Schwarzenberg neměl nejlepší den. Západ sklízí, co zasel. Šéf sněmovny Hamáček nás překvapil, pokud jde o Turecko

20.07.2016 6:41

ROZHOVOR Současné události v Turecku, které provází snaha tureckého prezidenta Erdogana o posílení moci, jsou podle předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) spíš nástupem konzervativních sil v turecké společnosti. „Ale nebál bych se toho, že se Turecko vydá cestou nějakých radiálních islamistických uskupení. Na to podle mne turecká společnost není připravena,“ prohlásil. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. šéf Sněmovny také řekl, že Západ sklízí plody své práce, protože tlačil na to, aby turecká armáda byla více pod civilní kontrolou a ztratila svoji exkluzivní schopnost chránit odkaz Kemala Atatürka, prvního prezidenta moderní Turecké republiky.

Schwarzenberg neměl nejlepší den. Západ sklízí, co zasel. Šéf sněmovny Hamáček nás překvapil, pokud jde o Turecko
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda poslanecké sněmovny Jan Hamáček

Anketa

Kdybyste byli občany USA, kdo by měl váš hlas v prezidentských volbách?

hlasovalo: 10822 lidí

Jaký máte názor, co se vlastně v Turecku stalo? Někteří politici i pozorovatelé tvrdí, že šlo o vládou zinscenovanou akci, jiní říkají, že v pozadí stojí Spojené státy americké, které měly strach ze sbližování tureckého prezidenta Erdogana s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Jsem přesvědčen, že šlo o nepovedený vojenský převrat, který zorganizovala část turecké armády, a přitom nebyla schopna si zajistit podporu některých politických sil nebo armády jako celku. Takže z mého pohledu je to nepovedený pokus o vojenský převrat.

A jak si vysvětlujete, že bezprostředně po potlačení pokusu o puč byli zatčeni nejen příslušníci armády, ministerstva vnitra, vysocí státní úředníci a soudci, ale probíhají obrovské čistky v justici i ve školství, odkud jsou propouštěny tisíce lidí? Nejde minimálně o zneužití situace, o vyřizování si účtů s kritiky a o smetení opozice?

Je evidentní, že prezident Erdogan se cítí zasažen tím pokusem o převrat a využívá situaci, která nastala, aby si upevnil svou pozici. Neřekl bych, že si vyřizuje účty s politickou opozicí, mám spíše pocit, že si vyřizuje účty s lidmi ve státním aparátu, kterým ne úplně věří. Ale je potřeba na tyto věci poukazovat a požadovat po Turecku, aby takové čistky odůvodnilo a aby nedocházelo k tomu, že pod rouškou popřevratových procesů dochází k likvidaci nepohodlných státních úředníků.

Bývalý ministr zahraničí a šéf zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Karel Schwarzenberg přirovnal současné jednání prezidenta Erdogana k chování Adolfa Hitlera v červnu 1934 v Německu, kdy během tzv. noci dlouhých nožů likvidoval své oponenty ve straně. Souhlasíte s tímto přirovnáním?

Nemohu akceptovat takováto historická přirovnání a už vůbec ne s dobou nacistického Německa, protože to jsou věci, které spolu vůbec nesouvisí. Nemyslím si, že, když pan Karel Schwarzenberg toto přirovnání použil, měl svůj nejlepší den.

Ale neukazuje se, že v Turecku zřejmě demokratické postupy při výsleších obviněných příliš dodržovány nejsou, jak dokazují fotografie zadržených armádních představitelů, na nichž jsou vidět zjevné známky mučení? Neměl by  používání takových praktik ve státě, který se uchází o členství v Evropské unii, Brusel či jednotlivé evropské státy odsoudit?

Jistě, Evropská unie by měla požadovat, aby veškeré vyšetřování bylo vedeno v souladu s demokratickými principy, aby nedocházelo k mučení, aby nedocházelo k ponižování těch, kteří jsou podezřelí. Ti lidé mají právo na svobodný proces, mají právo na to, aby se hájili. Samozřejmě platí stejně jako všude presumpce neviny, to znamená, že turecké orgány musí prokázat nad jakoukoli pochybnost, že lidé, pokud mají být odsouzeni, skutečně spáchali trestný čin; a do té doby je na ně potřeba hledět jako na nevinné. A je potřeba trvat na tom, aby ten proces byl spravedlivý.

Jaký dopad mohou mít současné události v Turecku na jeho vztahy s Evropskou unií? Turecko za dohodu s Evropskou unií o vracení migrantů požaduje bezvízový styk, výhledově v budoucnu i vstup do Evropské unie. Myslíte si, že je Turecko dostatečně stabilní zemí, abychom na jeho požadavky přistoupili, nebo souhlasíte s TOP 09, že není vhodná doba na bezvízový styk s Tureckem, natož na jeho členství v EU?

Členství Turecka v Evropské unii není otázka nejbližších měsíců nebo let. To je proces, který trvá vlastně už desítky let a minimálně nějaké roky trvat bude. Proto nemyslím, že poslední události budou nějakým zásadním způsobem ovlivňovat budoucnost tohoto procesu. Klíčová bude pozice některých členských zemí, které nesouhlasí s tím, aby Turecko bylo členem Evropské unie. A to bude mít na celý vyjednávací proces větší vliv než události, které se staly v Ankaře a Istanbulu v minulém týdnu.

Ale bezvízový styk s Evropskou unií Turecko požadovalo výměnou za dohodu o vracení uprchlíků, tedy co nejdříve.

