Renovace nádražních budov běží dál ve vysokém tempu, říká generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda

08.07.2021 17:48 | Komerční článek

Před několika dny uplynulo pět let od chvíle, kdy se o více než 1 500 nádražních budov po celé republice začal starat manažer drážní infrastruktury, dnes vystupující pod názvem Správa železnic. Prakticky okamžitě začala jejich renovace, v současné době slouží cestujícím už stovky budov, které se často změnily k nepoznání. Jak říká generální ředitel Jiří Svoboda, jen letos vynaloží Správa železnic na potřebné stavební úpravy přes dvě miliardy korun.

Renovace nádražních budov běží dál ve vysokém tempu, říká generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda
Foto: Správa železnic
Popisek: Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic

Kdy mohli cestující zaznamenat první zlepšení stavu vašich nově nabytých nádražních budov?

S opravami některých menších objektů, u kterých nebylo potřeba vypracovat projekt, jsme začali poměrně brzy po jejich převodu od Českých drah. Šlo především o menší nádraží, která postupně zlepšovala podobu našich regionálních tratí. Pozorní cestující mohli zaznamenat změnu k lepšímu už přibližně po dvou letech. Mezitím jsme začali připravovat projekty pro větší nádraží, u kterých postupně přecházíme do realizační fáze.  

Autor foto: Správa železnic

Kterých velkých nádraží se tedy tyto stavební práce týkají?

Největšími probíhajícími akcemi jsou rekonstrukce rozsáhlých budov v krajských městech, které jsou zpravidla památkově chráněné. V Praze se pomalu blíží do finále oprava fasády Fantovy budovy na hlavním nádraží, naplno se pracuje v Českých Budějovicích a v Hradci Králové. Před několika týdny navíc začala rekonstrukce výpravní budovy v Plzni, stejně tak se rozbíhají práce na další fázi úprav zmiňované Fantovy budovy, která je tentokrát zaměřená na její interiéry. Výsledkem bude mimo jiné zpřístupnění historických secesních sálů, některé se otevřou pro veřejnost po dlouhých desetiletích. Ještě letos se začne opravovat také komplex budov v Pardubicích.

Kde konkrétně se mohou nejen cestující těšit na nově opravené budovy nádraží?

Jen letos zrekonstruujeme nebo opravíme celkem 114 objektů. Finanční náklady, které na tyto plánované stavební akce použijeme, dosáhnou 2,015 miliardy korun. Za první polovinu letošního roku bychom napočítali 28 dokončených objektů. Lepší prostředí tak čeká cestující konkrétně v Milevsku, Protivíně, Strakonicích, Žihli, Sušici, Kolinci, Nýrsku, Blovicích, Horažďovicích, Hrušovanech nad Jevišovkou-Šanově, Křižanově, Třebíči, Skleném nad Oslavou, Sedlčanech, Středoklukách, Kadani, Nejdku, Ivanovicích na Hané, Krnově-Cvilíně, Loukách nad Olší, Kunčicích pod Ondřejníkem, Holicích, Městci Králové, Olomouci-Řepčíně, Šumperku, Kostelci na Hané, Kroměříži a Skrochovicích.

Z dalších větších nádraží, kde momentálně probíhají stavební práce, lze jmenovat například Havířov, Beroun, Hanušovice, Hronov, Veselí nad Lužnicí, Mnichovo Hradiště, Písek či Pačejov. Dále jsou realizovány opravy menších nádražních budov, a to například v Děhylově a Potštejně.

Co všechno zmíněné opravné práce obvykle zahrnují?

Opravované nádražní budovy dostávají zpravidla nové střechy a fasády, měníme u nich také okna, dveře nebo podlahy. Současně získávají moderní odbavovací prostory, bezbariérové přístupy, a stávají se tak příjemnějším a pohodlnějším místem pro tamní cestující i zaměstnance. Vzhledem k tomu, že se často jedná o sto i více let staré stavby, snažíme se jim v rámci možností navrátit jejich historickou podobu. Napravujeme tak necitlivé zásahy, které byly provedeny při opravách v minulosti. To platí i o různých přístavbách, jež narušovaly celkový ráz nádraží.

 

Autor foto: Správa železnic

Co by mohlo kromě opravených nádražních budov přispět ke zvýšení atraktivity cestování veřejnou dopravou?

Určitě je to budování přestupních terminálů v těsné blízkosti kolejí, kdy mohou naše budovy sloužit i jako zázemí pro cestující z autobusů. Zkrátí se tím nejen přestupní vzdálenosti, ale podnikatelské subjekty působící v našich prostorech mohou díky tomu získat další zákazníky. První vlaštovkou byla v tomto ohledu už před lety Vlašim, v současnosti takových lokalit stále přibývá. Našli bychom i místa, kde už mohou cestující ve veřejné dopravě využívat komfort rekonstruovaných kolejí i nástupišť, opravených nádražních budov a na ně navazujících autobusových terminálů. To platí například o Sokolově nebo zcela čerstvě o již zmiňovaných Strakonicích.

Samostatnou kapitolou je takzvané horní nádraží v Karlových Varech. Tam jsme namísto zcela nevyhovující výpravní budovy postavili architektonicky zajímavou novostavbou, na kterou přímo navazuje podchod na moderní nástupiště. Z něj se dostanete výtahem na městem nedávno vybudovanou lávku přes celé kolejiště, přímo před budovou je pak nový terminál pro autobusy MHD, na který navazuje parkoviště pro cestující. Tak by podle mě mělo vypadat nádraží 21. století.  

Dočkají se cestující zcela nových nádražních budov i jinde?

Ano. Jedna taková začíná vyrůstat v Praze-Vysočanech, kde jde o součást modernizace celé stanice a přilehlého úseku do Mstětic. Nové budovy se dočká i Vsetín, kde začnou práce ještě letos a kde je tento projekt rovněž součástí přestavby celého kolejiště.

Jaká další zlepšení čekají na cestující ve stanicích?

Kromě kompletních rekonstrukcí výpravních budov pracujeme také na obnově nádražních WC pro veřejnost. Do konce letošního roku by se měly nacházet renovované toalety ve více než 60 lokalitách; jde zejména o hlavní nádraží v krajských městech, dále stanice s obratem vyšším než 4 000 cestujících nebo o přestupní terminály. Při potřebných stavebních úpravách myslíme také na osoby s hendikepem, například vozíčkáře. Řada lidí pak jistě ocení možnost platby kartou. 

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: .

Ing. Martin Kukla byl položen dotaz

EET

Pane Kuklo, o co opíráte vaše tvrzení, že by EET do státního rozpočtu přineslo desítky miliard? Víte, jak to chodí? Buď za něco zaplatíte méně, a bez papíru nebo více s papírem. Co myslíte, že si většina lidí, co počítá každou korunu vybere? A co tedy řeší EET? Já vám to řeknu, vůbec nic.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ANO bude zachraňovat „sever“ s ODS. Foldyna nám k tomu řekl své

20:37 ANO bude zachraňovat „sever“ s ODS. Foldyna nám k tomu řekl své

Poslanci SPD Jaroslavu Foldynovi vadí, že se po krajských volbách v Ústeckém kraji dohodlo hnutí ANO…