Obyvatelé Ralska si stěžují na další porušování evropských zákonů. O co tu jde?
Developerské projekty, které jsou nám na našem území v rozporu s evropskou směrnicí RED III vnucovány, představují velké riziko zhoršení stavu podzemních vod. Podle evropského práva je toto velmi přísně zakázáno, je to v Evropě nepřekročitelné a tvrdě stíhané pravidlo. Pitná voda je ještě více ceněnou nedostatkovou komoditou, než je energie. Česká republika je vázána evropskou Rámcovou směrnicí o vodách 2000/60/ES a souvisejícími předpisy včetně Směrnice o podzemních vodách 2006/118/ES.
Neobchází Vlčkův zákon i ochranu podzemních vod?
Evropské právo není tak jednoduché obejít krajským kulatým razítkem. Kdyby ho vykládal nějaký podjatý místní orgán, je to klidně možné, jsme na takováto rizika zvyklí. Klíčový princip a povinnost v Evropě je ale zabránit zhoršení stavu vodních útvarů. Soudní dvůr EU ve slavné věci C-461/13 potvrdil, že povinnost zabránit zhoršení má samostatnou závaznost a musí se uplatnit při povolování projektů, pokud mohou zhoršit stav. Tedy by tam asi s takovým názorem asi docela smůlu. Problém je ale, že i kdyby nám soud dal zapravdu, když ne u nás, tedy v Evropě, a někoho za to pak zřejmě zavřeli, zničené vodní zdroje nám to nenahradí.
V České republice jsme na evropském rozvodí, na jakési „střeše Evropy“; pokud jeden rezervoár zničíme, odteče ostatní voda do Hamburku do moře. Země také stále častěji vysychá. Podle českého práva jde v takovém případě o trestný čin, který zákon o akceleračních zónách naštěstí nezrušil. Zákon doslova říká, že pokud někdo spáchá takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu. bude pachatel potrestán odnětím svobody až osm let. Příjmy z jednoho takového parku mohou být 10 a více miliard korun, o rozsahu takového prospěchu nelze vůbec pochybovat.
Jak je to v Ralsku ve skutečnosti s podzemními vodami?
Ralsko není jen místo na mapě. Je to území, které Česká republika dlouhodobě považuje za strategickou oblast přirozené akumulace podzemních vod. Právě proto spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída, vyhlášené nařízením vlády č. 85/1981 Sb. V takovém území je třeba uvažovat obráceně, než jak to nabízí část politiků investorům. U nás není developerská parcela, ale studna České republiky. Část již zničili komunisté chemickým louhováním uranu a sovětská okupační armáda; tu druhou část, kterou jsme od takového osudu uchránili, si odmítáme dát zničit.
Zabýval se vůbec někdo takovým průzkumem?
Mám obavu, že se v souvislosti se současnými projekty zabývali spíše prospěchem developerského kapitálu. Před započetím takového projektu je totiž v Evropě průzkum dopadu na životní prostředí povinný. Nevíme, že by někdo něco takového dělal.
Ve vodních chráněných územích CHOPAV se zakazuje mimo jiné provádět takové zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, a další zásahy, jako je odvodňování, povrchová těžba atd. A co chtějí developeři? Vyhrabou pod zemí koryta pro elektrické kabely, kterými může voda volně otékat, rozryjí další půdu a vytvoří silnice, vytěží značné množství zeminy a zalijí ji stovkami tun betonu a celé území předělají na průmyslovou zónu na zachycování málo účinné větrné elektřiny za spoustu peněz. Zkuste si tohle udělat na zahrádce kolem studny, a budete do konce života chodit do krámu pro balenou vodu. A oni tohle chtějí dělat ve vodním chráněném území ve velkém, nikoli krumpáčem a lopatou, ale bagry a betonovými mixy.
V převodovce každé takové elektrárny je 1000 litrů oleje. Když nějaká z těch nádrží praskne a vylije se do podzemí, bude to čeká varianta přírodní katastrofy v Mexickém zálivu, při narušení povrchu půdy bagrováním ten olej steče dolů a pak už se ho nikdy nezbavíme. Zkoušeli jste už někdy vylít vyjetý olej z auta vedle vlastní studny? Tady je ho 200krát více.
Kdo vám takové plány předkládá?
Developeři a pan Martin Abel ze spolku Klimatická žaloba. Pan Abel toto údajně zpracovává pro nějakého svého klienta, ale neuvedl, pro koho to je. Pouze se opakovaně pokoušel s námi o tom vyjednávat, ale neuvedl u toho, koho vlastně jako právník zastupuje. Občas se tvářil, jako kdyby to bylo pro český stát. Pochybuji ale, že by právník, který náš stát nedávno neúspěšně žaloval, mohl pro tento stát následně vykonávat činnost podobného zaměření a nebýt u toho v konfliktu zájmů. Doporučujeme tedy i ostatním lokalitám se s panem Abelem a s podobnými vyjednavači o tomto nebavit. Dokud nepředloží řádnou plnou moc a nesdělí, pro koho vlastně pracuje, je jako samozvaná fyzická osoba bez ohledu na vlastní novinové články, tam je snadno možné zaplatit i reklamu. Jako právník musí znát pravidla jednání. Anebo si vezměte vlastního právníka, ale bez mandátu s jinými vůbec nejednejte, shánějí jenom informace pro jiné.
