Putinova politika je prozíravá. Česká ekonomka přináší fakta, o kterých se nepíše

10.04.2018 10:44

ROZHOVOR „Putinova politika je prozíravá, pokud se mu podaří ji realizovat,“ říká ekonomka Masarykovy univerzity Hana Lipovská. Rusko si podle ní uvědomuje, jak důležité je se osamostatnit. Sankce, situace kolem otravy agenta Sergeje Skripala, to vše přiměje Rusy se ještě více semknout, aktivizovat svoje vlastní zdroje a změnit odběratele. Naučí se tak fungovat levněji a efektivněji. Zdůraznila, že Evropa o ruský trh přišla a hloupou politikou pomohla Turecku, Číně, Latinské Americe i státům na hranici války.

Putinova politika je prozíravá. Česká ekonomka přináší fakta, o kterých se nepíše
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Tiskovka na velvyslanectví

Česko vyhostilo tři členy ruského diplomatického personálu v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v Británii. Jedná se o adekvátní reakci?

Bezpečnostní politikou se nezabývám a těžko k diskusi mohu přispět zásadním pohledem. Pokud ovšem kterákoliv země dokázala tak rychle udělat seznam špionů nebo problematických lidí, pak to zřejmě jsou lidé, kteří v ní dlouhodobě žili a příslušné bezpečnostní složky jejich činnost monitorovaly. Jinak si lze stěží představit, že by takové seznamy mohly vzniknout ze dne na den. Obdobné diplomatické války jsou vždy nebezpečné, zbytečné a nerozumné. Ekonomická historie ukazuje, že je nutné se jim vyhýbat, a to na všech stranách konfliktu. Rozumnou cestou je společné vyjednávání u jednoho stolu. Zabarikádovat se, nemluvit spolu, nejednat, dětinsky propočítávat počty vyhoštěných diplomatů podle velikosti země a diplomatického sboru, to není řešení.

Anketa

Kdybyste byli na místě Zemana, vynadali byste dnes Babišovi za výsledek jeho snahy sestavit vládu?

16%
84%
hlasovalo: 3399 lidí

A co protiruské sankce? Mají ještě ekonomický smysl, když víme, že mnoho zboží míří na přebalení nejdříve na Ukrajinu a odtud do Ruska?

Sankce smysl nemají a nikdy neměly, pouze poškodily naše výrobce. Paradoxně snad pomohly některým konkrétním zemím, není tajemstvím, že se sankce připravují pečlivě tak, aby měly dobrý dopad na konkrétní firmy. Řadu našich menších výrobců poškodily. Anekdotickým příkladem je ostatně i „máslová krize“ z loňského roku, která byla částečně sankční politikou též silně ovlivněna. Rusku sankce samozřejmě uškodit nemohou, protože Rusko se díky tomu jako vždy semklo, snažilo se aktivizovat svoje vlastní zdroje a změnilo odběratele. Když se podíváme na data o dovozech másla a mléčných výrobků, tak před sankcemi byla hlavním dovozcem Evropa. Dnes získala trh Latinská Amerika či Asie. Sankce k ničemu dobrému nevedly a vést nemohly, jejich politický dopad je zanedbatelný. V dlouhodobém horizontu mohou naopak pomoci Rusku, protože se Rusové naučí fungovat levněji, efektivněji a jejich ekonomickou strukturu to může zlepšit tak, jako Napoleonova kontinentální blokáda kdysi pomohla např. našemu cukrovarnictví v rámci habsburské monarchie.

Jak hodnotíte kroky Vladimira Putina, který znovu obhájil post prezidenta? Pokud vím, v posledních letech navrací nerostné bohatství zpátky Rusku, opustil petrodolar a uzavřel obchodní dohody se skupinou BRICS. Jsou to kroky správným směrem?

V reakci na nedávnou krizi rublu prezident ekonomicky docela správně prohlásil, že Rusko nesmí být dále orientováno pouze na nerostné suroviny a ropu, že musí provést restrukturalizaci ekonomiky. To samé ostatně nyní dělá Saúdská Arábie dodnes vázaná na několik komodit v čele s ropou. I oni si uvědomují, že jakýkoliv výkyv může politickou ekonomiku oslabit. Stát orientovaný na vývoz ropy může zvýšit její produkci, čímž sníží její cenu a začnou problémy. Takové trestání ropnou zbraní se používá v posledních dekádách často. Rusové si to dobře uvědomují. Druhá věc je, že ruská ekonomika je tak obrovská a tak složitá, že je pro střední Evropu složité pochopit, co se v ní děje. Zde neplatí stejná logika jako v Evropě, jedná se o jiný hospodářský svět. Opět se stačí podívat do historie – co společného mělo hospodářství carského Ruska, které známe z románů Tolstého, Dostojevského nebo Gogola, s naším středoevropským hospodářstvím?

Nedá mi to se nezeptat, jak jsme na tom se samostatností v České republice? A jaký vliv na českou ekonomiku mají v dlouhodobém pohledu právě ruské sankce?

