Proč jste se rozhodl usilovat o místo senátora za SPD, co byste ve svém volebním obvodě změnil?
Program je založen na řešení potřeb našich občanů. Každý den jsme vystaveni tlaku a nutnosti reakce na nově vzniklé problémy, které zasahují celou společnost. Patří sem zejména migrační krize, bydlení, doprava a stav životního prostředí ve městech, jako je Brno, kvalita školství v tomto městě i celé ČR – tedy záležitosti, které se denně dotýkají života každého z nás. Mám své zkušenosti, odborné znalosti a vize, které chci aktivně uplatnit nejen ve prospěch Brna, ale nás všech. Jsem připraven se v Senátu naplno angažovat především v oborech, kterým jsem léta věnoval svou dosavadní profesní kariéru a životní energii. Pracoval jsem v oblasti architektura-urbanismus a sociologie města, migrace a migrační toky a trvale udržitelné osídlení ve výzkumu Centra dopravního výzkumu v.v.i. a Vysokého učení technického v Brně. Dnes je to aktuální, globální téma, které nás zasahuje od nejmenší obce, přes složitou problematiku velkých českých měst včetně Brna, až po celek Evropské unie. V Brně se musí pracovat na zlepšení dopravy, tedy mobility a dopravní dostupnosti, závažná je situace v oblasti bydlení, které je nedostupné či příliš drahé pro mladé rodiny a seniory. Deficity jsou v sociální péči, protože Brno upřednostňovalo v minulém období sociální péči o nepřizpůsobivé. V tuto chvíli se již bezesporu jedná o stav, který vyžaduje okamžitá a současně odborná řešení. Nestačí jen sedět u televize a nadávat, je třeba se aktivně zapojit a kvalifikovaně jednat. Proto jsem se rozhodl kandidovat do Senátu, jsem přesvědčen, že mé dlouholeté profesní zkušenosti budou reálným přínosem především v oblastech, kterým jsem se věnoval během studií a své dlouhé profesní kariéry
Kandidujete v Brně, jaké jsou jeho největší problémy?
V Brně žiji od svých 15 let s přestávkami, kdy jsem působil v zahraničí. Profesně znám problémy, se kterými se Brno potýká. Mám zde množství přátel. Těší mne podpora obyvatel. V široké škále zájmů obyvatel Brna se stále palčivěji hlásí ke slovu nedostatek dostupného a zdravého bydlení, ekologie vzhledem k dopravě, a především doprava jako dlouhodobě zanedbávaný problém a současně jedna ze základních potřeb moderního města. Péči o naše občany a města, jejich kvalitní životní prostředí je nutné v Senátu upřednostnit. Je nutné využívat nejnovější odborné zkušenosti a ve výzkumu i zahraniční praxi získané poznatky z oblasti urbanismu, architektury, sociologie města, telematiky – smart cities, problematiky městské dopravy, dostupnosti a mobility, racionálního městského rozvoje a investic.
Doc. Ing. arch. PhDr. Karel Schmeidler, Csc.
- BPP
- mimo zastupitelskou funkci
V Senátu chcete uplatnit i své zkušenosti ze školství. Co je potřeba na českém školství změnit?
Česká republika nemá dostatek energetických a surovinových zdrojů, musí proto stavět na vyspělých technologiích a takto získané přidané hodnotě. Zejména vysoké školství a celá vědecká základna musí podporovat český průmysl v náročném konkurenčním boji. Budu usilovat o smysluplné intenzívnější propojení výzkumných ústavů, vysokých škol a univerzit s potřebami českých podniků, regionů, měst a obcí tak, aby se financování vědy maximálně zužitkovalo pro občany této země. Český průmysl potřebuje především odborníky s technickým vzděláním, kteří zabezpečí jeho další rozvoj a vytvářejí hmotné statky, na jejichž existenci je závislá celá společnost. Tyto techniky je nutné tedy podporovat. Dnes máme převahu absolventů některých méně potřebných oborů, jejichž absolventi nenacházejí práci a musí se spokojit s méně honorovanou prací na nižších pozicích, což vede k jejich celoživotnímu pocitu zmarnění. S tím se pojí zbytečné investice do těchto oborů, které samozřejmě chybějí jinde. Dalšími problémy školství je upadající úroveň některých škol, kdy vysoké školy suplují bývalé střední školy a střední školy se propadají ještě níže. K tomu se váže problematika kvality výuky a plagiátů, což je nyní vidět zejména u diplomek. Hospodářský růst umožnuje rozvoj všech důležitých oblastí. Proto je nutné vytvoření a uplatnění nástrojů a vzdělání, které budou motivovat všechny občany ke smysluplnému pracovnímu zapojení, či ke vstupu do podnikání.
Co by byla první věc, kterou byste v případě úspěchu ve volbách v Senátu udělal?
