Paní ministryně, co říkáte na rozhodnutí Ústavního soudu, které osm měsíců před volbami změní volební systém?
Mé vnímání celé věci je hodně poplatné tomu, že jsem právník, takže mě téma i osobně velmi zajímalo. Víc než politicky jsem na celou věc hleděla jako právnička a hledala si různá fakta. Určitě to načasování není správné a nemá smysl to více rozebírat. To prostě nemá obhajobu. Pana profesora Filipa si nesmírně vážím, je to můj kantor, učil mě ústavní právo a dělala jsem u něj kdysi zkoušku. Velmi ho jako odborníka respektuji, ale tady cítím zklamání. Zejména proto, že tady podle mě Ústavní soud zafungoval jako třetí komora Parlamentu a taková role mu nepřísluší.
Pokud politici nevezmou rozum do hrsti, a ono jim nic jiného nezbude, de facto to může vyvolat ústavní krizi. Domyslel to vůbec někdo? Kdyby se nenašla shoda, nešlo by ve volbách přepočítat voličské hlasy na jednotlivé mandáty. Nevznikl by nový Parlament, vláda by fungovala dál, nemusela by ani podat demisi, což také není v pořádku. Voliči musejí dostat právo vystavit vládě a vůbec celé politické reprezentaci vysvědčení. Nesmíme dopustit, aby hrozilo, že nebude ustavena nová Poslanecká sněmovna. Nakonec stejně politické scéně nezbude nic jiného než se na podobě volebního zákona domluvit.
Upozorňuji, že jde o volební zákon a musí být schválen jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu, což je asi největší kámen úrazu. V této věci nemůže Sněmovna senátory přehlasovat. Je to pochopitelně správné v daném případě. Jde o demokratickou pojistku. O to složitější ale bude novou podobu pravidel domluvit, protože zbývá nějakých osm měsíců, od kterých je třeba odečíst čas na podání kandidátek. Proč to přišlo tak krátce před volbami, když ten systém tu máme dvacet let?! Tomu nerozumím. Mám ráda přirovnání, tak si jedno v této situaci dovolím použít. Projektant vám navrhne dům, vy podle projektu začnete stavět, dostanete se do druhého patra a projektant si po půl roce vzpomene, že dům musí dát o půl metru blíže k plotu. A do toho všeho vám má za půl roku končit platnost stavebního povolení.
Zmínila jste v souvislosti s Ústavním soudem termín třetí komora Parlamentu, což zaznívalo už v roce 2009, kdy tento soud na základě stížnosti tehdejšího poslance Melčáka zrušil předčasné volby. V současném případě panuje dost výrazná shoda, že takto načasované rozhodnutí je problém. Lze se podobným případům do budoucna vyhnout?
Zasahovat do činnosti Ústavního soudu rozhodně nelze, ten musí zůstat nezávislý. I za to jsme koneckonců bojovali v listopadu 1989. Ústavní soud stojí i mimo strukturu soudů, a to, jak je definován v ústavě, je naprosto v pořádku. Nemám s tím vůbec problém. Vždycky je to o lidech a jejich svědomí. I soudce je jenom člověk a zvažuje všechna pro a proti. Nechci nikomu z jedenácti ústavních soudců sahat do svědomí. Vždy je to pouze o složení soudu, o tom, jací lidé tam budou a zda se skutečně budou rozhodovat bez jakýchkoli politických vlivů. Nechci nikomu nic podsouvat, ať si každý udělá obrázek sám. Nakonec jsme si mohli přečíst i poměrně tvrdé disentní stanovisko čtyř ústavních soudců, kteří byli proti tomu.
Překvapilo vás to?
Vydávání disentních stanovisek je zcela běžné, ale v tomto případě bylo velmi tvrdé. Šlo o rozhodování o pravé podstatě demokracie, tedy o volbách. Čtyři soudci Ústavního soudu z patnácti měli disentní stanovisko velmi tvrdé. Zmiňovali, že tam stížnost tři roky ležela a nyní se měli do čtrnácti dnů rozhodovat. To jsou věci, které mě úplně klidnou nenechávají.
Porušil tímto krokem podle vás Ústavní soud svou důvěryhodnost?
Neřekla bych, že ji porušil, to by od místopředsedkyně vlády bylo hodně tvrdé. Minimálně ale svou důvěryhodnost v mých očích naboural.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Teď už ke covidu. Jak současnou situaci vnímáte? Už přes měsíc je země prakticky kompletně uzavřená, počty nakažených ale téměř neklesají a opatření podle ministra Blatného nefungují. Jak to celé vidíte po tom necelém roce od vypuknutí pandemie?