Ruský trh nebyl pro Českou republiku z hlediska vývozů v posledních letech před sankcemi zase tak významný. Po roce 1998, kdy Rusko zažilo hlubokou ekonomickou krizi, jsme přišli o zbytky ruského trhu, opustili jsme ho, nicméně uvalení sankcí poškodilo některé konkrétní vývozce. Hledání způsobu, jak sankce obejít, vše jen prodražilo a snižovalo jim zisk, což se samozřejmě musí projevit i na mzdách. Rozumná ekonomika se snaží rozložit vývoz tak, aby dokázala vyvážit výpadek poptávky z jedné země. K čemu jednostranná obchodní orientace vede, vidíme na německém hospodářství. Německo je úzce exportně navázáno na Spojené státy, takže jakákoliv obchodní opatření případně krize ve Spojených státech se projeví i v Německu. My jsme obdobně až nezdravě silně navázáni exportně na Evropskou unii, i my bychom se proto měli snažit export teritoriálně rozložit. Mezinárodní obchod ovšem musí probíhat přirozeně, nikoliv umělými nařízeními, zásahy, příkazy a zákazy.

Vláda samozřejmě nemůže určovat, kdo by měl vyvážet do Ruska, kdo do Argentiny a kdo do Německa. Firmy si musí samy najít, kam vyvážet zboží. Stejně tak je ovšem špatně, když je politicky, třeba i v důsledku sankcí, dáno, kam firmy vyvážet nesmějí. Během krize naše zaměstnance určitě nebude zajímat, že fabrika stojí kvůli sankčním opatřením. Zajímá je – plným právem – pouze, zda mají práci a odpovídající mzdu. Sankce tak bezpochyby patří k negativním důsledkům Evropské unie pro naše hospodářství.

Nedávno vzbudilo rozruch, když ČEZ odmítl finančně podporovat filmový festival v Karlových Varech. Měl by státní podnik financovat tento festival?

Anketa

Koho byste vybrali do čela KSČM?

hlasovalo: 8328 lidí
Nepovažuji to za nic tragického. Není to přelomový problém, který bychom měli seriózně řešit. Sponzorský dar snad ještě pořád není nárokový, podnik se snad smí svobodně rozhodnout, komu bude přispívat. Je však pravda, že ČEZ je podnik polostátní. Jeho dary jsou tedy jen jinou formou státní dotace. Jako minoritního akcionáře ČEZu mě vlastně tento druh sponzoringu spíše zlobí, přivítala bych reinvestice zisků zpět do činnosti.

Má smysl přemýšlet, jestli akce takového rozměru jako KVFF má být podporována státem přímo, nebo se má tvářit jako soukromá podpora podniku, který je ve státním vlastnictví. Z hlediska národního hospodářství se samozřejmě jedná o drobné částky – pokud se rozpočet počítá ve stovkách miliard, tak podpora filmového festivalu není tak zásadní. Z hlediska člověka, který platí účet za elektřinu, to už ovšem částka podstatná a nepředstavitelná je.

Jestli to tedy byla jakási hříčka mezi dvěma zájmovými skupinami, nebo jen zcela standardní změna priorit podniku, to je vlastně jedno. Myslím, že většinu lidí v České republice to netrápí, spíše než vstupenky na relativně elitní festival budou řešit vlastní mzdu. 

Zajímá mne ještě váš pohled na situaci libry v souvislosti s vystoupením Velké Británie z Evropské unie. Zatímco nejprve zaznívaly katastrofické scénáře o vlivu Brexitu na libru, v poslední době slýchám od odborníků, že to naopak měně prospěje a mluví se rovněž o dlouhodobém výhledu, ve kterém na tom nejen měna, ale i britská ekonomika získá. Je to tak?

Určitě je to tak. Kurz měn se skládá ze dvou složek. V krátkém období několika dnů či měsíců reaguje hystericky na jakýkoliv výrok či událost ne proto, že by měna byla slabá, nebo silná. K výkyvům dochází, protože investoři a spekulanti vědí, že na tento výrok budou jiní spekulanti a investoři nějak reagovat, předvídají tuto reakci a snaží se na tom zcela logicky vydělávat. V dlouhodobém horizontu je pak síla měny dána schopností ekonomiky vyrábět. Je jasné, že v případě Brexitu by Británie nebyla nadále svazována nesmyslnou regulací. Lze proto očekávat, že by její ekonomika spíše rostla a byla úspěšná.

Síla libry se bude odvíjet právě od růstu a produkční schopnosti výroby. Teoreticky by se samozřejmě mohlo stát, že by vznikl soustředěný tlak proti libře jako jistá součást trestání Británie: Aby ostatní státy byly zastrašeny před odchodem z Evropské unie. Je možné, že by mohlo dojít k nějakým společným akcím na oslabení libry. Jakási obdoba Sorosovy spekulace proti libře v roce 1992. Tehdy to šlo snadno, protože libra byla navázána kurzem v rámci tehdejší přípravy na evropskou měnovou unii. Dnes by taková spekulace proti libře byla náročná, ne-li nemožná. Věřím proto, že britská libra může dlouhodobě posílit, stejně jako bude posilovat suverénní britská ekonomika.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Zuzana Koulová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

U Farského se to rozjelo. Foldyna odhaloval: Ti všichni si chodí „pro rady“ na jednu ambasádu

15:28 U Farského se to rozjelo. Foldyna odhaloval: Ti všichni si chodí „pro rady“ na jednu ambasádu

„Je to skvěle hrající orchestr. Orchestr bídy, rozvratu, násilí a smrti. Evropa páchá sebevraždu,“ t…