Pane Havlíčku, co naše liberální demokracie a západní hodnoty?

Už v Bibli se píše, že „na počátku bylo slovo“.
Bez slova by Bůh nemohl říci „Budiž světlo!“ a beze slova by světla nebylo.
A tak nám byl dán jazyk.
A jazyk slouží k dorozumívání, pojmenování věcí, dějů i stavů a neměli bychom si nechat slova a jejich významy vykrádat.

Mám problém s termíny jako „liberální demokracie“, „západní hodnoty“ a podobné.
Ukazuje se, že „liberální demokracie“ je vyznávána těmi, kteří v principu nectí prostou demokracii, nectí svobodné rozhodnutí svých spoluobčanů ve svobodných volbách.
Jakmile kdokoli takzvaně volí nesprávně, anebo nesprávné politiky, jsou denunciováni, uráženi, ostrakizováni.

Zářným příkladem fungování takové liberální demokracie jsou volby v německém Duryňsku, když na nátlak Merkelové na poslance CDU musejí poslanci ve vynucené nové volbě premiéra spolkové země zvolit komunistického premiéra.
Regulérně zvolený premiér za FDP byl donucen na nátlak politiků, médií i ulice odstoupit.
Je psychicky vydírán, ohrožována celá jeho rodina levicovými extremisty a volba se prostě bude opakovat tak dlouho, až projde někdo bez podpory AfD.
Hlasy AfD jsou totiž natolik jedovaté a fuj, že premiér, zvolený mimo jiné i těmito hlasy, nemá nárok zůstat zvolen.

Jak píše paní Mallotová, zkušená germanistka:
„Parlamentní demokracie padla za oběť totalitnímu levicovému mocenskému nátlaku. V Duryňsku se tedy vlády zmocní i na příkaz Merkelové komunisté (Linke), sociální demokraté a Zelení. Nicméně to, že byla za předsedkyni Evropské rady zvolena von der Leyenová i hlasy takzvaných populistů, nevadilo. Jinak by totiž na své křeslo nemohla dosáhnout.“