Ministr Blatný mě tímto svým výrokem překvapil a určitě se na to budu ptát. Důležité je, že nápor stále zvládá naše zdravotnictví, které je pro nás oporou. Využiji této možnosti a prostřednictvím našeho rozhovoru zdravotníkům poděkuji, protože jsou to oni, kdo nám pomáhají a zachraňují situaci.
Jak to vidím jako členka a místopředsedkyně vlády? Jedinou šancí z této situace, která je ve všech zemích okolo nás a prakticky na celém světě, je vakcinace. To je jediné světlo na konci tunelu. Tady by víc měla zafungovat Evropská unie, protože právě teď má velkou šanci dokázat, že je dobré být členem tohoto společenství. EU by měla co nejrychleji pro občany všech členských států zajistit dostatek vakcíny, protože my jsme na tom na základě dohody závislí. Věřte tomu, že premiér dělá, co může, a jestli někdo zajistí vakcínu pro naše občany, tak to bude právě on.
Vzhledem k průtahům s dodávkami vakcín je pravděpodobné, že k většímu „rozvolnění“ jen tak nedojde. S jakými scénáři na vládě počítáte?
Stále nevzdáváme to, že vakcinace proběhne rychle. Pan premiér byl věc konzultovat i v Budapešti s panem premiérem Orbánem a podařilo se mu získat ten lék, který proti určité fázi covidu funguje. Je zde obrovský kus práce, který možná není tolik vidět. Bez diskuse říkám, že komunikace všech těchto věcí chce zlepšit, možná se nám úplně všechno v komunikaci nedaří. Všechno musí být jasné a jednoduché, aby lidé rozuměli, co se děje. Absolutní většina občanů respektuje a chápe opatření, která zde jsou. Pochopitelně je zde určitá skupina rebelujících, to je ve všech zemích. Ale ani na tyto lidi se nelze zlobit, jsou frustrovaní. Nerespektování opatření ale situaci zhoršuje.
Zpět k vaší otázce. My jsme rozhodně nevzdali, že se podaří vakcinaci rychle zvládnout. Premiér tomu nesmírně věří a já věřím jemu. Děláme pro to absolutně všechno. Samozřejmě to má své bolesti a problémy, ale snažíme se poučit v zemích, kde to funguje. Nevzdáváme to. Musíme se nejprve postarat o ty nejzranitelnější, což se postupně děje. Na úrovni většiny krajů vakcinace funguje dobře a příkladem je Jihočeský kraj, tam hejtman nastavil velmi dobrý systém. Až budu mít chvilku času, určitě se tam pojedu podívat.
Vakcinace je cesta z krize a je to vlastně jediný plán. Každý den omezené ekonomiky nás stojí miliardy. Přesto je potřeba říct, že ekonomika není zavřená celá a z velké části funguje. Poslední data ukazují, že v loňském roce byl propad „jen“ 5,6 procenta. Zachraňuje nás průmysl a zahraniční poptávka. Některým segmentům se naopak daří, ale pochopitelně celá řada dalších odvětví je citelně postižena.
Hodně se začíná mluvit o ruské vakcíně Sputnik. Debatu zahájil profesor Prymula, podle kterého se ukazuje, že tato vakcína velmi dobře funguje. Do jaké míry se tím vláda zabývá?
Podle mě to zatím není na pořadu dne. Debaty na vládě se o tom zatím nevedly a nemám informace o tom, že by se vedly na Ministerstvu zdravotnictví. Jednoznačně říkáme, že pokud zde máme aplikovat nějakou vakcínu, musí mít příslušnou certifikaci, což tato vakcína dosud nemá. Takže opakuji, není to zatím na pořadu dne, že bychom nad něčím takovým uvažovali.
Fotogalerie: - Babišova druhá dávka
Z výroků pane premiéra se ale zdá, že k tomu možná dojde…
Uvidíme. Na vládě jsme to zatím neřešili. Pokud by to na stole bylo, upřímně vám to řeknu. Zásadní je, že pokud zde máme občanům aplikovat nějakou vakcínu, musí mít příslušná schválení.
Můžeme očekávat, že na případná rozvolnění si ještě počkáme. Unese státní rozpočet další měsíce kompenzací a dotačních programů?
