Kniha je spíše nová, nebo je do ní „jen“ něco přidáno?
Je to moje 36. kniha. Do značné míry ji mohu považovat za novou knížku; ta první se stejným názvem vyšla v roce 2015. Toto je, jak nakladatelství Grada zdůrazňuje i na titulní stránce, aktualizované vydání, protože od té doby se na Ukrajině odehrálo mnohé, především se konflikt změnil ve skutečnou válku. A zvláště ze strany Ruska jsou do bojů nasazeny nejen čerstvé nové síly, ale především nejmodernější technika, kterou se snažím v knize podrobně popsat, alespoň tak, jak mi to umožňují zdroje, které mám k dispozici. Zvláště si cením 36 stránek poslední kapitoly, nazvané Současnost, čímž se myslí období od roku 2015 do konce září 2023, jímž knihu uzavírám. Omlouvám se, že neuvádím v tomto rozhovoru podrobnosti; ty si přečtou čtenáři.
Podrobně také popisuji, jakou novou, moderní techniku Rusové do bojů nasadili. Zvláště zajímavá se mi zdá výpověď bývalé velitelky ruského tanku Světlany Drjukové, která v březnu 2019 přešla z ruské na ukrajinskou stranu i s mnoha tajnými dokumenty. Nebo fakt, jak Rusové zpočátku své bojovníky představovali jako vojáky na dovolené, jak jim lhali, že to jsou vlastně jen manévry a kam je posílají bojovat, než odhalili, že na Ukrajinu posílají skutečně svou armádu se vším všudy, včetně nejmodernější techniky.
Obal knihy.
Jak tedy vidíte vývoj vztahů těchto zemí?
Nezapomínejme jedno – že Vladimir Putin je ovlivněn svým nikoliv poradcem, ale rádcem a našeptávačem Alexandrem Solženicynem – tak jako Rasputin svého času ovlivňoval cara Mikuláše. A Solženicyn napsal v roce 1998 knihu Rossija v rozvale (Rusko v troskách), kde sice v první větě napsal „Bůh žehnej Ukrajině“ – ale hned dodal, že její neodpustitelnou chybou bylo to, že chtěla svou nezávislost a samostatnost.
Protože podle něj byla vždy tři Ruska – Velká Rus, Bělorus a Malá Rus, což byla Ukrajina. A proto chce učinit vše, aby Ukrajina byla zase onou Malou Rusí, nedílnou součástí velké ruské říše. A ta je skutečně velká, má zálohu a základnu, jakou nemá žádný jiný stát na světě, ani USA nebo Čína. Tou je Sibiř s celou Mendělejevovou soustavou prvků, o velikosti 166 našich republik, s hustotou obyvatel 2 obyvatelé na kilometr čtvereční. Projel a především prolétal jsem ji celou, můj přítel Vasja Peskov si pro nás půjčil od geologů vrtulník (i s pilotem, samozřejmě). A teprve tak jsem pochopil, v čem je největší záloha Ruské federace. Ale to by bylo povídání na zcela samostatný článek.
Psali jsme:
Co vaše plány do nejbližší budoucnosti?
V pátek jsem měl v komunitním centru u kostela Krista Spasitele na Barrandově prezentaci té knihy o rusko-ukrajinských vztazích. A 20. února budu mít v ukrajinské restauraci Na Moráni prezentaci knihy o Zakarpatí. Ta už také vyšla, má podtitul České a slovenské stopy v záhadném kraji Ukrajiny a je mou srdeční záležitostí. V knize o Zakarpatí se například dočtete, že Nikolu Šuhaje a jeho bratra nezabili jeho kamarádi v roce 1921, jak psal například Olbracht, ale že byl za své lupičství zatčen a souzen v roce 1926 a dostal deset let vězení. Jeho milenka a později manželka Eržika se dožila 87 let už jako manželka svého souseda v Koločavě Drače. S Eržikou jsem se jednou setkal, ale moc jsme si nepopovídali.
A další plánované knihy?
Mám osobní závazek psát do svých 100 let... a pak si možná dám pokoj. Ale rád bych ještě v nějakém nakladatelství uplatnil svou knihu, která se nazývá Kam ani čert nemůže, pošle mne, ale zatím jsem ji nikde neuplatnil. Jsou to moje osobní příběhy a konečně bych se rád o ně podělil se čtenáři. Nabídne se nějaký nakladatel?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Václav Fiala
Martin23
