Co vás napadá jako první při pohledu na koalici na brněnské radnici?

Základním pocitem jsou rozpaky a dojem, že jde o velmi nesourodý slepenec čtyř stran. Polovinu z nich – zelené a Žít Brno – vůbec nepokládám za kompetentní k řízení města. A z toho plynou i dosavadní výsledky, které jsou téměř nulové. Téměř rok fungování koalice už není málo, ale zatím je vidět jen spousta plánů a virtuální realita. Myslím, že to tak je hlavně díky těm aktivistickým členům koalice, těm jde vytváření virtuální reality velmi dobře.

Co pokládáte za virtuální realitu?

To jsou aktivity typu Roku smíření nebo plánování šachových stolků v ulicích, které pro Brno žádný zásadní význam nemají a mít nebudou. K tomu, čemu říkám virtuální realita patří i spousta plánů, jako je fotbalový stadion, hokejový stadion, stadion pro Martinu Sáblíkovou, výstaviště, Janáčkovo centrum a mohl bych ještě dlouho pokračovat. Je to kombinace vzdušných zámků a virtuální reality. A otevřenost a transparentnost, které současná koalice chtěla Brnu přinést nejvíc a nejvíc o tom před volbami mluvila, to je podle dosavadních výsledků jen k smíchu. Zvlášť ve světle projednávání privatizace bytů, kdy koalice postupovala vůči stovkám nájemníků tak, že je uvedla do nejistoty, která trvá dodnes. A kolik bylo odmítnutých žádostí o informace, o které opozice žádala! Dalším důkazem je chystaná změna městského periodika Metropolitan, u nějž náměstek Hollan slibuje, že redakční rada bude zrušena a město hodlá periodikum zásadně zpolitizovat tak, aby jediný vliv na ně mělo vedení města.

Dá se současná koalice zařadit na pravo-levé škále?