Prezident Miloš Zeman rozvířil veřejné mínění, když přes tiskového mluvčího Ovčáčka vzkázal, že vyjadřuje lítost, „že se doposud nepodařilo nalézt 30 milionů korun pro klokánky, které pečují o české děti, třebaže částka na pomoc imigrantům bude zřejmě řádově vyšší“" Výrok rychle zkritizoval premiér Bohuslav Sobotka. Jak vnímáte jejich výměnu názorů?
To je klasická politická situace, kdy pravdu mají oba. Samozřejmě, že otázku, kterou klade pan prezident, si položí značná část obyvatel. Lidé se budou ptát: „Jak je možné, že nemáme na chudé děti, ale máme na uprchlíky?“ Na druhé straně pravdu má i předseda vlády, který říká, že to spolu vůbec nesouvisí. Prezidentova otázka je populistická a příliš s věcí nesouvisí, ale zároveň je legitimní a položí si ji, jak už jsem říkal, celá řada lidí. Pan prezident se strefil do nálady lidí a předseda vlády má pravdu v tom, že jde o způsob debaty, která k ničemu nevede a racionální řešení zřejmě nepřinese.
Premiér se poměrně ostře vymezil proti kritice z Hradu, když konkrétně řekl: „Myslím, že státník Zemanova formátu nemá důvod podbízet se těm nejhorším pudům a nahrávat šíření nevraživosti vůči uprchlíkům.“ Šíří pan prezident „nevraživost“?
V příkrém hodnocení bych byl opatrný. Myslím si, že pokud se někdo ptá na financování celé krize, že nevzbuzuje nenávist. Je to legitimní otázka: „Z čeho to budeme platit, když jsme do teď peníze neměli?“ Obávám se ale, že se nám do debaty vkrádá černobílé vidění. Kdo řekne něco proti uprchlíkům, je hned fašista, rasista a islamofob, ale na takové otázky je potřeba v klidu odpovědět. Prezident sice nemá zapotřebí se nějak podbízet, ale myslím si, že se nedopustil žádného vzbuzování nenávisti a takto přísný v hodnocení bych rozhodně nebyl.
Zároveň chci ale zmínit, že si dlouhodobě myslím, že je potřeba postoj vlády za přístup k uprchlíkům pochválit. Česká vláda se v tomto chová mimořádně schopně, kvalifikovaně a není jí co vytknout. Nemůžeme se tvářit, že se nic neděje, nemůžeme být stranou. Všichni se snaží vytvořit podmínky pro to, abychom neodmítali pomoc, ale aby nás ani nezatěžovala. Postavení vlády je velmi obtížné, ale zatím to zvládá velmi kvalifikovaně a dobře.
Moderátor Lukáš Dolanský se v úterních Událostech, komentářích dotazoval předsedy KSČM Vojtěcha Filipa v kontextu diskutovaného vyjádření pana prezidenta: „Neměl by být politik tím člověkem, který bude měnit vnímání společnosti?“ a doplnil: „Ptám se, zda politik by neměl jít proti hlasu veřejnosti a morálně ji vychovávat?“ Jak byste mu odpověděl?
Jistě, pokud chtějí politici říkat jen populistické názory, pak situaci lidé rychle odhalí; a nakonec dotyčný politik ani nebude úspěšný. Politik, který ovšem říká něco jiného, než si lidé myslí, už ale není jejich zástupcem. Politik není zvolen proto, aby publikoval své názory, ale je zvolen jako zástupce veřejnosti. Přihlížení k názorům společnosti a pouhé vyslovování vlastních názorů, v tom je podstatný rozdíl. Těžko bychom řekli, že volby jsou proto, abychom zvolili zajímavé osobnosti, které budou vyslovovat vlastní zajímavé názory. Lidé si v demokratické společnosti volí politiky, aby je zastupovali, aby byli hlasem voličů. Samozřejmě, pokud se názor voličů dostane do rozporu s jinými hodnotami, které mají například základ v Ústavě, samozřejmě se musí politik postavit proti. Říci ale, že politik je od toho, aby vychovával masy, se mi zdá trošku zjednodušené. O tom volby v zastupitelské demokracii nejsou. Demokracie je zastupitelská, nikoli výchovná, která by měla vylepšovat stav společnosti. To musí dělat intelektuálové, ti by měli říkat své názory. V české společnosti to tak vždycky bylo, že se vyjadřovali a měli velký ohlas. Proto je „otcem národa“ Palacký.
Když se vrátíme ke konkrétnímu problému, a to je provoz klokánků. Víme, že se potýkají s velkými dluhy. Jaký vy byste přivítal postup a je reálné zařízení oddlužit?
Kromě těžebních limitů, aktuálního střetu mezi prezidentem a premiérem, jsou klokánky dalším případem, kdy pravdu mají oba. Je pravda, že pomáhají dětem, ale zároveň se dostávaly na hranu zákona tím, že obcházely některá jeho ustanovení. Pan ministr Babiš do toho vstoupil trochu amatérsky, když jim chtěl dát úvěr, kterým by se pokryly dluhy, a to dost dobře možné není. Teď se snaží paní ministryně Marksová najít nějakou rozumnou cestu. Vytýkat ovšem něco lidem, když zajišťují to, co by měl dělat stát, je trošku zvláštní. Je to stejné, jako když vytýkáme majitelům ubytoven, že kšeftují s chudobou, ale poskytují ubytování lidem, kterým nikdo jiný bydlení nenabídne. Obě strany mají své legitimní požadavky a právo se k tomu vyjadřovat.
(Pozn. redakce: Rozhovor vyjadřuje stanoviska PhDr. Stanislava Křečka, nikoli stanoviska Kanceláře veřejného ochránce práv, kde Stanislav Křeček pracuje jako zástupce ombudsmanky.)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
