Rozvrat. EU. Fašismus jak vyšitý! Koukejte na Německo. Zděšený pamětník mluví o zavírání lidí

Pane Havlíčku, co naše liberální demokracie a západní hodnoty?

Už v Bibli se píše, že „na počátku bylo slovo“.
Bez slova by Bůh nemohl říci „Budiž světlo!“ a beze slova by světla nebylo.
A tak nám byl dán jazyk.
A jazyk slouží k dorozumívání, pojmenování věcí, dějů i stavů a neměli bychom si nechat slova a jejich významy vykrádat.

Mám problém s termíny jako „liberální demokracie“, „západní hodnoty“ a podobné.
Ukazuje se, že „liberální demokracie“ je vyznávána těmi, kteří v principu nectí prostou demokracii, nectí svobodné rozhodnutí svých spoluobčanů ve svobodných volbách.
Jakmile kdokoli takzvaně volí nesprávně, anebo nesprávné politiky, jsou denunciováni, uráženi, ostrakizováni.

Zářným příkladem fungování takové liberální demokracie jsou volby v německém Duryňsku, když na nátlak Merkelové na poslance CDU musejí poslanci ve vynucené nové volbě premiéra spolkové země zvolit komunistického premiéra.
Regulérně zvolený premiér za FDP byl donucen na nátlak politiků, médií i ulice odstoupit.
Je psychicky vydírán, ohrožována celá jeho rodina levicovými extremisty a volba se prostě bude opakovat tak dlouho, až projde někdo bez podpory AfD.
Hlasy AfD jsou totiž natolik jedovaté a fuj, že premiér, zvolený mimo jiné i těmito hlasy, nemá nárok zůstat zvolen.

Jak píše paní Mallotová, zkušená germanistka:
„Parlamentní demokracie padla za oběť totalitnímu levicovému mocenskému nátlaku. V Duryňsku se tedy vlády zmocní i na příkaz Merkelové komunisté (Linke), sociální demokraté a Zelení. Nicméně to, že byla za předsedkyni Evropské rady zvolena von der Leyenová i hlasy takzvaných populistů, nevadilo. Jinak by totiž na své křeslo nemohla dosáhnout.“

V devadesátých letech jsme byli takoví rozverní a rozveselení, že doženeme Západ, to už jaksi ochablo…

Pokud mám mluvit za sebe, nebyl jsem rozverný, ale střízlivý a věděl jsem, že dohánění Západu tady nebude až tak jednoduché.
Faktem ale zůstává, že spíše ten Západ velmi rychle dohnal nás. Socialismus, novodobý bolševismus, prostě levárny, kam se podíváš.

On se nám ten bolševik tak nějak přestěhoval z Východu na Západ.
Pravda, někteří si toho doposud neráčili všimnout a zmateně hledají ty západní hodnoty, které už dnes dávno spočívají v odhalování pomníků takovým kádrům, jakým byl Karl Marx.

A my jsme si po krátké snaze přiblížit se kapitalismu klidně opět zvolili keynesiánce Zemana a začali opět budovat dělnickou třídu.
Kapitalisty jsme zvali srdečně na státní subvence – pobídky a dotace, až se přihlásily samé nadnárodní korporace. Ty už ovšem zase až tak kapitalistické nejsou.

Z ekonomiky jsme doma hrdě a vesele, s oranžovou růží na čele, udělali montovnu a sloužíme zahraničním „matkám“ korporátů coby takové bangladéšské dílny na polotovary.
Až ve svých domovských zemích firmy promění dodané polotovary na vyšší přidanou hodnotu. Ale tak jako „západní hodnoty“ hlavně ne?

A páteř ekonomiky? Živnostenský stav? Škoda mluvit. To jsou přece parazité, ty musíme zregulovat, omezit.

Pro vládnoucí garnituru je prostě výhodnější podporovat skupiny lidí, které budou volit levici…

Jistě! V první řadě je nutné si připomenout, v čem tkví spor mezi levicí a pravicí.
Umělým konstruktem, vesele živeným veškerou levicí včetně odborů, je dogma, že spor mezi levicí a pravicí je sporem mezi dělníky a podnikateli a podnikatelé, tedy zaměstnavatelé, vykořisťují dělnickou třídu.

Nicméně já to vidím jinak. Meritem sporu pravolevého je spor mezi občany a státem, respektive velikostí moci nad občany, centralizace a regulace veškeré interakce mezi lidmi, řízení veškerého bytí a našich existencí.

Dejte do jedné mísy nadnárodní korporáty, silné státní odbory a pak už chybí jen vůdce. Po zamíchání máte fašismus jak vyšitý.

Odbory hovoří o kratším pracovním týdnu, kratším pracovním dni, ale co ti malí živnostníci?

Odbory se mají starat o vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. To je jejich role. Ale ne dělat státní politiku, ta přísluší jen a pouze voleným zástupcům.

