Začal bych povídáním o Německu, kde jste prožil značnou část svého života. A o Vánocích, které vždy byly nejvýraznějším kulturním exportem této země. Letos jsme byli svědky otevřených útoků na vánoční tradice. V Kasselu skupina imigrantů s výkřiky „tohle je naše země“ napadla Santa Clause, v Hamburku školka odmítla dát dětem vánoční stromek s odkazem na svobodu vyznání. Jsou německé Vánoce v ohrožení?

Demokratický prezidentský kandidát Bernie Sanders jednou řekl: „Pozornost médií je tím větší, čím menší je význam (tématu) pro normální lidi.“ Existují sice výjimky, jako Parlamentní listy nebo Echo, ale drtivá většina médií lidem poskytuje jen fast food pro mozek. Plytké senzace, sestříhané záběry a nejasná čísla, jsou buď bezvýznamné, chybné, nebo lživé. Víru v to, že inscenování událostí, vnucování politických názorů a způsobů chování povede nakonec k tomu, že je lidé převezmou, sdílejí dnešní novináři s bývalými komunistickými vládci. Ti si také mysleli, že stálým opakováním změní myšlení a chování lidí. Navíc mají ti, kteří politiku dělají nebo komentují, sklon zabývat se hlavně názory jejich oponentů, ale ne skutečným životem společnosti.

Takže zprávy z Německa, které zmiňujete, jsou na pozadí života německé společnosti více než okrajové. Známe to i od nás. Média vytvářejí takový obraz světa, který odpovídá jejich zájmům, ale neodpovídá skutečnosti. Obyčejní lidé si žijí své, tradičně nastavené životy v daleko větší míře, než jsou novináři a sociální (pa)vědci schopni rozeznat a ochotni si přiznat. To je stejné v Německu jako u nás a jinde v Evropě.