Romové mají na dary nárok a Dienstbier je odvážný, říká indický aktivista z Ostravy a dodává: chci tu mít volební právo

12. 6. 2014 17:46

ROZHOVOR Za odvážného politika se správnými názory považuje ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) známý aktivista indického původu Kumar Vishwanathan. Zatímco Dienstbier schytal tvrdou kritiku za strategii romské integrace od poslanců napříč politickým spektrem, v organizaci Vzájemné soužití v Ostravě, kde je Vishwanathan ředitelem, by našel spoustu příznivců. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz aktivista upozornil na to, že i on by chtěl mít volební právo.

Romové mají na dary nárok a Dienstbier je odvážný, říká indický aktivista z Ostravy a dodává: chci tu mít volební právo
Foto: Daniela Černá
Popisek: Kumar Vishwanathan

Jiří Dienstbier například prosazuje, aby Romové byli v rámci politiky zaměstnanosti podporování oproti zbytku populace, zvýšení počtu Romů v politice či státní správě nebo dotace pro vysokoškoláky ve výši 60 tisíc korun ročně. Co si o tom myslíte?

Je to průlomové. Jedná se o výdaje pro lidi, kteří historicky nemají stejnou startovací čáru. Po této stránce je podpora vysokoškoláků dobrá věc. Musíme se ale na záležitost podívat i z druhé strany. Může se stát, že Romové budou díky tomu terčem kritiky za to, že mají nějakou protekci. Víte, hodně věcí, které se dějí, jsou namířeny proti Romům, a kvůli těmto zásahům veřejnost pobouřená není. Například Evropský soud pro lidská práva sdělil rozsudek, že v Česku existuje nepřímá diskriminace Romů v přístupu ke vzdělání, ale proti tomu se nebouříme. Všude jdou evropské dotace na bydlení. Bydlíme ve městech, kde se opravuje, udržuje, vyměňují se okna a dělá zateplení.

Jakmile se ale objeví trošku peněz v místech, kde bydlí Romové, tak se všichni diví. Přitom Romové bydlí v těch nejhorších a zároveň nejdražších domech, které nejsou zateplené a je tam zima. To ale nikomu nevadí. Veřejnost je příliš citlivá na všechno, co se vztahuje k Romům. Myslím si, že návrhy ministra Dienstbiera jsou odvážné a správné. Jsme zvyklí dostávat spoustu věcí jako dar a bereme to jako samozřejmost. Majoritě by neuškodilo posílat dary dál. Cokoliv se dá Romům, tak je terčem obrovské kritiky, ale i Romové mají na dary nárok. Jiří Dienstbier je odvážný politik, který chce situaci změnit. Účelově vybírá menší skupiny v rámci komunity, aby dostaly podporu, a právě tito lidé budou schopní pak pomoci komunitě do budoucna. To je jediná cesta, jak Romům pomoci, protože jinak budou odkázáni na dobročinnost od majority. 

Ministr také řekl, že si dokáže časem představit i to, že by směli volit i do sněmovny cizinci, kteří u nás mají trvalý pobyt, ale nemají občanství. To je pro Vás dobrá zpráva, že?

To bych uvítal. Podle mě je tento princip uplatňován v řadě evropských zemí. Já v České republice bydlím téměř 25 let, a přesto nemám volební právo. Nechci se vzdávat indického občanství, protože mám staré rodiče a cítím své pouto k rodině v Indii. Čtvrt století se ale tady angažuji ve věcech veřejných, snažím se, aby se v české zemi žilo lépe a prosazuji dobré jméno Česka v zahraničí. Včera v noci jsem se vrátil ze Švýcarska. Často mě na nějaká setkání berou jako jediného Čecha a ve světě mě vnímají tak, že jsem Čech. Dostal jsem cenu za šíření dobrého jména České republiky, ale nemůžu jít k volbám. Uvítal bych, abych mohl dát svůj hlas nějaké straně, o které si myslím, že dělá správné kroky. Připouštím, že jsem apolitický a naši organizaci Vzájemné soužití žádná politická strana nepodporuje, ale jako člověk bych chtěl mít volební právo tam, kde žiji, tam, kde pracuji, stejně jako každý jiný. Ve světě je to běžné. 

Ministr Dienstbier má spoustu odpůrců. Poslanec Úsvitu Petr Adam například prohlásil, že by kvůli tomuto návrhu měl ministr zvážit rezignaci. Co byste mu vzkázal?

