Z vašich vyjádření na profilu ParlamentníchListů.cz vyplývá, že podporujete v souvislosti s imigrací větší kontroly na hranicích. Současná opatření se vám nezdají dostatečná?
Jednoznačně ne. Česká republika dnes není schopná chránit své hranice. Nejsou lidé. Navíc se s těmito úvahami začíná dost pozdě. Postavit znovu něco jako ochranu hranic je běh tak na čtyři nebo pět let, vyškolit lidi, založit kynologické týmy, vybavit je jazykově. Asi by se měla více rozvíjet spolupráce s ostatními státy, které by se podílely na hlídání hranice společně. Jen zase vidím i problémy, například jazykové, vysílačky na stejné frekvenci, upravení legislativy atd. Čtyři nebo pět let jsme se už mohli na vzniklou situaci připravovat, jenže žádná koncepce neexistuje. Nasazení armády by byl extrém, možný snad jen v případě přímého ohrožení státu.
Rozpadá se schengenský prostor?
Schengen se samozřejmě rozpadne. To je jasné. Maďaři stavějí plot, Bulhaři ho už postavili kdysi a ani se o tom nemluvilo. Pokud chce Evropa nějak uhlídat své hranice, musí upustit od Schengenu.
Takže podle vás stát neuhlídáme, volně tudy budou procházet nelegální migranti. Co s tím?
Výhodou České republiky je, že imigranti nemají o naši zem žádný zájem. Jenže to se může do půl roku změnit. Například Dánsko reagovalo, tuším minulý týden, návrhem, že sníží veškerou podporu pro uprchlíky a pak už samozřejmě nebude pro ně atraktivní. Budou hledat jiné destinace, protože v drtivé většině jde o ekonomické migranty. Pro nás je jediná šance začít jednat se státy, které mají problémy, to znamená s Německem, Rakouskem, Maďarskem, a s nimi vytvářet společnou koncepci ochrany hranic a vytvoření nějaké složky, která bude bránit hranice. Například začít uvažovat o tom, že by se část celní správy právě přeorientovala na hlídání hranice. Když dáme policisty na silnici, to je k ničemu. Jen hlupák by šel přes hlavní silnici, průnik je po cestičkách atd.
Naši čelní politici se shodli na tom, že by bylo vhodné pomáhat lidem v místech, odkud jsou ti lidé nucení odejít. Pomůže vytváření dalších uprchlických táborů přímo v Africe?
Tábory už tam jsou. Oni přece nechtějí do uprchlických táborů, oni chtějí trhat eura ze stromů a mít se jako v bavlnce. Jenže kluci rychle zjistí, že tak to v Evropě nechodí, a začnou se radikalizovat. To je klasický postup: přijdeš, zjistíš, že nemáš, začneš křičet a my Evropané, kteří máme v sobě vytvořenou šílenou autocenzuru, se budeme bát a ustupovat. Zarazil mě pan Bělobrádek tím, že navrhl, abychom si brali uprchlíky do rodin. Ano, věřte mi, že spousta Čechů v tom uvidí velký byznys. Řeknou si: „Mám chatu v Krkonoších, tak tam ubytuji uprchlíky, protože dostanu 30 euro na hlavu.“ Tak to bude. Vznikne zajímavý kšeft. A co to vyvolá? Reakce typu: „Já mám důchod osm tisíc a tady kluci mají pomalu tisíc korun na den?“ Naši lidé se začnou radikalizovat. A že je u nás i pár fašistických psychoušů, kteří by hned každého popravili? Ti jsou v každé zemi, o nich nemluvím. Náš normální člověk se začne rozčilovat nad tím, proč je to on, kdo má sbírat víčka od PET láhví a jinde se vesele rozdává?
Psali jsme:
Zatím hovoříte o ekonomických migrantech, ale co lidé, kteří prchají z míst válečných konfliktů?
Jsou dvě vlny. Uprchlická vlna ze Sýrie, která jde, tuším, někudy přes Balkán nebo přes Bulharsko, a pak africká vlna, a to jsou ti kluci, kteří jdou za eury, o kterých jim někdo řekl, že v Evropě rostou na stromě. Spousta utečenců je z oblasti střední Afriky, takže museli překonat Saharu, což v dnešní době není určitě levná záležitost. Na fotografiích a videozáznamech vidíme, že jsou to mladí muži, kteří místo toho, aby ve své zemi něco budovali a snažili se něco změnit, přicházejí sem do Evropy. Osobně u vlny Afričanů nevidím pro Evropu žádný přínos. Co se týká lidí ze Sýrie, určitě bychom pro ně měli zajistit nějakou pomoc. Jen politici vůbec nebyli schopní občanům vysvětlit, o co jde, takže občan má oprávněný strach. Atmosféra se u nás vyhrotila. Když někdo utíká před válkou, potřebuje pomoci, jen mám obavy, že se na uprchlíky bude každý dívat jako na parazity, a to je špatně.
Jak se díváte na postoj české vlády, že budeme přijímat běžence dobrovolně…
Nevím, co si mám o tom myslet. Evropská unie nejdříve nařizovala nějaké počty, my řekneme: „Ne“ a počet si upravíme, a tak může být desetinásobně vyšší než kvóty. Jde i o to, jak ty lidi přijímat, podle jakých pravidel, kdo se o ně bude starat, jak budou začleněni do společnosti. Tyto věci zatím nikdo nevysvětlil.
Jaká pravidla by podle vás měla být nastavena pro přijímání imigrantů?
Jasně prokázat, že člověk přichází z válečné zóny, což je dnes snadné zjistit. Dokážu si představit, že se těm mužům mohou brát stěry z rukou kvůli střelnému prachu, který se udrží několik měsíců, což může také něco naznačit. OSN absolutně v této věci nekoná. Už v Libyi by mohli nějak pracovat a dávat EU informace o tom, kteří lidé potřebují pomoci a kteří ne.
Už teď selhává migrační a azylový systém EU. Množství uprchlíků se hromadí, nikdo jim nepomůže, lidem vadí nejistota, systém zneužívat nechtějí… Je spousta stížností i na to, jak azylový systém funguje u nás. Vidíte v něm problém?
Náš azylový systém není špatný. Nepřijímáme uprchlíky nahodile. Pokud bych ale chtěl jít do hloubky, žadatelé o azyl jsou tak zkušení, že vědí, kam se mají odvolávat a jak dosáhnout komplikací s úředníky. Dokážou u nás žít mnoho let, pokud je jim azyl odmítnut, odvolávají se a pobírají výhody. Jsou chytří, samozřejmě. Zaráží mě, že existují webové stránky, na kterých dostávají rady, jak se mají chovat. Dnes dáte na Facebook ženskou s prsama venku a za hodinu vás zablokují, a stránky, které pomáhají ojebávat orgány určitého státu, fungují bez problémů dál. To mi nedává smysl. Podle průzkumů, jež jsem četl, má 70 procent lidí problém s imigrací, takže strach tady je. Máme se čeho bát.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
