Jak hodnotíte současné vztahy Ruska a USA? Jsou horší než byly za Sovětského svazu v době éry Michaila Gorbačova a po rozpadu SSSR za Borise Jelcina?
Přísně vzato, asi bychom neměli srovnávat vztahy USA a SSSR se vztahy USA a Ruská federace, protože v případě SSSR a Ruska se jedná o dva rozdílné státy – nejen z hlediska jejich názvu, velikosti, ale také politického zřízení. Leč ve velmocenské politice ideologie nehraje podstatnou úlohu a Rusko – chtě nechtě – se stalo dědicem SSSR i v oblasti zahraničních vztahů. Včetně toho, že zdědilo jaderné zbraně, takže i v tomto smyslu je vzájemný poměr relativně vyrovnaný a tedy srovnatelný. V čem není, to jsou vnější podmínky, kdy svět přešel od bipolárního k multipolárnímu. Za bipolárního světa byla také každá z obou velmocí představitelem rozdílné ideologie, byť v mocenských vztazích nehraje dominantní úlohu. Jaderné zbraně nemají svou ideologii. Ale dnes každá mocnost se musí ohlížet i na své vztahy k jiným mocnostem, hledat v nich své spojence či definovat konkurenty. Konečně je tu i otázka časového úseku.
Sovětské období bylo nepoměrně delší a vyvíjelo se v sinusoidě: Od americké intervence proti bolševické revoluci k americké podpoře při rozvoji sovětského průmyslu od konce dvacátých let, na níž se podílelo 40 největších amerických průmyslníků (tak vznikly takové giganty jako stalingradský a charkovský traktorový závod, a třeba zásluhou amerického podnikatele Armanda Hammera dostali sovětští školáci tužky, aby se vůbec mohli naučit psát) k válečné spolupráci. A poté, zejména v období studené války, kdy nastaly okamžiky, v nichž se málem odpočítávaly minuty od vzniku možného jaderného konfliktu (1962, 1983). Právě z této možnosti vzájemného zničení vznikaly nové vztahy, opět s okamžiky, jako v Reykjaviku v roce 1986, kdy chyběl doslova jen krůček k tomu, aby se zcela odstranila jaderná hrozba.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Článek obsahuje štítky
Doporučujeme , rozhovor , Rusko , USA , Turecko , Albrightová , Syruček
autor: Václav Fiala
jmenování premiéra
Dobrý den, sledoval jsem vás včera na CNN, kde jste se vyjadřoval k tomu, koho by prezident měl nebo neměl jmenovat premiérem. Jestli o tom rozhoduje prezident, tak k čemu jsou volby? Neměl by na základě výsledku dostat vítěz šanci sestavit vládu? Protože jestli ne, tak jsou podle mě zbytečné. A jes...
Další články z rubriky

9:02 Stranický týdeník, dříve „orgán“. Předvolební Šafr do schránky
TÝDEN V MÉDIÍCH Nový ředitel ČT chce provést kontrolu hospodaření. Zná čísla z roku 2001, kdy stálo …
- 4:43 Trump hraje poker, Putin šachy. Kvůli degradaci elit Západu je jaderná válka reálná
- 4:44 Negramotnost, armáda a prezident Pavel. Historik Fidler kárá i vládu
- 18:52 „Osa zla“? Komu vadil šáh a nyní vadí i ajatolláhové
- 13:17 „A pak přišel Fiala zadním vchodem.“ Byla na setkání s premiérem a Pazderkovou
- 9:40 „Drogista Zelenskyj, podvodnice, finanční toky.“ Člen ODS až na hranu