S tím by Václav Havel nesouhlasil. Historik Pernes promluvil o nositelích "pravdy a lásky", radikalizujícím Halíkovi i zapomínání na minulost

23.09.2016 7:38

ROZHOVOR Historik Jiří Pernes říká, že jsme pomalu svědky postupného úbytku demokracie jako takové. Různá sdružení nám dnes kážou o tom, co se může říkat, co se nesmí říkat. O osobě Václava Havla se ale podle Pernese přestává mluvit jen jako o odlidštěné ikoně, ale s odstupem času se začíná projevovat kritický pohled nezkalený ikonizací jeho osoby.

S tím by Václav Havel nesouhlasil. Historik Pernes promluvil o nositelích "pravdy a lásky", radikalizujícím Halíkovi i zapomínání na minulost
Foto: ustrcr.cz
Popisek: Jiří Pernes

Dá se říci, že s ohledem na nejrůznější vlivy se stále více projevuje atomizace společnosti. Myšlenky Václava Havla jsou sice dnes stále udržovány, jak velkou část veřejnosti ale ještě dokážou oslovit?

Pokud berete jako středobod myšlenek Václava Havla hlavně jeho přístup k demokracii, pak se obávám, že jsme pomalu svědky postupného úbytku demokracie jako takové. Různá sdružení nám dnes kážou o tom, co se může říkat, co se nesmí říkat, tzv. politická korektnost už přerůstá v cenzuru a omezování svobody slova, dochází k omezování svobody podnikání a dalším jevům, se kterými by snad Václav Havel nesouhlasil.

Jak vnímáte negativní komentáře, nelichotivé vtipy, vulgární projevy jednak v souvislosti s lidmi, kteří více zdůrazňují lidskoprávní hledisko, ale například i v souvislosti s Václavem Havlem? Zjednodušeně – proč je některým lidem k smíchu teze, že by mohla zvítězit pravda a láska nad lží a nenávistí?

Myslím si, že je to dáno hlavně faktem, jak byla tato hesla zprofanována právě jejich nositeli, propagátory a médii. Aktivity lidí, kteří se těmito noblesními hodnotami zaštiťují, jsou totiž často buď k smíchu, anebo jdou přímo proti zdravému rozumu. Problém podle mne spočívá v tom, že když se někdo něčím zaštiťuje, ale jedná s tím v rozporu, působí přinejmenším komicky.

Publicista Petr Štěpánek k současné situaci na Facebook napsal: „Kim-ir-senizace Václava Havla, fučíkizace Věry Čáslavské... Čeho se ještě dočkáme?“ Vypovídá tento výrok o něčem, nebo netřeba podobným závěrům věnovat pozornost?

Vypovídá to mimo jiné o tom, že se i o osobě Václava Havla přestává mluvit jen jako o odlidštěné ikoně, ale s odstupem času se začíná projevovat kritický pohled nezkalený ikonizací jeho osoby. Václav Havel byl totiž v mnohých historických chvílích osobou dosti kontroverzní a my bychom se to neměli bát říkat.

Když vyjdeme z předpokladu, že každé médium se řídí podle hesla „koho chleba jíš...“, jak vyfiltrovat reálnou skutečnost? Nedochází k trendu, že se nedá věřit vůbec ničemu? S tím pak souvisí skepse, raději volba izolace, nebo naopak radikalizace…

Souhlasím. Po vstupu Andreje Babiše na mediální trh se více ukázala holá pravda o tom, že novináři musejí psát často tak, jak si jejich zaměstnavatelé představují, a že jim v mnoha případech není proti mysli pravdu překroutit.

Lidé jako profesor Halík upozorňují na to, že například hysterie panující kolem uprchlíků je zbytečná. „Jsem hluboce otřesen stavem české společnosti. Tomu, jak se některým demagogům včetně prezidenta republiky podařilo morálně zkazit klima v naší společnosti,“ uvedl před časem Halík. Jak to vidíte, necháváme na sebe působit názory, které nás morálně zkazí, protože nejsme dostatečně vzdělaní?

Ano i ne. Lidé jako například prof. Halík totiž svými projevy sami pomáhají radikalizovat názory lidí, když záměrně bagatelizují složité problémy, které v celé společnosti rezonují. Migrační krize je příkladem toho, jak je snadné rozdělit společnost na dva tábory. I když velká část populace nesouhlasí ani s jedním, nebo druhým táborem, tak jen holý fakt, že jsou automaticky označovaní za fašisty, rasisty a bůhví koho jen proto, že mají obavy o bezpečnost svou a svých rodin, posune tyto občany do tábora odpůrců uprchlíků.