Úsvit se projevuje jako xenofobní. To, jak se politici chovají, nekoresponduje s dobou. Myslím si, že i přes tyto názory, Česko není tak vystrašená země a názor Úsvitu neprezentuje názory většiny lidí. V Česku lidé nejsou lhostejní k cizincům. Třeba ke mně se chovají hezky. Ze začátku mají možná trochu nedůvěru, protože neví, co si o mně mají myslet, ale pak se začnou usmívat a sbližujeme se. Myslím si, že s tímto tématem příznivci Úsvitu vsadili na špatného koně.

Každopádně není sám. Poslanec Tomáš Zdechovský z KDU – ČSL tvrdí, že většina agentur a organizací, které se zabývají romskou problematikou, zneužívá dotace. Jak to vidíte Vy?

Jak říkal Don Bosco: „Konej dobro a nech vrabce štěbetat.“ Já pana Zdechovského neznám. Podle mě on zase nezná nás, v naší organizaci nebyl a vůbec neví, co vlastně sdružení dělají. Prohlašuje plochá posouzení vyplývající z neznalosti. V dnešní době si hrát na rozdělení lidí? Já jsem špatný a on je dobrý? Chce těmito názory zřejmě získat hlasy neinformovaných lidí na svou stranu, ale právě tím nevědomost šíří. Jestli se skutečně o něco věcně zajímá, tak ať přijde. Rádi bychom ho pozvali, ať se seznámí s činností naší organizace, která existuje už od roku 1997. Setkáváme se s tisíci lidí. Může jen sám chodit po ulici v Ostravě a ptát se obyčejných lidí, jestli odvádíme dobrou práci, nebo ne.

Spousta lidí se na nás obrací z celé republiky a nejsou to jen Romové, ale i lidé z majority. Myslím si, že nás veřejnost vnímá jako solidní organizaci. Nejsme kouzelníci, ale každý podnět bereme vážně a děláme, co můžeme. Jestli někdo odsuzuje proromské organizace, ať je nejdřív pozná, a potom hodnotí. Šířit nevědomost není velké umění a je to politováníhodné. Takoví politici šíří pomluvy a plošné odsuzování. Česká veřejnost ale podle mě není tak hloupá, aby si zasloužila šíření takové nevědomosti a hlouposti.

Kumar Vishwanathan (narozen 15. listopadu 1963 v Quilonu, Kérala, Indie) je český aktivista, pedagog a sociální pracovník indického původu, který se od roku 1997 v České republice, zejména na Ostravsku, věnuje romské menšině a usiluje o zlepšení jejího soužití s majoritní společností.Bydlí v Ostravě. Z Indie odešel, protože mu vadil tamní kastovní systém. Roku 1990 dokončil studium oboru fyzika-matematika na Přírodovědecké fakultě v Moskvě, poté působil jako stážista ve Velké Británii a v USA. V České republice začínal jako terénní pracovník. Podílí se na budování terénní sociální práce v romské komunitě v ČR, na reformě základního školství a reformě psychologického testování dětí. V roce 1998 mu Nadace Charty 77 udělila Cenu Františka Kriegla za osobní nasazení při sbližování a porozumění mezi Romy a neromy. 8. prosince 2005 mu velvyslanectví USA v Praze udělilo cenu Alice Garrigue Masarykové za úsilí a iniciativu vedoucí k vytvoření Vesničky soužití v Ostravě, ve které společně žijí Romové i lidé z většinové společnosti, za rozvoj lidských práv a podporu sociální spravedlnosti. Kumar Vishwanathan byl historicky druhou osobou, která tuto cenu obdržela. V roce 2007 obdržel cenu Ashoka Fellow. Ministerstvo zahraničí ČR mu udělilo Cenu Jana Masaryka Gratias Agit. Obdržel Čestnou medaili Policie. V současné době pracuje také jako ředitel společnosti Vzájemné soužití, která má sídlo v Ostravě.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šunka za 30? Dělník má za 10 a stydí se. Farmářské trhy... Brambory, to je takhle. Zemědělec po zánětu srdce „zavřel krám“ a promlouvá

7:41 Šunka za 30? Dělník má za 10 a stydí se. Farmářské trhy... Brambory, to je takhle. Zemědělec po zánětu srdce „zavřel krám“ a promlouvá

Začal farmařit v malém a koketovat s ANO. Nevyšlo to. Především kvůli lidem. Ukázka toho, proč se ml…