Roli bank jste sledoval už v minulém solárním tunelu. Jaký mají význam?

 Půjčují peníze na úrok. Někdy také používáme slovo lichva, což je nepoctivé, nepřiměřené nebo vykořisťující půjčování peněz, a od toho slovo „lichváři“. Nemusí jít nutně o výši úroku, ale také o tu nepoctivost nebo nemravnost takového počínání. Půjčovat někomu, aby okradl nebo rozkradl vlastní zemi, a bohatnout z toho na úrocích, to určitě poctivé není. V případě plánů větrných developerů jde navíc o její nenávratné zohyzdění, škody na zvířatech, zdravotní rizika a mnohde i poškození podzemních vod, jak se ukazuje třeba v Ralsku, kde už udělaly své těžba uranu pro sovětské rakety a jejich okupační armáda. Ti lichváři, to je vlastně taková nová i okupační armáda, která nemá tanky ale místo nich banky a namísto raketových sil nám chce postavit v krajině stroje na těžbu peněz. Nadnárodní kapitál kácí na jiném konci planety deštné pralesy, plíce země, kterými ona dýchá, a na naší straně se nás snaží zachránit před jimi způsobenou klimatickou změnou neekologickými investicemi. Po cestě ještě stihne sem tam investovat do uhelné elektrárny v Indii nebo v Čině a pak vydělat na úrocích u nás, že je zavíráme, i když stále fungují.

Role kapitálu byla za solárního boomu naprosto klíčová. Podávali si tu v té době dveře renomované bankovní instituce i ruská a ukrajinská mafie se srovnatelnými prostředky. Kdo měl volný kapitál, třeba i z netransparentní činnosti, nabízel ho za 2 až 4 procenta s tím, že na solárním tunelu společně s barony vydělají více. Když jsme se pak ptali, komu ty elektrárny vlastně patří, odmítli toto naši politici uzákonit a nutili energetiku platit peníze spotřebitelů i netransparentním subjektům s neznámými skutečnými majiteli. To celé v duchu evropské legislativy proti praní špinavých peněz.

Mluvíte v případě obnovitelných zdrojů energie o „neekologické investici“?