Jak říká exministr Vlastimil Tlustý, politika je o naději a emocích. A dá se předpokládat, že nezajímavé a unylé postoje dnes nikoho neosloví. Je tohle i důvod, proč například velmi kontroverzní výrok vicepremiéra Andreje Babiše v souvislosti s koncentračním táborem v Letech, nad kterým se všichni politici napříč politickým spektrem pohoršovali, v tichosti vyšumí a nestane se vůbec nic? Je to jen proto, že Babiš má charisma a zválcuje vše kvalitním marketingem?

Ano, je to hlavně o tom, že A. Babiš je silná a charismatická osobnost a dokázal se obklopit kvalitními mediálními poradci, kteří mu radí, jak veřejně vystupovat. To, že jedná populisticky, je pak druhá věc.

Když jsme vstupovali do Evropské unie, lidé tento krok vítali. Politici proklamují význam naší sounáležitosti s EU, a přesto důvěra lidí v EU klesá. Co když jsme se soustředili jen na negativní stránku našeho členství v Unii? Anebo je to skutečně tak neperspektivní podnik, kdy jsou úředníci natolik zaujati vlastní byrokracií, že opravdu není reálné věřit v efektivní reformy?

Věřit v efektivní reformy bychom určitě měli a měli bychom ve volbách preferovat kandidáty, kteří si nutnost těchto reforem uvědomují. Musíme je ale udělat rychle, bez zbytečného otálení a nasměrovat EU tam, kam by měla jít. Musí to být hlavně předmětem celoevropského konsenzu, a ne jen jako vize jednoho muže. Tím myslím J.-C. Junckera.

Jak je podle vás reálné štěpení Evropské unie? Změní se něco, pokud v Rakousku zvítězí kandidát Svobodných Hofer?

Myslím, že se nic zásadně negativního nestane. Možná spíše naopak, ukáže se totiž, že migrační politika Rakouska šla proti vůli jeho občanů.

Politické strany jako TOP 09 nebo i lidovci, kteří varují před Ruskem, jeho snahou dostat nás jako „blízké zahraničí“ do sféry svého vlivu, se ve volebních průzkumech propadají. Zpráva BIS upozorňuje na ruské agenty a jejich mimořádnou aktivitu. Připomínáme si často rok 1968, a přesto jen patnáct procent lidí považuje Rusko za hrozbu. Čím to je?  

Je to tím, že zapomínáme jako společnost na svoji minulost. Já se věnuji přednáškové činnosti na vysokých i na středních školách a překvapuje mne, jak málo o komunismu a jeho nebezpečí dnešní mladí vědí. Na druhou stranu sleduji, že mladé lidi tyto informace zajímají. Musíme se prostě osvětové činnosti věnovat, abychom nezapomněli naši nedávnou historii, a zásadně změnit přístup k výuce historie.

I ČSSD postupně mění rétoriku. Před rokem bychom si asi těžko dokázali představit, že by premiér Bohuslav Sobotka hovořil způsobem, že začleňování velkého počtu muslimů u nás nechceme, a připouští problémy, které s přijímáním uprchlíků mohou nastat. Pokud jde o reakci ve smyslu, že nelze dlouhodobě dělat politiku proti názorům občanů, pak kde se vzal v České společnosti vlastně až takový odpor k migrační krizi, když tu máme minimum muslimů?

Jak už jsem naznačil dříve, problém je v tom, že jen menší část uprchlíků k nám utíká před válkou. Naopak většina lidí z aktuální migrační vlny jsou ekonomičtí migranti, kteří k nám jdou prostě za lepším životem. Nalijme si čistého vína – přijmout desítky tisíc těchto lidí do naší společnosti by prostě znamenalo nejen snížení naší bezpečnosti a životní úrovně, ale i ohrožení našich civilizačních základů. Ti lidé se ve velké většině nechtějí integrovat, to ukazuje zkušenost s muslimy v západní Evropě zcela jasně. Je to vidět například ve Francii, Německu nebo Švédsku či Norsku. Lidé nechtějí v naší zemi opakovat chyby našich severních a západních sousedů.

Zkusme vyjít z myšlenky, že rozpolcená společnost je vlastně normální, protože každý má přece svůj vlastní názor. Jenže kompromisní názory jsou pro veřejnost nezajímavé. Co když se věci zvrhnou a skutečně budou vítězit zcela radikální a extremistické názory? Co udělat, aby vše opravdu neskončilo potoky krve? 

Je třeba volit konzervativní politiky, kteří mají konzistentní názory a prosazují sice ne jednoduchá, ale za to dlouhodobá řešení. Je třeba říct ne extremismu a vzdělávat společnost v tom, kam extremismus vede. My historici o tom víme své.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: David Daniel

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hřibe, co jste to provedli s Prahou? Řidiči aut se staví na odpor

17:58 Hřibe, co jste to provedli s Prahou? Řidiči aut se staví na odpor

Rozkopaná Praha se v létě stala synonymem pro dopravní kolaps. V dlouhých kolonách strávili Pražané …