Co vás nejvíce zaujalo či udivilo na prezidentských volbách ve Spojených státech, které nakonec přinesly vítězství Joeu Bidenovi?
Že by mě to překvapilo, to se říct nedá, ale spíš se hodí slovo „zaujalo“: Totiž jak se média dopředu suverénně tvářila, že Biden má vítězství v kapse, a nakonec nebylo jasno ani tři dny po uzavření volebních místností a dost možná bude mít vše soudní dohru. Ukazuje to tedy, že společnost není tak jasně nakloněná demokratům, jak to vypadalo z médií, ale je rozdělená velmi vyváženě půl na půl.
A s tím se pojí ještě jedna věc. 119 amerických médií veřejně vyjádřilo podporu Joeu Bidenovi. Donaldu Trumpovi jen šest. To je ohromný tlak médií na to, jak mají lidé volit. Ale výsledek tomu neodpovídá. Takže opět se ukazuje, jak jsou média jinde než průřez společnosti.
Zástupci unijních států a Evropského parlamentu se po několikaměsíčním vyjednávání shodli na tom, že čerpání peněz z fondů Evropské unie bude podmíněno dodržováním principů právního státu. Má jít o milník v ochraně hodnot EU díky tomu, že byl vytvořen mechanismus, který umožní Evropské unii zastavit financování vlád, které nerespektují hodnoty, jako je vláda práva. Jaký význam byste dohodě přisoudila vy?
Dívám se na to s nedůvěrou. Teoreticky vzato by to mělo být správné a dobré rozhodnutí. Problém ale nastává s tím, že EU si může na úrovni Evropského parlamentu vysvětlovat výraz „právní stát“ dost jinak, než jak si ho vysvětlujeme my.
Právní znát znamená takový stát, který dodržuje svá vlastní pravidla. Všimněte si – svá vlastní pravidla. Já ale dám ruku do ohně za to, že EP totéž chápe jako stát, který dodržuje unijní pravidla. Takže když národní stát rozhodne, že bude bránit své hranice a nevpustí na své území nelegální migranty, je pro mě právní stát, který dodržuje svou vlastní Ústavu a brání své hranice.
Ale Evropský parlament může rozhodnout o kvótách pro přerozdělování nelegálních migrantů a může třeba nás nebo jiný stát nutit, abychom proti naší vůli migranty přijali – a pokud odmítneme v souladu s našimi vlastními zákony, prohlásí, že nejsme právní stát, protože nedodržujeme pravidla přijatá na centrální úrovni. A bude nás vydírat tím, že nedostaneme peníze z fondů EU, ale platit do nich dál budeme muset.
Psali jsme:
Naši jižní sousedé se vzpamatovávají z pondělního teroristického útoku ve Vídni, který má na svědomí sympatizant Islámského státu. O den dříve vyšel v rakouském listě Tiroler Tageszeitung rozhovor s čestným předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem, podle něhož by středoevropské země měly přijímat více migrantů, jinak by je EU měla trestat. Pokud TOP 09 těmito názory infikuje ODS a KDU-ČSL, s nimiž domluvila koalici, najde se při známých promigračních postojích Pirátské strany v Česku síla, která by uhájila dosavadní pozice naší země a minimalizovala tak riziko teroru podobnému tomu ve Vídni?
Tak ODS a KDU-ČSL už těmito názory částečně infikované jsou… Já opravdu nedokážu odpovědět na otázku, zda se v Parlamentu a ve vládě najde dost hlasů, které by byly ochotné čelit tomuto evropskému tlaku na přerozdělování migrantů.
Popravdě, je mi jedna věc záhadou. Kdybyste uspořádali referendum, ve kterém by byla položena jednoduchá otázka: Nelegální migranty brát – ano, či ne? – vsadím se, že drtivá většina lidí by se vyslovila proti. Ale přitom strany, které by měly voličský názor reprezentovat, tomuto rozložení rozhodně neodpovídají. Je to vlastně podobné, jako když jsme se bavili o tom, jak nevyváženě média v USA podporovala prezidentské kandidáty, ačkoliv rozložení společnosti bylo mnohem vyváženější. Evidentně tedy nejen mediální, ale ani politické rozložení neodpovídá reálnému rozložení společnosti.
Karel Schwarzenberg
Zatímco premiér Andrej Babiš míní, že u nás není lockdown, ministr zdravotnictví Jan Blatný se domnívá, že je, a to poměrně tvrdý. K zastáncům tvrdého lockdownu se přidala i předsedkyně Národní rozpočtové rady a bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová, podle níž k němu stejně jednou dojít musí. Dá se souhlasit s tím, že čím dříve dojde k jeho přijetí, tím lépe pro naši ekonomiku?
Podle všech dostupných dat, které jsem až dosud od jara zkoumala, je výsledné promoření neboli imunizace obyvatelstva nevyhnutelné. S různými formami lockdownů si jen kupujeme čas za různě vysoké – a od jistého bodu neadekvátní – náklady.
