Za několik měsíců od voleb není vytvořena vláda s parlamentní většinou. Hnutí ANO se chce překvapivě vrátit k jednacímu stolu s ČSSD. První místopředseda ČSSD Jiří Zimola v televizi prohlásil, že teď by už muselo hnutí ANO přijít s tím, že premiérem bude někdo jiný než trestně stíhaný Andrej Babiš, ale hnutí ANO stále trvá na tom, že šéf hnutí ANO je jediným kandidátem do čela vlády. Měli by sociální demokraté na této podmínce trvat? Jak nadějná jsou podle vás nová jednání s ČSSD?
Výsledek jednání hnutí ANO je do jisté míry překvapením a patrně reflektuje stanoviska některých členů ANO, pro které je spolupráce s SPD nepřijatelná. Nové jednání s ČSSD by mohlo přinést výsledek jedině v případě, že některá z jednajících stran přistoupí na kompromis. Jestliže abdikace Andreje Babiše do funkce premiéra je pro ANO nepřijatelná, pak vidím jediný možný kompromis na přijetí požadavku ČSSD na obsazení ministerstva vnitra.
Po minulém krachu jednání hnutí ANO a ČSSD prezident Miloš Zeman doporučil, aby Andrej Babiš jednal o vládě s komunisty a SPD. Co říkáte tomu, že po téměř třiceti letech od pádu totality bychom mohli mít ve vládě komunisty a stranu, o které mnozí tvrdí, že je extremistická?
Mně se to nelíbí. Jednání s oběma stranami se už vedla, ale nemělo to žádný pozitivní efekt. Udivuje mne, že komunisti, kteří měli na podzim jeden z nejhorších volebních výsledků za padesát let, obsazují významné posty v Parlamentu a tlačí se do vládních pozic. Pokud jde o Okamuru, členové ANO už nahlížejí, že tato spolupráce s fašistickou stranou není to pravé i ořechové. Když český předseda vlády v demisi jedná s představiteli Evropské unie, jistě mu není po chuti, když ho tam označují za člověka, který se spojuje s polofašistickou stranou. Je to složité, ale udivuje mě, že se za tak dlouhou dobu nebylo ANO schopné shodnout na vládě, která by získala většinovou podporu ve Sněmovně. I Babiš si musí uvědomit, že v politice musejí nastat nějaké kompromisy, a když k nim nedojde, nakonec z jednání sejde. Mohl to samozřejmě vyřešit pan prezident, ale jak se zdá, jeho návrhy zatím situaci neřeší. A návrhy pana předsedy KDU-ČSL Bělobrádka se mi zdají naprosto nereálné a neprůchodné, pozdržely by tu situaci o několik týdnů déle. Ale je velmi nevýhodné mít provizorní vládu. Takže jsem zvědav, jak budou jednání o vládě pokračovat. Prezident bude jednat nejen s komunisty a SPD, ale jistě i s dalšími stranami. Vím, že sestavit vládu není jednoduchá záležitost, v Německu to také trvalo dlouho, než se politické strany dohodly, v Belgii to dokonce trvalo déle než rok. Vždycky musí někdo ustoupit, ale myslím, že i sociální demokracie při posledním jednání s ANO o vládě udělala řadu ústupků. A to, že žádá silové ministerstvo, hlavně ministerstvo vnitra, se mi zdá logické vzhledem k tomu, že na premiéra je vedeno trestní řízení, které může ministr vnitra i nějakým způsobem ovlivnit. Sociální demokraté to žádají jako nějakou pojistku, kterou by ve vládě měli. V tom premiér Babiš neustoupil, stejně jako neustoupil v tom, aby se vzdal funkce premiéra. A to by mnohé vyřešilo, protože řada parlamentních stran by byla ochotna do vlády jít, kdyby premiérem nebyl Andrej Babiš, který je trestně stíhán, ale jiný představitel z hnutí ANO.
Myslíte si, že právě trestní stíhání šéfa hnutí ANO Andreje Babiše je hlavní příčinou, která blokuje dohodu o vládě hnutí ANO s demokratickými stranami?
Já to tak vidím. Nejsem politik, takže nevidím do kuloárních jednání a dohod, ale takhle se mi to jako běžnému občanovi, který čerpá jen ze zpráv z médií, jeví. Myslím, že vina je na obou stranách, ale větší díl viny je podle mne na straně hnutí ANO v neústupnosti, protože výhrady k trestně stíhané osobě premiéra nemají jen sociální demokraté, ale kromě komunistů a SPD je mají všechny ostatní strany. Babiš si může spočítat, že kdyby v tom ustoupil, uvolnil by si celou proceduru, která je dosud blokována.
Kdyby vznikla vláda ANO, KSČM a SPD, nebude to jen oficiální potvrzení stavu, který už fakticky existuje od sněmovních voleb? V této sestavě už tato koalice úspěšně funguje v Poslanecké sněmovně.
