Šabatovou a Dienstbiera „klepne pepka“? Stanislav Křeček natvrdo nejen o Hate Free kampani a pravdě o počmáraných kavárnách

25.04.2016 17:31

ROZHOVOR Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček si myslí, že kampaň HateFree nijak zmírnění nenávisti a rozdělení společnosti nepřispívá, spíše naopak. Upozorňuje, že se objevily pochybnosti o tom, zda nápisy směřující proti HateFree a jinde v Praze mají na svědomí neonacisté, protože například heslo „Smrt uprchlíkům“ by tyto skupiny zřejmě nepoužily. Křeček je známým názorovým oponentem ministra Dienstbiera, pod jehož úřad agentura HateFree spadá.

Šabatovou a Dienstbiera „klepne pepka“? Stanislav Křeček natvrdo nejen o Hate Free kampani a pravdě o počmáraných kavárnách
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zástupce Veřejného ochránce práv Stanislav Křeček

O čem podle vás svědčí nápisy, které se objevily na podnicích spojených s kampaní HateFree?

Takové nápisy jsou zcela nepřijatelné stejně jako každý vandalismus. Nechci ale spekulovat o tom, komu to pomáhá a jaký má ta akce původ. Musí to být odmítnuto, bylo by ale chybou, kdyby se za to schovaly všechny oprávněné obavy a námitky, jež ve společnosti jsou, to by byl další extrém, který si podle mne nemůžeme dovolit.

Jak hodnotíte mediální pozornost, kterou to vyvolalo?

Mediální pozornost je asi pochopitelná v situaci, kdy je společnost roztříštěná a stav se spíše zhoršuje. Lidé nedostávají odpovědi na aktuální otázky a dostává se jim z jedné strany buď jen chlácholení, z druhé strany se na ně dělá dlouhý nos morální převahy a jsou kvůli svým obavám označováni jako xenofobové. Anebo pak dostávají takové rasistické a téměř nacistické odpovědi, jako byly zmíněné nápisy. Není divu, že to vyvolává pozornost. Chci ale také upozornit na to, že se na sociálních sítích objevily pochybnosti o tom, že tyto nápisy mají na svědomí neonacisté, protože například na jednom z nich je heslo „Smrt uprchlíkům“, a přitom slovo „uprchlík“ by neonacisté zřejmě nepoužili.

Jak je to podle vás s tou roztříštěnou společností, o níž se zmiňujete?

Česká společnost se dál rozděluje a přispívá k tomu, i když se třeba objeví i pozitivní krok, jakým bylo přijetí křesťanských uprchlíků. Ti zřejmě byli pronásledováni kvůli své víře a jejich integrace by zřejmě byla jednodušší, vzápětí se ale ukázalo, že to byli lidé, kteří jen šli za lepším a s uprchlictvím před válkou neměli nic společného. To dává společnosti další rány, dál ji jen drásá a nedostává se jí uklidnění. Navíc stálé obviňování z toho, kdo za všechno může, nic neřeší. Lidem neříká, co nás vlastně čeká, takže společnost není v dobré kondici. Pak takové věci jako ty nápisy vyvolávají velkou pozornost a zhoršují napětí.

Jak hodnotíte kampaň HateFree, která má za cíl zmírňovat nenávist?

Ta kampaň ke zklidnění vůbec nevede. K tomu by mohlo přispět, kdyby se na jedné straně pravdivě a nechlácholivě informovalo, na druhé bez posměchu a osočování z xenofobie lidem řeklo, že některé věci prostě nepřipustíme. Že u nás například budou platit naše zákony, a jakmile se proti nim někdo proviní, bude samozřejmě trestán, že nepřipustíme vznik ghett apod. jako ve Francii. A že nepřijmeme zákaz islámu – což je naprostá pitomost – ale zákon, jaký mají třeba v Rakousku a který reguluje nenávistné projevy. Místo toho vedeme nové a nové diskuse, naposledy o šátcích ve školách. Vypadá to jako zápas o podobu české školy, kdybychom ale řekli, že nepřipustíme nabourání její nenáboženské a civilní podoby, byly by takové diskuse zbytečné.

Podívejte se na video o islámu v ČR z dílny Hate Free Culture:

Objevují se nové návrhy na zpřísnění trestů za hanobení menšin apod. Má se podle vás legislativa tímto směrem rozšiřovat?

To je podle mne cesta do pekla. Je to cesta buď k přijímání zákonů, které nebudou respektovány, nebo zákonů, jež budou použity jen tehdy, až se to někomu bude hodit. Jedna věc je, když někdo vyzývá k násilí proti skupině obyvatel, když se to ale vztáhne i na hanobení třídy, je to problém. Budeme asi muset vymyslet novou definici pojmu třída, protože třída je podle marxismu definována vztahem k výrobním prostředkům. Jsou tedy třeba nájemníci třída, nebo jsou jí majitelé domů. Když pak řeknu, že majitelé domů jsou vydřiduši, bude to hanobení třídy? To je nepřijatelné a doufám, že to v parlamentu neprojde.

Autoři z Charlie Hebdo se běžně dopouštěli toho, co je označováno za hanobení…

Adorace Charlie Hebdo byl naprostý úlet, politici pochodovali a každý říkal „Je suis Charlie“. Když si dnes ale uvědomíme, co se na stránkách toho časopisu objevovalo, bylo to jednoznačně urážlivé a nepřijatelné. A dnes jsme tam, kde jsme nechtěli být – na jedné straně politici říkají „Jsem Charlie“ a urážlivé kresby vydávají za vrchol svobody slova a za pár měsíců poté říkají pravý opak, že se hanobení musí trestat. To společnost jenom znejisťuje. Buď jsme všichni Charlie a můžeme zpodobňovat Mohameda, Ježíše nebo Panenku Marii v různých pozicích a všechny zesměšňovat, nebo budeme trestat za nějaké hanobení. To je velice nebezpečné.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Daniel

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…