Šéf Úsvitu Lidinský, vojenský veterán: Byl jsem mezi uprchlíky v Calais. Smáli se, žertovali, žádný smutek. Přechody někdo řídí, je to jako vojenská akce

20.08.2015 13:35 | Zprávy

ROZHOVOR Teroristické útoky jako třeba v Paříži či Londýně se nám zatím vyhýbají. Nejsme na ně ale vůbec připraveni. Poté by zde mohly nastat hony na čarodějnice a přijít soudce Lynch. Tomu je nutné předejít ochranou evropských a českých hranic, ale i stabilizační operací na území Islámského státu. Nový předseda strany Úsvit – Národní koalice Miroslav Lidinský, který bojoval v Afghánistánu, rozebírá pro ParlamentníListy.cz potřeby národní bezpečnosti.

Šéf Úsvitu Lidinský, vojenský veterán: Byl jsem mezi uprchlíky v Calais. Smáli se, žertovali, žádný smutek. Přechody někdo řídí, je to jako vojenská akce
Foto: red
Popisek: Miroslav Lidinský, předseda hnutí Úsvit - Národní koalice

Pozoroval jste problémy s uprchlíky přímo v jednom z neuralgických bodů, v Calais. Proč jste se tam vypravil?

Chtěl jsem se podívat do míst, která souvisí s nelegální migrací. Takže jsem do nizozemského Purmerendu, kde jsem hrál mistrovský turnaj evropské série v golfu, jel autem. Odtud jsem to kolem pobřeží vzal přes Belgii až dolů k Le Havru, kde se v součanosti imigrace projevuje už také, jen to není tak medializované.

Co jste tam viděl a jaké jste z toho měl pocity?

Zpočátku není ani v těch problematičtějších lokalitách vidět, že by obyvatelé zabarikádovali svá obydlí anebo se odtud hromadně stěhovali. To se děje až v bezprostřední blízkosti třeba přístavu v Calais. Když jsem tam přijel, tak se tam intenzivně budoval plot směřující k přivaděči z dálnice. V tu chvíli jsem viděl železnou oponu. Vyrůstal jsem v jižních Čechách, kde byla státní hranice zaopatřena různými technickými protředky. To, že je přístav obehnán jakýmsi plotem kvůli bezpečnosti, je samo o sobě výstrahou. Jde o dvojí plot do výšky tří a půl až čtyř metrů, nahoře ostnatý drát. Z dálnice pak odbočujete do takto zabedněného prostoru, který má oddělit místa, kde se snaží běženci dostat na dálnici a tam na dopravní prostředky, s nimiž by pronikli do přístavu a dál. Mluvil jsem s řidiči kamionů, dělníky stavícími ten plot, policisty. Většina z nich hovořila proti ilegálním emigrantům. V celé jedné části Calais, mezi přístavem a starou částí, směrem ke stanovému táboru, jsem neviděl jediného místního obyvatele. Korzovali tam pouze mladí silní muži, z nichž by se dalo postavit několik velmi silných a výkonných týmů třeba pro americký fotbal. Byli to muži kolem dvaceti až třiceti let s energickým projevem. Nebyly to smutné tváře jedinců, kteří utekli z války. Smáli se, žertovali. Navíc, ať mi nikdo neříká, že útok dvou tisíc běženců na eurotunel je spontánní akce. Podle mě to někdo řídí, protože to má vlastní pravidla, strukturu a plánování. Jde o regulérní naplánované vojenské akce.

Myslíte si, že v tom táboře sedí nějaký velitel či vůdce, který rozdává rozkazy a vše koordinuje?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

JUDr. Daniela Kovářová byl položen dotaz

Myslíte, že nejdiskriminovanější skupinou jsou senioři?

Určitě jejich pozice není dobrá, ale jsou na tom hůře, než matky s dětmi, obzvláště pokud jde o samoživitelky? V jejich případě se i s ohledem na rodinu a na podmínky, které si zaměstnavatelé kladou dost diskriminováni, navíc senioři (důchodci) mají aspoň většinou dobré důchody, ať mi nikdo netvrdí,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: