Nicméně z průběhu toho léčení si moc nepamatuji, protože jsem měl půl roku amnézii, jednak anterográdní a jednak retrográdní. To, že jsem operoval za sedm týdnů po úraze, vím z toho, že existují velmi hodnověrné dokumenty z operačních protokolů.

Výměny kloubů, kterým jste zasvětil svou kariéru, prošly během posledních dekád velikou proměnou. Jaké změny přinesly pacientům moderní materiály, inovativní operační postupy, nebo třeba pokročilá technika?

Já neoperuji pouze umělé klouby, to je jen součást mé činnosti. Původně jsem byl zaměřen na složité rekonstrukční operace v dětské ortopedii. Prodlužování končetin, operace kyčelních kloubů a samozřejmě každý přednosta musí zároveň zvládnout operaci endoprotetickou, protože to je základní operační výkon. Těch systémů existuje celá řada a ten vývoj byl mnohdy nerovnoměrný.

My jsme měli štěstí, že jsme měli firmu Beznoska Poldi na Kladně, která již v 70. letech začala na základě použité endoprotézy anglicko-švýcarského typu vyrábět poměrně jednoduchý implantát, kovaný z oceli. Materiál byl základním problémem po celém světě a u nás byla Huť Poldi známá tím, že vyráběla ušlechtilé kovy, tzv. stelity, které se používaly už v rakouskouherské Marině. Byly to vysoce odolné a pevní nerezové materiály. Z těchto materiálů se tedy mohly začít vyrábět tyto endoprotézy.