Vám ten dřívější systém neumožnil to, co jste chtěl. Dnes je vícebarevný, respektive rudozelený?

Je mu velmi podobný a nemohu nevzpomenout slova prezidenta Klause o tom, jak jsme nebyli schopni se přichystat a čelit novolevicovému trendu politické korektnosti bujícímu na západních vysokých školách a jejího posunu do rámců marxismu.

Politickou korektností to začalo a končí naprostým rozvratem a diskriminací naruby, protože prostě morálka.
Pachatelé dobra.

A Unie?

Evropská unie je přímo protkána neomarxismem a už jsem o tom mluvil.
V Evropském parlamentu se zakazují národní vlajky. Prý veškeré transparenty musí zmizet a vlajky jsou také transparenty.
Ale přesto „transparent“ se žlutými hvězdami vlaje vesele dál i v sále parlamentu.
Poslancům je odebíráno slovo, pokud mají ve své lavici viditelnou vlajku země, kterou reprezentují.

Toto není Unie, do které jsme vstupovali, toto není Unie, kterou jsme viděli na pozadí EHS či Evropského společenství uhlí a oceli.
Evropská unie měla svůj smysl, dokud stála na principech ekonomické spolupráce suverénních národů. Ovšem dnes už jsme svědky silově protlačované politické Unie za cenu likvidace národních států.
A to lidé odmítají.

Po brexitu bude možná konec světa, jak by si někdo přál…

Samozřejmě že ne a ani konec Británie nenastane.
Británie bude fungovat tak, jak fungovala před Evropskou unií. A zrovna tak bychom fungovali my, kdyby došlo k czexitu.
Opakuji se, ale EU nefunguje jako rovnocenné partnerství, ale jako mocenský, nadnárodní útvar.

A zelená totalita?

To je další šílená levicová ideologie.
A k té mám jen několik málo poznámek:
Fyzikální zákony – omezování příkonu vysavačů.
Pokud bychom chtěli všechna auta vyměnit za elektro, potřebovali bychom k napájení aut ještě tak, dejme tomu, dva Temelíny. Samozřejmě nezbylo by na svícení a televizi doma v obýváku a o ekologičnosti likvidace baterií ani nemluvě.
Glaciály a interglaciály – naše země je stará více než čtyři miliardy let. Za celou dobu své existence se i několikrát vystřídala období teplá i studená, ve vztahu k dnešní hysterii – mnohem teplejší období a s produkcí CO2 daleko větší. Kolik CO2 myslíte, že „naprděli“ dinosauři?
A ano, mořská voda prý také svou kyselostí rozpouští krunýře krabů. Mořská voda je tak kyselá, že její pH je stabilně zásadité kolem 8,1. To je opravdu kyselost jak hrom. A doufám, že cítíte mou ironii...

Řekněte nám něco o vaší iniciativě, dopisu synátorů nejen senátorům…

Spolupodepsal jsem ještě s dalšími osmnácti „synátory“ Otevřený dopis 19 synátorů členům Senátu jako reakci na Otevřený dopis 19 senátorů České biskupské konferenci.

Jednoznačně v něm odsuzujeme aktivismus dotyčných senátorů, kdy zneužívají svých funkcí zvolených členů zákonodárného sboru a své SOUKROMÉ názory vyjadřují jako SENÁTOŘI. To je naprosto bezprecedentní chování někoho, kdo nectí ústavní právo kandidovat, i být nominován jako kandidát, do státní organizace i tehdy, pokud s ní nesouhlasí.
A opakuji – kandidovat na členství v mediální radě je zákonné právo každého, stejně jako právem každé organizace je nominovat kohokoli, kdo vyhovuje zákonu.

Senátoři si zde osobují právo kádrovat každého, kdo nesdílí právě ten jejich názor, a jako argument se nestydí použít i falešné argumentační fauly.

Dlouhodobě se zaklínat dezinformačním charakterem Parlamentních listů a vzápětí je použít jako vlastní argument je prostě chucpe.

Víte, pokud by dopis napsali jako pan Hilšer, Hnipírko či Vořežprut, nikdo by neřekl ani popel. Ale psát dopis vydávaný za osobní názor, a přitom pod hlavičkou senátorů, je lumpárna. Prostě kavárna.

Ale co jiného také čekat od „majitelů pravdy“ a „etalonů morálky“, kázajících nám všem ostatním o tom, jak jsme špatní, nemorální, nenávistní a zavrženíhodní, protože máme na věci jiný názor.
A pokud je jiný, je špatný. A špatné budou trestat…

Nepřipomíná vám to něco? Bolševické chování? Jo jo, máte recht, pachatelé dobra nám dobro nařídí, a pokud máme o dobru jinou představu, umlčí nás. Zatím cenzurou a ostrakizací.
Není ale daleko doba, kdy tyto archetypy lidí své oponenty zavírali...