Na základě makroekonomické predikce Ministerstva financí, kterou jsme v lednu 2021 zveřejnili, je náš odhad růstu asi 3,1 procenta. Na daňových příjmech za loňský rok se ukázalo, že jsme netrefili příjmy, které byly o 111 miliard vyšší, než jsme očekávali. Tím, že se ekonomika v létě otevřela a na podzim se nezavřela úplně, ukázala obrovskou odolnost. Nezapomeňme, že zafungovala vládní opatření, do ekonomiky jsme napumpovali ke konci ledna 302,1 miliardy korun. Vypůjčím si výrok Angely Merkelové, který se mi velmi líbí, a řeknu, že jsme vystavěli most do budoucnosti, aby pád pro postižené občany a firmy nebyl tak tvrdý.
Takže počítáme s růstem 3,1 procenta a zároveň s tím, že ekonomika se naplno rozběhne ve druhé polovině letošního roku. Jinými slovy v první půli roku plus minus počítáme s restrikcemi. Jestli budou do dubna nebo června, to bude záležet na vývoji pandemie a na tom, jak poběží vakcinace. Vládní opatření nás stojí desítky miliard. To budu muset zohlednit v novele státního rozpočtu, kterou připravuji, protože tam nebyl započten daňový balíček, který jsme koncem roku schválili. Rozpočet bude opět deficitní a řádově půjde o větší schodek, než jsme v minulých letech byli zvyklí.
Neustále ale opakuji, že si pořád držíme třetí čtvrté místo v míře zadlužení. Zadlužovali se všichni a ratingové agentury opět potvrdily náš vysoký rating, díky čemuž si na finančních trzích půjčujeme levně. Jsme připraveni v této politice pokračovat a není to jen postup České republiky. Aktivní pomoc ekonomice doporučuje Evropská komise, OECD, doporučuje to i Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka. Všichni doporučují: pumpujte peníze do ekonomiky.
Představte si, co by se dělo, kdyby Německo nepumpovalo peníze do ekonomiky, jaký dopad by to mělo i na nás. Všechno to jde ruku v ruce a my v této politice budeme pokračovat. Historie nás jednou rozsoudí.
Máme tedy spíše počítat s tím, že první půlku letošního roku ještě prožijeme ve výrazném omezení?
Tohle vám nikdo neřekne. Epidemie se nějak vyvíjí a bude záležet na tom, jak rychle se nám podaří zajistit vakcínu a aplikovat ji občanům. Nikdo není schopen říct, jestli budou opatření v nějaké formě muset trvat do března, dubna nebo déle. Proto jsme v makroekonomické predikci byli obezřetní a počítáme s plným náběhem ekonomiky až v druhé polovině roku.
V současné situaci je složité prognózovat a vždy říkám, že já musím stát nohama pevně na zemi. Naslouchám všem názorům, čtu je, ale nemohu se vézt na vlně různých „pop ekonomů“, kteří jenom vykřikují dvouciferná čísla propadu. Musím skutečně stát nohama na zemi, i kdybych měla stát skoro proti všem, což se v minulosti už párkrát stalo. Musím si zachovat klid, rozvahu a rozhodovat se podle svého svědomí a podle toho, co považuji v daný okamžik za nejlepší. Dostávám tisíce a tisíce dopisů a zpráv a chápu, že jsou lidé frustrovaní. Moc jim děkuji za trpělivost.
Jak jste už zmínila, za loňský rok došlo k rekordnímu propadu HDP o 5,6 procenta. Nakolik jde o alarmující číslo vzhledem k situaci, v jaké se zemi loni nacházela?
Média si obvykle najdou to nejhorší a místo toho, aby pomáhala, tak straší. A ještě tvrdí, že objektivně informují. Některá ano, ale obecně si to nemyslím. Většinou vyhledávají to nejhorší a nejčernější. Pokusím se tedy o svou interpretaci. Jsme v nejhorší krizi od 30. let minulého století. Taková krize tu zatím nebyla. Tato krize je specifická v tom, že je zdravotní, přišla téměř ze dne na den a nikdo jsme logicky nevěděli, co to způsobí. Ruku v ruce to šlo s ekonomickou krizí a na rozdíl od té krize z roku 2008, 2009, která byla importovaná ze zahraničí a byla plošná, je tato zdravotní a ekonomická a nezasahuje všechny segmenty. Některá odvětví jsou vlastně vítězi této situace, různé e-shopy, kterým se obrovským způsobem zvedly obraty. Jiné obory jsou naopak na pokraji bankrotu. Ve světle těchto skutečností mě makroekonomická prognóza od nezávislého Českého statistického úřadu naplňuje mírným optimismem, pokud to v aktuální těžké době lze takto říci.
Vzpomeňte si, jak se v půlce loňského roku různé instituce předháněly a mluvily o propadu 13 procent, 15 procent apod. My jsme vybrali o 111 miliard víc, než byl předpoklad. Současná realita mě proto naplňuje mírným optimismem a obrovskou důvěrou v odolnost české ekonomiky.
