Vydrží Fialova vláda až do řádných sněmovních voleb?Anketa
„Největším nepřítelem vojáků v zákopech jsou vši. V případě války o Miloše Zemana vši senátní. Ó, jako by se z luhů a hájů neslo: právě se vracím z Hradu. Pan prezident všechny mé návrhy, jak jsem je sepsal, ihned poté, co jsme jej uštvali, podepsal,“ hodnotí ironicky nedávné dění kolem prezidenta předseda Jazzové sekce Karel Srp. A ve svém přirovnávání pokračuje...
Klémovi převrat nevyšel
Snahy o zbavení pravomocí prezidenta republiky přirovnává ke komunistickému státnímu převratu v Československu z února 1948 a předsedu Senátu Miloše Vystrčila k tehdejšímu hlavnímu hybateli této změny Klementu Gottwaldovi. „Žel, Kléma z Valdštejnské zatím ostrouhal. Ani ti hoši s puškami už jej nezdraví a bulvární wrajtři budou zítra hajlovat i pro Hitlera. Klémovi převrat nevyšel. Vyšuměl, ale opět se stal mementem ke zrušení Senátu. Není nic děsivějšího než včerejší internet. Ani uniformy do puče nepůjdou. Hrozí, že si brzy Kléma bude hradit ze svého i parkoviště. Co nyní s těmi udáními znalců, že podpis je falešný, pozastavením pravomocí prezidenta, vystoupením ve Sněmovně? Proč ta samoobsluha se slovem blbec,“ mudruje v lehkém stylu dál.
Jak sám říká, je velmi starý, ale „prošlý érou většiny prezidentů“. Útoky na Masaryka a Beneše se podle něj rovnaly dnešním a česká žurnalistika často voněla hnojem. „Dnes mají Klémové pré. Bohužel některé jmenoval i Miloš Zeman. Na doporučení třeba profesory nebo soudce s kroužkem v nose. Demonstrují osobní nenávist vůči hlavě státu a manipulují s ní i v nezvratných rozhodnutích jménem republiky. Ministr pak odpoví, že nemůže zasahovat do nezávislosti soudů zákon, nezákon a občanovi poradí hodit si oprátku,“ dodává.
A ve svém parodickém hodnocení horní komory Parlamentu pokračuje: „Duchaprostý Senát navrhuje zbavit prezidenta pravomocí. Každý ze senátorů bude jistě hrdý, že navždy ponese punc svého hrdelního rozhodnutí. Možná Senát odpálí dělbuch, ale rozklepaný Kléma nebude vědět, kudy dál. I výjimečný stav má své termíny. Může pak utéct do Bohnic a vyhlásit druhé oddělení pavilonu nezávislého Senátu.“
O Zemanově okolí
Obviňování takzvaného Zemanova okolí, které desítky let zná z vedení nejúspěšnější politické strany, Zemanovy chalupy, sdružení jeho přátel a několikaletého působení ve funkci jeho poradce, když vstoupil do vlády, je podle něj zcela nesmyslné. Ostatně právě Karel Srp v roce 2008 spoluzakládal občanské sdružení Přátelé Miloše Zemana. Považuje totiž Zemana za politika, který se nepřišel nabalíkovat a který odpovídal na vzdychání svých spolupracovníků, že jim dává hodně práce, větou: „Ano, vím, ale nezapomeňte, že jsou ještě soboty a neděle...“
Ing. Miloš Zeman
Zná začátky Vratislava Mynáře, Jaroslava Hlinovského, Martina Nejedlého, Vládi Kruliše, Mirka Sklenáře, Zdeňka Vystoupila, ale i zasloužilé sociální demokraty, kteří po Špidlově nástupu nenechali Miloše padnout. Tedy již zemřelé Eduarda Zemana, Pavla Dostála, Pavla Tigrida i Miroslava Šloufa.
Současné hrátky s historickou pravdou posuzuje takto: „Dnes se tolik nelže, ale vynechává, zůstává účelově mnoho zamlčeno. Dokonce nynější režim k tomu zřizuje ze státních peněz i nová pracoviště, takzvaná muzea totality. Ta smějí řídit jen vyučení historici a antizemanovci, nejlépe takoví, co tehdy ještě nebyli na světě. Ministerstva a magistráty do nich sypou dotace. Kdo nenadává na Zemana, si však neškrtne.“
Minulost a budoucnost
Václav Havel prý skončil vyčerpáním, infarkty, cukrovkou, stihomamem, vyždímán sobeckými aférami v podhradí, mutacemi Klémů, ale i klimatickými a klimakterickými manévry, jako všichni předchozí prezidenti. A skončí tak i následující prezidenti. „Havel nicméně přebíral nezadluženou a soběstačnou republiku,“ podotýká.
V roce 1986 byl Karel Srp zatčen a následně zařazen do politického procesu se členy Jazzové sekce. Odsoudili ho k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na šestnáct měsíců. Po propuštění se ihned opět zapojil do činnosti sekce. „My spolu znali tytéž nebojácné slečny a sami pak sdíleli kriminály. Na Borech jsem měl zůstat navěky, a tak se bachař pochlubil, jak osobně tehdy zařizoval, aby ten ‚váš Havel‘, jak řekl, tady nechcíp. Po listopadu 1989 jsem poznal i statečnou civilní lékařku, která bachařům nařídila převézt jej do nemocnice. Tím přežil. Oba přežili,“ vzpomíná.
A co by přál České republice do budoucna? Takže heslovitě... žádnou revizi ústavy. Potravinovou a energetickou soběstačnost. Akceschopnou domobranu a roční kurzy obrany pro mladé. Zdarma zdravotnictví, zubařství, zdravotní střediska i s noční službou všude jako za komunistů. Suverénní zahraniční politiku. Nepolitickou a kvalifikovanou justici. Zachování české koruny. A tak dále a tak dále... a nakonec? Senátorství jako čestnou funkci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
