Profesor Keller: Buď se zabrání další vlně imigrace, nebo nastane chaos, kolaps a nelze vyloučit ani válku. „Populistou“ je každý, komu zbyla trocha zdravého rozumu

Rakouský kardinál Christoph Schönborn pronesl varování při příležitosti křesťanského svátku Jména Panny Marie, který je připomínkou a vděkem za vítězství nad Turky v bitvě o Vídeň před 333 lety. Podle informací z vídeňské arcidiecéze kardinál řekl: „Dojde k islámskému dobytí Evropy? Mnoho muslimů po tom touží a tvrdí, že s Evropou je konec.“ Kardinál Schönborn požádal Boha o smilování nad Evropou a jejími obyvateli, kteří podle něj jsou „v nebezpečí zániku křesťanského dědictví“. Souhlasíte s ním? Je „saracén“ opět hrozbou?

Domnívám se, že pro Evropu jsou mnohem větší hrozbou sami Evropané než nějací saracéni. V minulosti to vždy bylo tak, že obyvatelstvo, které se nemohlo bránit, bylo podrobeno někým silnějším. To, jak si počínáme dnes, je první známý případ, kdy podrobeno může být obyvatelstvo, které je schopné se bránit a ubránit. Studoval jsem historii, ale nepamatuji jiný příklad, kdy ti, kdo chtějí odolávat vnější hrozbě, jsou prohlašováni za špatné, zatímco ti, kteří chtějí kapitulovat, jsou vynášeni jako nositelé všech možných ctností. Aniž chci kohokoliv urážet, myslím si, že takhle se projevuje degenerace.

Co říkáte výsledkům posledních zemských voleb v Německu a tomu, jak se k nim staví Angela Merkelová?

Angela Merkelová pobývala dost dlouho v zemích východního bloku a jmenovitě v Praze, aby si mohla osvojit Plzákovu zásadu: „Zatloukat, zatloukat zatloukat.“ Bohužel to, co Plzák psal výhradně v souvislosti s manželskou nevěrou, pochopila Angela Merkelová jako doporučení pro politickou strategii. Evropa tím trpí, ale Plzák za to opravdu nemůže.

Někteří evropští politici začínají brát částečně zpátečku a tu více a tu méně začínají vystupovat proti migraci.Také hovoří o tom, že je třeba otevřeněji komunikovat s občany a brát na ně více zřetel. Viz například poslední neformální summit EU v Bratislavě. Co je k tomu vede? To zázračně prozřeli, nebo se bojí lidí?

Dokonce ani v politice se fakta nedají ignorovat věčně. Je mnoho případů, kdy ti, kdo se uchylují do Evropy, vystupují zcela nepřípustným způsobem a rozhodně se nechovají jako lidé, kteří vděčně přijímají pomoc. Kompromitují tím nejen „politiky – vítače“, ale bohužel vrhají špatné světlo i na ty, kdo skutečně zachraňují holý život. A ani těch není málo. Bohužel nikdo přesně neví, kolik je vlastně osob, které nutně potřebují pomoc, a kolik osob, jež by potřebovaly úplně něco jiného.

A změní se podle vás něco v migrační politice EU i v jiných oblastech? Je vůbec EU schopná nějaké sebereflexe a zásadní změny k lepšímu? Lidé důvěřují EU stále méně, přesto Brusel a Berlín volá po větší centralizaci a vytvoření evropské armády... A směrnice, nařízení, předpisy, kvóty, výhrůžky pokutami za nepřijetí uprchlíků chrlí dál...

Pořád věřím, že to Evropa – na rozdíl od Angely Merkelové – přece jen zvládne. Studuji pečlivě dokumenty evropských institucí týkající se migrace a azylu zhruba od roku 2005. Dají se v nich rozpoznat tři fáze. Do jara roku 2011 evropské instituce plánují, jak pomocí řízené migrace dynamizovat trh práce v Evropě a čelit rizikům stárnutí populace. Počátkem roku 2011 byla přepadena Libye a vyvolána občanská válka v Sýrii. Začala první vlna velké neřízené migrace, zatím ale uprchlíci zaplňovali především tábory v mimoevropských zemích severní Afriky a Předního východu.