Skupina vědců nedávno přišla s poměrně ostrou kritikou vlády, že prý rozhoduje na základě dojmů a emocí a neumí získat a zpracovat podstatná data. „Mohli jsme si vybrat mezi nízkým počtem obětí za cenu drastických restrikcí a vysokým počtem obětí za cenu pokračování normálního života. Ve výsledku máme ale vysoký počet obětí při drastických restrikcích,“ napsali. Co na to říkáte?
Tu zprávu neznám, takže k tomu nechci dávat nějaký plytký komentář. Po bitvě je každý generál, aniž bych hledala nějakou výmluvu. Ve vládě jsme určitě dělali to nejlepší, o čem jsme byli přesvědčeni. Byla to nejtěžší rozhodnutí v životě, kdy jsme museli občanům omezovat jejich práva a svobody. Pro mě to rozhodně nejtěžší rozhodování v životě bylo.
Bezesporu se nám úplně nedaří komunikace. Vidím zde obrovské pole ke zlepšení. Musíme všechno komunikovat jasně a jednoduše, občané musejí vědět, na základě čeho rozhodujeme, jaké důvody nás k tomu vedou, jaké to bude mít důsledky. Tady myslím, že se nám to ne vždycky daří a máme co zlepšovat. Určitě si tyto názory prostuduji. Ráda si vyslechnu všechny názory a pohledy, ale musím rozhodovat sama za sebe, nemohu jet na nějaké módní vlně. Aniž bych se chtěla kohokoliv dotknout, doma od počítače a zpětně se různá hodnocení dělají snadno.
Mezi výrazné úlevy pro občany loni patřilo úvěrové moratorium, které skončilo a banky na něj podle všeho už nepřistoupí. Budete to chtít ještě změnit a jednat s bankami?
S bankami jednám. Než úvěrové moratorium loni v říjnu skončilo, jednala jsem s Českou bankovní asociací, jednala jsem i se zástupci nebankovní asociace, s nimiž jsme uzavřeli memorandum. Konstatovali, že sice plošné moratorium nepovažují v daný okamžik za účelné, ale zavázali se, že budou všechno pečlivě posuzovat a spolupracovat s námi. Od loňského listopadu na základě dat bankovní asociace požádalo o úlevu asi jen jedno procento dlužníků spotřebitelů a necelé jedno procento úvěrů pro OSVČ. Ukázalo se na základě informací, které mi byly sděleny, že nebyl shledán žádný plošný systémový problém a čísla nesvědčí o tom, že by zde byl nějaký masivní zájem o další odklady splácení. Budu si to hlídat a jednat s představiteli těchto asociací dál, a pokud bych zavnímala nějaký problém, budu ho řešit. Zatím ale není důvod a ani Česká národní banka se nekloní k tomu, aby moratorium plošně pokračovalo.
Teď s koncem ledna skončilo i exekuční moratorium. Je možné zamezit tomu, aby se nyní konaly exekuční „nájezdy“ na lidi, kteří do problémů často spadli ne vlastní vinou vlivem pandemických omezení?
Aniž bych se vymlouvala, je toto v gesci Ministerstva spravedlnosti, které po našem vzoru uzavřelo dohodu s exekutorskou komorou. Ta na základě toho vydala samoregulační pravidla, kde doporučují, jak postupovat. Na vydání těchto pravidel apelovalo samo Ministerstvo spravedlnosti, aby nebylo nutné podmínky nastavovat zákonem. Apelovali na exekutory, aby k lidem v exekuci, kteří jsou postiženi vládními restrikcemi, přistupovali individuálně a neprováděli exekuce v oblasti majetku. Jsem přesvědčena o tom, že by exekutoři byli velmi proti sobě, kdyby tvrdě zakročovali vůči těm, kteří se ocitli v problémech díky současné krizi. Nemluvím o zřetelných situacích, kde třeba někdo neplatí výživné na děti a matka je bez peněz, tam ať exekutoři tvrdě konají, to je bez diskuse.
Práce exekutorů je velmi ostře sledována, stačí si vzpomenout na různé kauzy z minulosti a je to práce svým způsobem nevděčná. Nevěřím, že by se v této těžké době exekutoři chovali tak nelidsky, že by třeba někomu, kdo musel zavřít provozovnu a nemá z čeho splácet, zabavili a prodali majetek. Pokud by se takové excesy děly, musí Ministerstvo spravedlnosti konat a vrátit se bez milosti k plošně zavedenému moratoriu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Radim Panenka
