Jak hodnotíte současné vztahy Ruska a USA? Jsou horší než byly za Sovětského svazu v době éry Michaila Gorbačova a po rozpadu SSSR za Borise Jelcina?

Přísně vzato, asi bychom neměli srovnávat vztahy USA a SSSR se vztahy USA a Ruská federace, protože v případě SSSR a Ruska se jedná o dva rozdílné státy – nejen z hlediska jejich názvu, velikosti, ale také politického zřízení. Leč ve velmocenské politice ideologie nehraje podstatnou úlohu a Rusko – chtě nechtě – se stalo dědicem SSSR i v oblasti zahraničních vztahů. Včetně toho, že zdědilo jaderné zbraně, takže i v tomto smyslu je vzájemný poměr relativně vyrovnaný a tedy srovnatelný. V čem není, to jsou vnější podmínky, kdy svět přešel od bipolárního k multipolárnímu. Za bipolárního světa byla také každá z obou velmocí představitelem rozdílné ideologie, byť v mocenských vztazích nehraje dominantní úlohu. Jaderné zbraně nemají svou ideologii. Ale dnes každá mocnost se musí ohlížet i na své vztahy k jiným mocnostem, hledat v nich své spojence či definovat konkurenty. Konečně je tu i otázka časového úseku.

Sovětské období bylo nepoměrně delší a vyvíjelo se v sinusoidě: Od americké intervence proti bolševické revoluci k americké podpoře při rozvoji sovětského průmyslu od konce dvacátých let, na níž se podílelo 40 největších amerických průmyslníků (tak vznikly takové giganty jako stalingradský a charkovský traktorový závod, a třeba zásluhou amerického podnikatele Armanda Hammera dostali sovětští školáci tužky, aby se vůbec mohli naučit psát) k válečné spolupráci. A poté, zejména v období studené války, kdy nastaly okamžiky, v nichž se málem odpočítávaly minuty od vzniku možného jaderného konfliktu (1962, 1983). Právě z této možnosti vzájemného zničení vznikaly nové vztahy, opět s okamžiky, jako v Reykjaviku v roce 1986, kdy chyběl doslova jen krůček k tomu, aby se zcela odstranila jaderná hrozba.