V souvislosti s uprchlickou krizí stále častěji zaznívá z úst některých našich politiků, že bychom měli uvažovat o vystoupení z Evropské unie. Domníváte se, že by to, pokud by se tak stalo, naše české hospodářství bylo schopné ustát bez nějakého kolapsu? Nebo jde podle Vás jen o pouhý populismus, u kterého minimálně ti politici vědí, že vystoupení z EU možné není?
Kterého intelektuála máte nejraději? (Obnovené hlasování, spuštěno 19.4.)Anketa
Nevím, kdo doporučuje, abychom vystoupili z EU. Česká ekonomika by to neustála. Kvůli běžencům nemá vystoupení smysl: nemají o ČR zájem. Právě vyšla kniha „Jak jsme se stali kolonií“ (I. Švihlíková); je také známo, že jen do Bavorska vyvážíme více než do Ruska, USA, Indie a Číny dohromady. Mluvme tedy o „proexportní“ ekonomice. Většina přidané hodnoty našeho „exportu“ patří Němcům. Za takových podmínek bych vystoupení z EU nedoporučil. Nejdříve si musíme ekonomiku správně nasměrovat sami; tj. na cestu autonomie, inovace, vlastnictví přidané hodnoty, kontaktu s finálním zákazníkem a skončení preferencí a daňových výhod pro zahraniční firmy (což je i proti pravidlům EU). Musíme dostat naši ekonomiku do rukou našich podnikatelů, stát se znovu pány ve svém domě, posílit naše regiony a lokality (ne jen ministerstva) a opustit oxymóron státní „ekonomické diplomacie“. (Představte si Baťovi, že by takhle dobývali světa?). Správnou chvíli pro výstup z EU pak určitě poznáme sami, jako i ostatní malé ekonomiky. Musí to ale podpořit hlavně podnikatelé, ne politici.
Nejde se nezeptat - jistě pozorujete, co se v posledních měsících v Evropě děje. Jak vnímáte Vy osobně uprchlickou krizi? Dá se odhadnout například i to, jaké to bude mít ekonomické dopady na celou Evropu?
Uprchlická krize je selháním zahraniční politiky EU, která ji pomohla nabudit, a následná neschopnost nalézt společné řešení v nesourodé a zmatené eurobyrokracii. Kvalitní, pracovité a mobilní běžence je třeba integrovat – pak ekonomika může vzkvétat a vymanit se z „kolonizačního“ sevření. Zatím ale Evropa ani ČR neví, jak vybírat, natož integrovat v současné vlně. Čekají nás ještě vlny ve vnitřní EU, ty budou způsobeny nezaměstnanými mladými Evropany, a pak i vlny klimatické. Tedy uprchlíků ze zničeného, nebezpečného prostředí. Problém migrantů zatím řešení nemá, kromě zadrátování celé Evropy. Eurobyrokracie si vytvořila obdivnou expertízu v loupáčcích, tavených sýrech, řinčení zbraněmi, ochraně bank a sankcích proti Rusku.
Psali jsme:
Evropou cloumá ale v poslední době sice již starší záležitost, přesto rozhodně záležitost vyžadující pozornost. Mám tím na mysli smlouvu TTIP. V ČR je stále hodně lidí, co o ni nemají moc znalostí, přesto stejně jako v Evropě, kde se zvedla obrovská vlna nevole, i u nás má tato smlouva řadu odpůrců. Varují před tím, že tato obchodní dohoda povede k zotročení Evropanů a Evropě sníží celkem výrazně standardy, na kterých se dlouhá léta pracovalo. Jak se díváte na Transatlantickou dohodu Vy?
TTIP je časově nevhodný přežitek z dob, kdy se ještě vyjednávalo „blokově“, politicky a „diplomaticky“. Je třeba se vrátit k bilaterálním smlouvám, které úspěšně provozuje Čína, jak na úrovni ekonomik, tak hlavně na úrovni podniků, tj. ke koncepci EHS (Evropské hospodářské společenství). Opustit hospodářskou politiku bloků a vyjmout stát z podnikání - měl by mít svých starostí dost. Dočasné politické eurorežimy se vyžívají v nefunkčních sankcích, místo v hospodářské spolupráci. I v USA má veřejnost o TTIP informace jen velmi chabé a přestala se o staré mega-dohody zajímat. Ještě nedávno chtěli Evropané USA „dohnat a předehnat“, viz lisabonská strategie. A nyní se bojí „zotročení“? Kdo vlastně tu EU takhle řídí a za jakými cíli? Těmi standardy rozumíte ty loupáčky, tavené sýry a guláš? Kvalitní potraviny si sami vyrobit neumíme, dovážíme je bůhví odkud, a naše pole jsou plošně osázena řepkou. I zemědělství je třeba osvobodit. Pomohla by relokalizace hospodářských činností do regionů a lokalit, ne další americká „NAFTA“ (jako TTIP), která v USA vedla ke ztrátě milionu pracovních míst.
Psali jsme:
Vy jste založil před několika týdny nadaci ZET. Kam se Vaše záměry od té doby posunuly? Případně lze se již svěřit s něčím, co Vás potěšilo?
Nadaci ZET jsme založili a představili v září 2015. Je tedy určitě brzy na hodnocení. Navíc očekáváme plodnější spolupráci s USA, Čínou, Japonskem a Indií. Ale i v ČR jsme povzbuzeni některými regiony a lokalitami, jejich podnikateli i univerzitami, a hlavně podniky a institucemi, které již úsilí ZET pochopily. Nechci se tedy o ZET rozepisovat, je brzy a sebechvála „smrdí“, jak varovala maminka; přiložil jsem ale informační brožuru v češtině, pro ty zvídavější.
- Brožura k přečtění ZDE
Profesor Milan Zelený: Řinčení zbraněmi jako propagandistická válka
„To, co se děje dnes kolem nás, není o obraně nějaké své existence. Řinčení zbraněmi je 'jen' propagandistická válka a způsob zahraniční politiky. Jejím jediným cílem je zničit ekonomiku protivníka – tedy toho druhého,“ uvedl před časem v dalším rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Milan Zelený. Odhalil v něm více o tom, jak chápat minulost a poučit se z ní do nejbližší budoucnosti. Naznačil, že nepoučíme-li se, může to skončit fatálně.
Psali jsme:
| Milan Zelený je profesorem systémů řízení a jeden z nejrespektovanějších českých ekonomů. Se svými spolupracovníky zřídil Nadaci ZET, která je ustavena za účelem rozvoje národního podnikatelství ve smyslu rozvoje národního, regionálního i místního vlastnictví, rozhodování, autonomie a soběstačnosti za účelem zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků, stejně tak podniků v USA, Číně a v dalších transformujících ekonomikách. |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
