Těsně před vánočními svátky došlo ke dvěma vražedným útokům. V Turecku byl zastřelen ruský velvyslanec, v Německu při vánočních trzích bylo zabito dvanáct lidí. Do jaké míry hraje pro naplánování podobných zrůdných útoků roli předvánoční čas?

Předvánoční davy jsou skvělá příležitost zabít hodně lidí najednou. Ale také se trefit do těch „bezbožných prasat“ zrovna, když nejvíc žerou! U vraždy velvyslance žádný takový vztah nevidím. To byla pomsta za ruské válečné zločiny v Aleppu. Byl zabit přední člen dotyčné zločinecké organizace. Bohužel.

Zabýval jste se psychoterapií, psychologií osobnosti, výzkumy agrese a šikany, psychologií náboženství a spirituality. Můžete popsat pohnutky a psychologický profil podobných vrahů?

Může jít o lidi vnitřně rozvrácené, v osobních problémech, kteří je nejsou schopni řešit. V „mučednické“ smrti vidí šanci z nich uniknout, zároveň se stát pro mnoho lidí hrdinou, snad i přijít rázem do ráje. Taková víra se nám jeví jako fanatismus, ale u muslimů není až tak vzácná. A pomyslete na čečenské „černé vdovy“, které mstily desetitisíce zavražděných a jinou možnost  neměly. Pak je tu možná i racionální motiv - finanční zajištění rodiny, která bude za čin svého člena bohatě odměněna. Masoví vrazi za války, kteří „jen poslouchali příkazy“, se při psychologickém vyšetření většinou jevili jako celkem nenápadné osobnosti, a totéž může platit pro mnohé teroristy. To je na tom to hrůzné a mimořádně nebezpečné.

František Koukolík s Janou Drtilovou kdysi sepsali knihu Vzpoura deprivantů. Nemyslíte si, že taková vzpoura již nastala a v každém z nás začal bytnět mem deprivantství?