Bezvízový styk je něco, o čem můžeme s Tureckem vyjednávat, ale je potřeba mít na paměti, že aby Turecko mohlo vůbec získat tuto výhodu, musí splnit celou řadu povinností. A z hlediska plnění těchto povinností na tom není vůbec dobře. To znamená, že pokud budeme hovořit o bezvízovém styku, musíme požadovat od Turecka naplnění všech podmínek, které s tím souvisejí, a pak se o tom můžeme bavit. A to je podle mne věc, která rozhodně není na týdny ani na měsíce, možná na roky.

Jaký vliv by na celý vyjednávací proces s Tureckem měla skutečnost, kdyby Turecko zavedlo trest smrti, jak se tam o tom dnes mluví v souvislosti s potrestáním strůjců pokusu o státní převrat?

Evropská unie principiálně nesouhlasí s trestem smrti. Navíc by bylo podle mého názoru velmi obtížné zavádět trest smrti retroaktivně, tedy zavádět ho na trestné činy, které se staly, než by bylo teoreticky rozhodnuto o zavedení trestu smrti. Nemyslím si, že je to rozumná cesta. Evropská unie by měla Turecko varovat, aby se touto cestou nevydávalo. 

Turecko není členem Evropské unie a snad dlouho ani nebude, ale je členem Severoatlantické aliance. Neobáváte se, že se mohou vztahy v rámci NATO nějak změnit, narušit, protože dneska Turecko tvrdí, že za vojenským pučem stojí klerik Fethullah Gülen, a žádá Spojené státy, kde žije, o jeho vydání? Turecký premiér Binali Yildirim dokonce prohlásil, že „každá země, která chrání Fethullaha Gülena, bude pro Turecko nepřítelem“.

Já bych rozlišoval rétoriku od reálných činů. Jsem přesvědčen o tom, že v bytostném zájmu Turecka je, aby zůstalo členem NATO, a v zájmu Aliance je, aby Turecko zůstalo členem Aliance. To znamená, že jak pro Turecko, tak pro zbytek NATO je členství Turecka výhodné a touto optikou je potřeba na celou věc nahlížet a nepodléhat nějakým ad hoc výrokům, které mají spíše politický kontext. Tím myslím výroky ohledně Gülena, které jste zmiňovala.

Ale ty současné obrovské čistky v turecké armádě, která je po Spojených státech v rámci Severoatlantické aliance největší, přece mohou mít vliv na fungování Aliance?

Samozřejmě jakékoli čistky v jakékoli armádě jsou problém, protože snižují akceschopnost těch struktur. Na druhé straně byla to Evropská unie, která dlouhodobě tlačila Turecko k tomu, aby snížilo vliv armády na společnost. K celé řadě reforem, které v Turecku proběhly a které oslabily vliv armády, došlo na základě nátlaku z Evropské unie; a nejen Unie, i Spojené státy se dají do této skupiny zahrnout, takže de facto Západ sklízí to, co zasel. To, aby turecká armáda byla více pod civilní kontrolou, aby ztratila svoji exkluzivní schopnost chránit odkaz Kemala Atatürka, byly všechno požadavky Západu – a teď sklízíme plody naší práce.

Nevyužije Erdogan současné situace k přechodu od moderní Turecké republiky, kterou vytvořil vojevůdce a první turecký prezident Kemal Atatürk, k Osmanské říši, v níž převáží islamistická ideologie?

Nemyslím si, že cílem prezidenta Erdogana je vytvoření nějaké islamistické republiky. Je pravda, že reprezentuje islamistické proudy ve společnosti, ale je třeba rozlišovat mezi konzervativismem a islamismem. A já si myslím, že to, co se děje v Turecku, je spíš nástup konzervativních sil v turecké společnosti, ale nebál bych se toho, že se Turecko vydá cestou nějakých radiálních islamistických uskupení. Na to podle mne turecká společnost není připravena.

Mohou mít události, které se odehrávají v Turecku, nějaký vliv na vztahy Turecka a Ruska? Nedávno došlo k jakémusi sbližování obou zemí, turecký prezident Erdogan se dokonce omluvil za sestřelení ruského letadla. Předseda zahraničního výboru Sněmovny Karel Schwarzenberg prohlásil, že není vyloučen ani obrat Turecka od Evropy a NATO ke spojenectví s Ruskem.

To si nemyslím. Domnívám se, že Turecká republika je ve vztahu k Rusku spíš pragmatická a vychází z aktuální situace v regionu – to znamená pokračující válka v Sýrii, potřeba situaci nějak vyřešit – a turecké vedení asi nevidí jinou možnost než komunikovat se všemi aktéry, kteří hrají roli v Sýrii. A Rusko je samozřejmě vzhledem k tomu, že podporuje syrského prezidenta Bašára Asada, aktérem klíčovým. Já bych to tedy viděl pouze jako snahu o pragmatické akceptování reality a snahu situaci řešit.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Libuše Frantová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Babiš pro PL: S ODS by přišli kmotři, veksláci a tuneláři. Za koryta prodají všechno. Ještě horší než Pirátostán

21:37 Babiš pro PL: S ODS by přišli kmotři, veksláci a tuneláři. Za koryta prodají všechno. Ještě horší než Pirátostán

Vládu SPOLU a Pirátů se STAN by ze všech nejvíce odnesli ti, kteří se nemohou bránit, varuje v rozh…