Neplatí, že země, které přistoupily k enormně tvrdému lockdownu na jaře, si tím celkově hodně pomohly – pouze o to prudčeji vzplanula vlna podzimní, a my jsme toho klasickou ukázkou. Švédsko, které šlo opačnou cestou, sice samozřejmě má také druhou vlnu, ale na rozdíl od nás procentuálně mírnější. A třetí švédská vlna bude ještě mírnější. Protože čím tvrdší lockdown, tím větší odsouvání problému do budoucna, tím náhlejší, prudší a potenciálně smrtelnější další vlny.
Rozhodně tedy nepodepisuji názor, že čím dříve tvrdší lockdown, tím lépe pro naši ekonomiku. Naopak. Čím tvrdší lockdown teď, tím tvrdší třetí lockdown na jaře, a tedy tím větší zdecimování ekonomiky. A mrtvých nakonec bude v konečném součtu stejně, nebo dokonce ještě víc, protože o to víc se budou odsouvat operace a řešení jiných chronických zdravotních problémů. Já naopak jsem pro uvolnění opatření pro nerizikovou populaci.
Minimální mzdu v Česku podle posledních dat Eurostatu pobírá každý padesátý pracovník. Přesto se v době hluboké hospodářské krize a předpokládané rostoucí nezaměstnanosti o ni znovu svádí boj. Při jejím projednávání na tripartitě nechtěli zaměstnavatelé k její nynější výši 14.600 korun přidávat vůbec nic, odbory ji navrhovaly zvýšit o 1400 korun. Zítra ji bude projednávat vláda, v níž by hnutí ANO bylo pro navýšení o 400 korun, ministryně práce Jana Maláčová z ČSSD o 900 až 1800 korun. Který z návrhů dává největší logiku?
Pozor, vaše údaje nejspíš nejsou správné, respektive jsou jen na papíře. Celkem jistě každý padesátý pracovník pobírá minimální mzdu pouze oficiálně – a přitom si užívá nějakých jiných forem benefitů, které statisticky nejsou vidět. Kupříkladu hrazeného ubytování pro zahraniční pracovníky a podobně. Takže v reálu je to ještě mnohem méně lidí. Ono totiž nedává smysl zaměstnávat člověka, který mi jako zaměstnavateli přinese menší užitek než minimální mzda plus odvody státu z ní. Toho jednoduše propustím. Proto vždy bude lidí pracujících za minimální mzdu velmi málo – prostě vypadnou z trhu práce a ve statistice nebudou figurovat. A ta pak bude dezinterpretována, aby mohly odbory snadněji tlačit na navyšování minimální mzdy.
Problém minimální mzdy je ale v tom, že má signální funkci a jsou na ní navázané některé další platby. Logiku nedává ani jeden z návrhů. Jediné, co má logiku, je minimální mzdu zrušit. Tím nezaměstnaným pomůžeme nejvíc.
Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc.
Nejvyšší fotbalové i hokejové soutěže v Česku se při dodržování nejpřísnějších hygienických opatření o tomto víkendu znovu rozjely, zato návrat žáků do škol je pořád v nedohlednu. Ve většině evropských států i při výrazném přitvrzení protiepidemických opatření zůstávají školy otevřené, ale u nás byly z celého kalendářního roku otevřeny jen do začátku března a pak v září. Co říkáte úvahám o tom, že by si žáci a studenti měli letošní ročník zopakovat, což nejvíce zaznívá v souvislosti s prakticky zaměřenými středními školami a odbornými učilišti, kde se dovednosti při „distanční výuce“ sotva získají?
Proč by měli studenti zahodit rok svého života, nebo připravit se o jeden rok příjmů, jen proto, že stát je hysterický z dezinterpretovaných dat o covidu? Uvědomme si, že člověk v pracovním procesu stráví, dejme tomu, nějakých 40 nebo 45 let života. Tím, že studenty zavřeme o rok déle ve škole, zkrátíme jim schopnost pracovat a vydělávat na 39-44 let. O to budou v důchodu chudší. A má snad zavření škol vliv na nějaké bravurní výsledky šíření viru? Nemá. Stát zaměňuje příčinu a následek. Kvůli neschopnosti státu uvažovat strategicky a vidět věci z nadhledu okrade celou generaci na celý život. Tato generace už bude se svými příjmy permanentně o rok posunutá. Vidíte, jak tato hysterie má dalekosáhlé následky, aniž by statistika naznačovala, že zavření škol skutečně vede ke snížení počtu úmrtí?
Psali jsme:
 |
Aby bylo jasno aneb Vrátí se Marx a Lenin? „Svoboda se nedá koupit. Odpovědnost se nedá zdědit. Demokracie se nedá nařídit. A přesto jako by dnešní svět svobodu zatracoval, odpovědnost umlčoval a demokracií opovrhoval. Jako by znovu volal po návratu Marxe s Leninem.“ * Objednat za zvýhodněnou cenu ZDE |
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