Druhý zlom nastal v létě roku 2014, kdy se po upevnění pozic islamistů v rozbité Libyi a Sýrii zvedla druhá a mnohem vyšší vlna migrace. Od jara 2015 na ni evropské instituce reagují snahou o prosazení povinných kvót, vymýšlejí trvalý mechanismus relokace a od jara letošního roku uvažují o zavedení povinnosti členských zemí rozdělovat nejen migranty, kteří již pronikli na území EU, ale každoročně si vybírat i mezi těmi, kteří v první a druhé fázi uvízli v utečeneckých táborech mimo Evropu.

Nyní buď přijde fáze inteligentnější politiky, která zabrání kulminaci další vlny, anebo zkolabují pojistné systémy států, jež budou novou vlnou uprchlíků zavaleny, a v Evropě zavládne chaos. Změna rétoriky může být součástí opětovného nastartování pudu sebezáchovy na přechodu od třetí ke čtvrté fázi.

Myslíte si, že evropským elitám lidi zatím jen verbální změnu postoje uvěří? Může se vůbec současná částečně zdiskreditovaná „elita“ typu Junckera, Schultze, Merkelové, Hollanda a dalších zachránit? Nenahradí je spíš „populisté“ typu Le Penové, Hofera...? Nebo někdo jiný?

Změna rétoriky může být samozřejmě také čistě účelová. Za clonou hezkých řečí se budou prosazovat opatření navržená ve třetí fázi. V tom případě ovšem německé a francouzské volby v příštím roce rozhodnou, jaká bude příští evropská reprezentace. Je dobře, že jste dali slovo „populismus“ do uvozovek. S tímto termínem se dnes totiž šermuje tak neuvěřitelně a nestydatě, až to vypadá, že populistou je každý, komu ještě zbyla aspoň trocha zdravého rozumu.

Hovoří se o možném rozpadu EU. Myslíte si, že k němu dojde? A bylo by to dobře, nebo špatně?

Myslím si, že k celkovému rozpadu EU nedojde. Původní jádro zemí, které v podstatě kopíruje hranice říše Karlovců před jejím dělením v roce 843, zůstane dále integrováno. My dnes v podstatě nevíme, zda v tom případě bude snaha ponechat si nás z geopolitických důvodů v tomto centru, anebo nás vyhostit na periférii. Navíc ani nevíme, co z toho by bylo dobře a co špatně. Nevěřím, že by se cizí firmy a banky chtěly zbavit kontroly nad naší ekonomikou, která je pro ně tak výhodná. Na druhou stranu tuto kontrolu získaly z rozhodující části už před naším vstupem do EU, takže by pro ně nemusel být problém si ji podržet a dále ji prohloubit i po našem případném ukončení členství v EU.

A nebylo by lépe postavit spolupráci evropských národů na nových základech bez nynějších zdiskreditovaných evropských a bruselských politiků a úředníků typu Junckera či Schultze a bez těch desítek tisíc stran unijního práva a předpisů a těžkopádné zabetonované mašinerie?

Evropská unie vznikla na půdorysu poválečné spolupráce mezi Německem a Francií. Už tehdy byla budována v silně technokratickém duchu. V Německu po válce vládla ideologie ordoliberalismu, čili přesvědčení, že trh je třeba udržovat v rovnováze politickými zásahy, tedy skrze politiky a právníky. Ve Francii zase panovaly obavy z vítězství komunistů, kteří byli po válce velice silní. Také francouzští politici proto chtěli vymyslet technokratický systém, který by usměrňoval hospodářské síly bez ohledu na výsledky voleb národních parlamentů. No a to se dokonale podařilo. Proto ti, kdo mluví o selhání Evropské unie, vůbec nevědí, o čem je řeč.

A co Visegrád plus jako alternativa? Mohly by se přidat část Balkánu, Pobaltí... V minulosti sehrávalo v prostoru mezi Ruskem a Německem určitou stabilizující a bezpečnostní roli po určitou dobu habsburské soustátí. Není tedy alternativou vytvořit zde nějakou alianci suverénních států a zónu volného obchodu?

Když si představím, jak odlišné politické síly působí v těchto zemích a jak různorodé mají zájmy, nevěřím tomu, že by z této směsi mohl vzniknout nějaký stabilizační faktor. Šlo by vlastně o východní blok bez Sovětského svazu. Nezapomínejme, že východní blok dokázal udržet pohromadě jedině diktát Sovětského svazu, a když ten přestal, každá země vykročila jiným směrem zcela bez ohledů na své sousedy. Bez tlaku z Moskvy či Bruselu se slovanští bratři i neslovanští bratranci mezi sebou nejspíše seperou. V minulosti už to párkrát předvedli.