To ano. Už se několikrát při různých hlasováních prokázalo, že tyto strany hlasují společně a mají ve Sněmovně přesilu. Ukázalo se to i při schválení předsedy komise pro kontrolu GIBS – komunisty Zdeňka Ondráčka, pro kterého také zvedly ruku společně. A ostatní strany s tím nemohly nic dělat. Pokud jde o poslance Ondráčka, jsou i jiní politici, kteří mají komunistickou minulost, ale v určité chvíli uznali, že dělali chyby. Jistě, Ondráček musel před rokem 1989 poslouchat, protože byl řadovým členem Sboru národní bezpečnosti, když dostal příkaz mlátit demonstranty, ale udivuje mne, že ani po těch letech neuznal, že to byla chyba. Naopak to dokonce obhajuje. Navíc dnes navštěvuje povstalecká území na východě Ukrajiny, která nejsou nikým ve světě uznána. To je právě důvod, proč vzbudil všeobecnou animozitu. Ale to je u některých komunistů typické, že jsou tak přesvědčeni o správnosti komunistické ideologie, že ji neopustili, i když je komunistický režim obvinil, mučil a nakonec uvěznil, nebo dokonce popravil. To dokazují dokumenty o kauze Rudolfa Slánského i dalších komunistů. Ta jejich oddanost až za hrob je zajímavá.
Víc než polovina voličů, kteří na podzim přišli k volbám, dala hlas právě těmto stranám – hnutí ANO, KSČM a SPD. Myslíte, že voliči všech těchto stran by byli spokojeni, kdyby společně vládly?
Bývalý ministr financí Ivan Pilný prohlásil, že populismus přerostl všechny strany a že už se k němu uchyluje i ANO. Lidé na to naletí, Babiš slibuje všechno možné, jízdné skoro zadarmo, různé benefity. A na to lidé slyší. Ale neuvědomují si, kolik takových slibů padlo a kolik jich z nich pak bylo po volbách splněno. Ale vidíme, že se historie stále opakuje, lidi jsou nepoučitelní. A to se týká i fanatismu, o kterém jsem mluvil. Vzpomeňme, jak německý národ byl zfanatizován Hitlerem. A šlo i o inteligentní a rozumné lidi, kterým trvalo dlouho, než pochopili, že je to šílenec, který vrhá národ do neštěstí. A Stalin je v Sovětském svazu stále opěvován určitou skupinou lidí, nedají na něj dopustit, byť se ví, jaký to byl tyran a kolik lidí nechal zavraždit. Některé lidi nic nepřesvědčí, je to až neuvěřitelné. Uvidíme, jak se politická situace u nás vyvine. Ale podobně nejistá politická situace je i jinde. Osobně se domnívám, že k tomu přispívají různá sociální média, třeba Twitter, kde se objevuje spousta fake news, která lidi ovlivňují. Lidé se nechají ovlivnit informacemi na sociálních sítích nebo neseriózních médiích. Ukazuje se, že i při rozhodování o Brexitu, kde zastánci Brexitu vyhráli velmi těsně, byla spousta lidí ovlivněná falešnými zprávami. Teď svého rozhodnutí řada Britů lituje a dělá se všechno pro to, aby i po Brexitu zůstaly vazby na Evropu co nejtěsnější.
Teď v Praze a řadě dalších měst po celé republice proběhly demonstrace proti premiérovi v demisi Andreji Babišovi a prezidentovi Miloši Zemanovi. Myslíte si, že se protesty budou stupňovat?
Byl jsem tím překvapen, protože jsem o tom dopředu vůbec nevěděl. Viděl jsem to až v televizi. Ale myslím, že protesty opadnou, my nejsme jako Slováci, u nás se to asi uklidní. Andrej Babiš prohlásil, že v ulicích jsou lidi, kteří nejsou schopni diskuse. Ale to není pravda. Oni by diskutovali, ale nemají k seriózní diskusi příležitost. I prezident označil studenty, kteří se účastnili protestů, nepříliš libozvučnými názvy. Přitom studenti jsou nezatížení minulostí, jsou progresivní, člověk musí s nimi jednat citlivě a diskutovat. Ale nevidím, že by Andrej Babiš nebo někdo z vedoucích představitelů jim nabídl nějakou diskusi. Naopak protestující kritizují. I investigativní novináři – Sabina Slonková, Jaroslav Kmenta a Janek Kroupa – si stěžují, jak se stupňuje jejich předvolávání na policii a výslechy, aby prozradili, kde vzali informace, a udali svůj informační zdroj. Jistě, něco takového se dělo a děje i v jiných zemích, ale oni říkají, že se u nás ten tlak stupňuje.
Považujete to za nebezpečný útok na svobodu médií, a tím i na demokracii u nás?
Určitě to není irelevantní, je třeba tomu čelit. Ve vyspělých demokratických zemích, například ve Švédsku, je dáno zákonem, že vládní činitelé nesmějí násilím vymáhat vydání zdrojů od investigativních novinářů. Je mnoho jiných věcí, jejichž důsledky zažíváme, když se na různá významná místa dosadili neodborníci, rušila se spousta věcí, které fungovaly, a ničím lepším se nenahradily. Ve zdravotnictví bych mohl uvést spoustu příkladů, například se zrušilo povinné očkování, ačkoli jsme byli nejproočkovanějším státem v Evropě. Teď máme problém s návratem spalniček, které tady už vůbec nebyly, černým kašlem, který se tady také už neobjevoval. Stoupá také výskyt tuberkulózy, i když to souvisí s větším přílivem cizinců, kteří to sem zanesou. Ale dětské infekce byly úplně vymýceny. A bohužel podobně se tak děje i v jiných oborech. Mohl bych brát jeden obor za druhým, kde něco, co bylo osvědčené, se ruší. Nejsem samozřejmě proti tomu, aby se zaváděly nové věci, ale ta nová věc musí být lepší než ta zrušená. A to v převážné většině není, je to ještě horší. A vrátit se k něčemu zpět je velmi obtížné.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