Existuje tedy nějaký plán akceleračních zón, myslím v Ralsku i jinde?
Něco takového existuje a developeři už se tím zabývají. Ale není to, podle našich informací, nějaký úřední dokument, i když s tím pan Abel a jeho spolupracovníci často tak nakládají. Dali na sebe mapu České republiky s vyloučením některých zvláštních lokalit a mapu povětrnostní a předpokládají, že je toto celé stavební pozemek jejich developerů. Protože se jim tam ale kapacita uvažovaná developery nemohla vejít, dali své vrtule, které jsou o 100 metrů vyšší než v Německu, o kilometr nebo dva blíže našim domům, než je současný německý standard, kterém je desetinásobkem výšky elektrárny. Je to divný přístup, jako by nějaká domluvená skupina připravovala takový plán v ústraní a čekala vhodný okamžik, kdy jej bez veřejné oponentury podsune na stavební úřad Libereckého kraje.
A co na to na kraji?
Jste pro zrušení poplatků pro ČT a ČRo?Anketa
Jak ten park chtějí připojit k síti?
Začala mu tam připravovat vedení společnost ČEZ Distribuce. Přepokládám, že za peníze všech svých odběratelů. Že by to stavěl někdo z jiného rozpočtu, o tom nikdo neví. Jak mohou plánovat a začít stavět vedení ještě předtím, než byly nějaké akcelerační zóny schválené, to není také nikomu jasné. Sítě jsou v kraji v dosti bídném stavu, mnohde tam ani nenahradili zastaralé rozvodny 10kV. Asi měl tento projekt, který nebyl ještě schválený, nějakou protekci.
ČEZ ale prodává větrníky v Německu a ve Francii, proč je tedy chce stavět u vás a nenechá si raději ty už hotové?
To nám nikdo z těch, kdo se tak urputně snaží stavět u nás, dosud nebyl schopen vysvětlit. Máme přece statistické zápočty OZE, což je mechanismus, kdy si jeden stát EU může započítat výrobu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) vyrobenou v jiném státě do svého národního cíle podílu OZE. Jde o nástroj podle evropské legislativy, aktuálně směrnice RED III, který umožňuje plnit klimatické cíle flexibilněji a levněji. Pan hejtman by o tom jako člen dozorčí rady ČEZu měl vědět nejlépe, ale namísto toho obchází kraj s developery a o tomto zarytě mlčí.
Tohle vypadá skoro jako na Sicílii?
Myslím, že tamní mafie je o něco státotvornější. Má sice také různé praktiky, ale rozhodně si nenechá zničit zásoby podzemní vody, které tam mají málo, ani osázet okolí Palerma vrtulemi. Klientelismus a korupce tam bývá, ale pouze u veřejně užitečných staveb.
Jak se chcete bránit?
Čekáme na další kroky pana Půty. Pokud se někde objeví plány připravované pokoutně a bez řádného projednání nějakou lobbistickou agenturou, třeba takovou, která na druhé straně žaluje český stát, nebo pokud nám někdo bude ohrožovat chráněné podzemní vody, jsou připraveny příslušné právní kroky. Pan hejtman má určitě svůj tiskový monitoring, takže by se v takovém případě nemohl vymlouvat, že o ničem nevěděl a že jednal v dobré víře a v ekologickém zápalu. Na ČEZu je za to velmi slušně placený.
V CHOPAV Severočeská křída není možné území jen tak nabízet pro rozsáhlou výstavbu větrných elektráren bez toho, že by investor i pořizovatel územního plánu prokázali nulový nebo zanedbatelný dopad na hydrogeologické poměry a na stav podzemních vod, a to zejména v režimu, který obstojí v SEA/EIA i u soudu.
V opačném případě je to podle některých právníků na oznámení trestného činu ve stádiu přípravy, protože prospěch z takovéhoto konfliktu mezi zájmy developera a přírody je extrémně vysoký. O nějaké drobnosti se nebudeme s panem Abelem ani s jemu podobnými vůbec dohadovat, on český stát nebo jeho územní celek zastupovat ani nemůže, a se spolkem „Klimatická žaloba“ se o našich podzemních vodách bavit opravdu nebudeme.
Máte připravené vlastní ekologické analýzy?
Samozřejmě ano. Čekáme ale, že nějaký představitel kraje, který nebude v konfliktu zájmů, začne provádět konkrétní kroky podle českého a evropského práva. Nikoli styl razítko střídá razítko, studie studii, slovo „riziko“ slovo „přijatelné“, a přesto výsledek připomíná starý trik ve smyslu, vzít si to nejcennější, co krajina má, a vyměnit to za něco, co vydělá rychle, ale jen někomu. ČEZ, kde je Půta angažován, se v minulosti v energetické krizi projevil jako jedna z cenové nejbrutálnějších energetických společností v Evropě. Tam šlo jenom o peníze, tady jde o pitnou vodu a o krajinu vůbec pro další generace. Lidem už tento styl bezohledné arogance s výmluvami na evropské zákony, které u toho sami nedodržují, začal vadit.