Nejdříve bych poděkoval těm, co mne volili, a těm, co mi pomáhali v kampani. Druhou urgentní věcí je vytvoření společné názorové platformy lidí se společnými či příbuznými názory pro budoucí spolupráci.
Vzhledem k demografickému vývoji ve světě a potenciální eskalaci migrační krize patří k prioritám zintenzivnění spolupráce se zeměmi V4 – Visegrádská skupina – právě v otázkách řešení migrační problematiky. Současná situace je svým charakterem nebývalá, potenciálně nebezpečná a její zvládnutí – mimo jiné s cílem zabránit drastickému negativnímu dopadu na ČR se všemi důsledky – vyžaduje mimořádné úsilí a nové netradiční přístupy a opatření. Mám i další úkoly, kterým bychom se měli věnovat. Činnost soudních znalců a expertů v České republice je potřebná a žádoucí, přesto jsou známy případy, kdy soudní znalci jsou nedostupní. Podmínky pro jejich činnost nejsou dnes nastaveny optimálně, proto se chci podílet na zkvalitnění podmínek znalecké činnosti v České republice. Princip právní jistoty a předvídatelnosti právního řádu, ten musí být srozumitelný, jasně formulovaný a dlouhodobě účinný. Nabízí se přímá demokracie s větším využitím referend. Při přijímání zákonů se musí dbát o to, aby byly objektivně a dopředu zvažovány dopady na občany a podnikatele v naší zemi.
Fotogalerie: - Konference SPD
Věčnou otázkou posledních měsíců je imigrace. Dá se vůbec nalézt jednotné řešení pro nás, ale i pro Evropu?
Je těžké najít bezbolestné řešení. Příliš času se proplýtvalo jednak tím, že se tvrdilo, že o žádný problém nejde, nebo neplodnými diskusemi na nesčetných summitech s vydáváním bezzubých či nesmyslných proklamací. Řešení v budoucnosti budou zřejmě bolestivá. Italský ministr vnitra navrhuje nepřijímat další uprchlíky a vyhostit ty, kteří tu již jsou. Ale oni nebudou chtít odejít. Příjmy v Africe za práci jsou nižší než sociální dávky v nezaměstnanosti v Evropě. A chybějí tam ženy. Když má někdo čtyři ženy a více, zůstane armáda těch, kteří žádnou ženu nemají a jsou frustrovaní. Deficit zvyšuje i otřesné chování muslimů k ženám (bití a další tělesné tresty, vraždy ze cti, ženská obřízka atd.), které zvyšují jejich úmrtnost. To vede mladé muže k pochodu do Evropy, viděno jejich optikou – ženy svobodně se pohybující na ulicích a nezahalené zřejmě nikomu nepatří a jsou k mání. Podle prognóz demografů přibydou v Africe a v Asii v tomto století miliardy lidí, kteří narazí na zmenšující se zdroje v důsledku neefektivního státního aparátu, korupce, válek a revolucí i v důsledku demografických změn a zhoršujících se ekologických podmínek. Budou díky internetu a televizi lépe informováni o relativním blahobytu v Evropě. Nemůžeme se jim divit, že se vydají na pochod do Evropy. Jinde je už přemnoženo a Amerika daleko za oceánem, zřejmě se bude i bránit. Příchody milionů lidí zřejmě zdevastují evropské sociální a kulturní systémy. V této situace máme na vybranou, buď přijmout migraci, která kolísá v čase, ale nepochybně bude zase eskalovat, a tedy vyrovnání se sociálních a ekonomických systému s úrovní, která je v Africe a Asii. Druhou možností je obrana hranic.
Vy jste pracoval i v oblasti architektura-urbanismus a sociologie města, migrace a migrační toky a trvale udržitelné osídlení ve výzkumu Vysokého učení technického v Brně. Dají se některé vědecké závěry z tohoto výzkumu převést do praxe?
Mám dlouhou praxi ve vědeckovýzkumné činnosti. Pracuji jako vysokoškolský pedagog se zaměřením architekt-urbanista a urbánní sociolog. Učím na vysoké škole VUT Brno a VŠTE České Budějovice, což je velmi obohacující a inspirující. Mám zkušenosti s prací v zahraničí na univerzitách a vědeckých ústavech ve Švýcarsku – ETH Curych, Německu – BASt Bergisch Gladbach, Velké Británii – University of Central England Birmingham, Rusku – LISI St. Petersburg, Dánsku – DTH Lyngby a Izraeli – TECHNION Haifa. Všechny výzkumy pro grantové a technologické agentury (rámcové programy EU, ČR atd.), kterých jsem se účastnil, měly a mají pozitivní přínos pro lidskou praxi. Jinak to snad ani být nemůže. Peníze, které společnost investuje do vědy, by se měly vrátit, ale ještě lépe zhodnotit. Záleží jen na časovém horizontu – kdy.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