Když jsme vstupovali do EU, zaznívalo, že budeme pod dohledem „vyspělejších“ zemí. Někteří skalní zastánci EU říkají, že si v ČR neumíme a nemáme vládnout sami, ale potřebujeme, aby nám vládl „moudrý“ Brusel či Berlín, kde je politická kultura na vyšší úrovni, je tam menší korupce, jsou tam kvalitnější zákony...

V Bruselu se prosazují především zájmy ekonomicky silných a populačně početných. Zároveň je snaha brát určité ohledy i na menší a slabší. Chystám knížku o tom, jaká napětí vyvolávají střety principu ostré konkurence silných a principu určitých ohledů na ty slabší. Rád bych se mýlil, ale obávám se, že pokud by Brusel padl, ani okrajové ohledy na ty slabší by pak už nebyly. Neříkám to proto, že mne Brusel platí, ale proto, že to vyplývá z logiky systému, který dnes celosvětově vládne. Proto to zopakuji i v létě 2019, až už v Bruselu nebudu.

Také se říká, že Češi jsou „potížisté“. Máme vše odkývat Bruselu a Berlínu a Washingtonu, jak někteří prosazují? Nevyjednáme více, když budeme dělat drahoty? Není to lepší, než se chovat jako laciná holka, která za pár drobků hned vleze s každým do postele? Není lepší naopak zvažovat různé možné nabídky podle rozumného kalkulu, co nám více přinese, a zvyšovat tak cenu za to, co můžeme pro někoho udělat?

Myslím si, že opravdu jsme potížisté. Dá se to dokázat i statisticky. Česká delegace v Evropském parlamentu obsahuje ze všech národních delegací největší podíl těch, kdo od září 2015 hlasují proti povinným kvótám. Trochu nám to kazí europoslanci za TOP 09 (s výjimkou pana Pospíšila), ale ti se teď před volbami touhou po kvótách moc zviditelňovat nebudou. Takže my děláme drahoty a ve frakcích, do kterých patříme, to někteří nesou nelibě. V početných frakcích je ale logicky několikanásobně více Němců a Italů než Čechů a od těch jsem zatím nějaké lákavé nabídky nezaznamenal.

Zastánci EU říkají, že EU zabránila válkám. Souhlasíte s tím, přestože do 70. let polovina západoevropských států nebyla v EHS, ale v EFTA? A nehrálo větší roli NATO a fakt, že v době studené války evropské státy si spolu válčit nemohly dovolit s ohledem na hrozbu ze SSSR?

Obávám se, že v době jaderných zbraní nebránily válkám mírové úmysly a medové deklarace, ale jaderná rovnováha a vědomí konce planety v případě, že ji bude chtít někdo obelstít. Někteří lidé v americké politice, a tedy i ve vedení NATO, které je jejím nástrojem, jako kdyby zapomínali, že jaderná rovnováha existuje pořád. Je škoda, že si nemohou Armaggedon zařídit jen pro sebe, ale že by do něho zatáhli i normální lidi, kteří mají raději život než umírání.

A co říkáte názorům, že centralizační politika EU může naopak vyvolat a vyvolává pnutí mezi národy a může přinést válku mezi státy či občanskou válku?

Pokud ve čtvrté fázi migrace, o které jsem mluvil úvodem, Evropa nezabezpečí své hranice a nevrátí zpět ty, kdo v ní nemají nárok na azyl, pak není vyloučen žádný scénář.

Jaký je podle vás český národní zájem?

Přestat se zbytečně hádat, přestat si hloupě nadávat a začít uvažovat odprava až doleva, co udělat pro to, aby tato země, která nebude nikdy ležet jinde než uprostřed Evropy, zůstala taky aspoň trochu naše.

Jak bychom se za současné situace měli stavět k Rusku, k NATO, USA a TTIP?

Kdosi moudrý řekl, že jsme západní Slované. To znamená, že ti na západ od nás by měli vědět, že jsme Slované, a ti na východ od nás by si měli uvědomovat, že jsme západní.

Jsme členy NATO, takže musíme doufat, že to je spolek obranný, nikoliv spolek přátel žehu. Co se týká USA, měli bychom se vměšovat do jeho záležitostí méně, než se USA snaží vměšovat do záležitostí jiných. Je to věc pragmatismu, ale i dobrého vychování. No a vůči TTIP bychom se měli chovat s nejvyšší pietou. O mrtvých jenom dobře.