Jaký je, podle vás, další možný postup?
Když už pánové Hladík a Vlček v Bruselu něco naslibovali, nechceme současné vládě zbytečně házet klacky pod nohy. Pokud někdo přinese nějaké transparentní postupy k vytýčení akceleračních zón, jsme připraveni o nich jednat. Je ale s podivem, kolik má Liberecký kraj skládek a neužitečných ploch, o které se pan hejtman zatím vůbec nezajímal. Tím bychom tedy začali a rádi s tím i pomůžeme. Raději, než se chodit dohadovat, můžeme takové plochy pomoci zmapovat sami, jsme přece ve vlastním kraji. Jednu takovou má pan hejtman na pahorku u Globusu, vejde se tam 10 MW solárních panelů, tedy za dvě vrtule, a kouká na ni skoro z okna, další je pak na ruinách Textilany a zdevastovaných fabrik je tu habaděj. Myslím, že když dáme společně všichni hlavy dohromady, můžeme ty představy Evropské unie navýšit, takový vývoj ekonomiky, jako bylo několik desítek let tunelování v našem dříve průmyslovém kraji, v Evropské unii asi neuvažovali. Když už nám politici takto naložili s průmyslem, můžeme ty dříve užitečné a dnes zničené plochy alespoň využít pro obnovitelnou energetiku a nechat na pokoji od další devastace aspoň naši krajinu.
Až vyčerpá zákonné možnosti v souladu s legislativou EU, můžeme dále jednat v souladu s evropskými a českým pravidly, včetně zmíněné ochrany podzemních vod. Pokud ale někdo bude nabízet naše pozemky jako lukrativní realitku pro developery s ohrožením environmentu, jsme připraveni účinně se bránit, nejenom potichu prosit o milost. Za určitých okolností by pak mohlo jít i o úmyslný trestný čin ve stádiu přípravy, kdyby to při tom developmentu s těmi podzemními vodami přehnali. V tomto smyslu by si pan hejtman měl uvědomit, že zákonné možnosti nevyčerpaly obě strany, a v poslední době nám začala fandit i řada odborníků, někteří poslanci a senátoři a veřejnost napříč celou republikou.
Konkrétní analýzy si zatím ponecháme, ale budeme raději, když je nebudeme muset použít a v dobrém se rozejdeme. Přestáváme sice mít pocit bezzubé bezbrannosti, ale raději budeme mít v našich domovech klid, a ne být zahnáni do kouta o ně bojovat.
Máte k tomu nějaké morální nebo jiné ponaučení?
Vodní zdroje jsou zejména v dnešní době vzácnou a nedotknutelnou surovinou, jakýmsi „zlatem“, které se nevyplácí na burze. Říká se, že moc je opojná. Ale skutečná euforie přichází až ve chvíli, kdy se moc spojí s chtíčem, a krajina nemá hlas. V tu chvíli se z lesa stává „plocha“, z vody „hydrologická proměnná“ a z budoucnosti „externí náklad“. A vodní zlato? To se přepíše tužkou do poznámky pod čarou přeci ve smyslu „vliv zanedbatelný“. Je fascinující sledovat, jak rychle se z území, které stát desítky let chránil jako strategickou zásobárnu vody, stane „vhodná lokalita“. Stačí vlastně jenom změnit slovník. Neříká se nic o ničení, ale začne se mluvit o rozvoji. A když voda zmizí? To už zřejmě nebude téma tohoto volebního období.
Vodní zlato je zvláštní surovina. Nedá se vytěžit bagrem, nebliká v prezentaci, neotáčí se ve větru a ani nepřináší okamžitý výnos z dotací či při slavnostním přestřižení pásky. Zato má jednu nepříjemnou vlastnost – když se zničí, nejde ničím nahradit. Nelze to učinit přestavbou nebo kompenzací ani tiskovou zprávou. Ale právě proto je tak snadné ho obětovat, protože se nemůže vyjádřit, řvát, ani nemůže tlačit a už vůbec ne hlasovat.
A tak se nad krajinou sklání nové božstvo, lobby s vizí, tabulkou a termínem návratnosti. Podívá se na mapu a řekne: „Tak tady to dáme.“ Voda se neptá, les nemá právní subjektivitu a podzemí neumí psát připomínky. Pokud se někdo ozve, je to prý brzda pokroku nebo ještě lépe emocionální aktivista.
Zvláštní je, že mocní vždy mluví o budoucnosti, ale myslí tím maximálně příští dekádu. Voda přitom pracuje v horizontu století a krajina si to pamatuje. Podzemní vrstvy si ukládají chyby trpělivě a bez milosti – až najednou někdo otevře kohoutek a zjistí, že teče méně.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.




