Dá se říci, že s ohledem na nejrůznější vlivy se stále více projevuje atomizace společnosti. Myšlenky Václava Havla jsou sice dnes stále udržovány, jak velkou část veřejnosti ale ještě dokážou oslovit?

Pokud berete jako středobod myšlenek Václava Havla hlavně jeho přístup k demokracii, pak se obávám, že jsme pomalu svědky postupného úbytku demokracie jako takové. Různá sdružení nám dnes kážou o tom, co se může říkat, co se nesmí říkat, tzv. politická korektnost už přerůstá v cenzuru a omezování svobody slova, dochází k omezování svobody podnikání a dalším jevům, se kterými by snad Václav Havel nesouhlasil.

Jak vnímáte negativní komentáře, nelichotivé vtipy, vulgární projevy jednak v souvislosti s lidmi, kteří více zdůrazňují lidskoprávní hledisko, ale například i v souvislosti s Václavem Havlem? Zjednodušeně – proč je některým lidem k smíchu teze, že by mohla zvítězit pravda a láska nad lží a nenávistí?

Myslím si, že je to dáno hlavně faktem, jak byla tato hesla zprofanována právě jejich nositeli, propagátory a médii. Aktivity lidí, kteří se těmito noblesními hodnotami zaštiťují, jsou totiž často buď k smíchu, anebo jdou přímo proti zdravému rozumu. Problém podle mne spočívá v tom, že když se někdo něčím zaštiťuje, ale jedná s tím v rozporu, působí přinejmenším komicky.

Publicista Petr Štěpánek k současné situaci na Facebook napsal: „Kim-ir-senizace Václava Havla, fučíkizace Věry Čáslavské... Čeho se ještě dočkáme?“ Vypovídá tento výrok o něčem, nebo netřeba podobným závěrům věnovat pozornost?