Které velmoci věříte nejvíce?Anketa
Podle unijního prezidenta Hermana Van Rompuye „budoucnost Ukrajiny spočívá v Evropě“. Prospělo by Ukrajině partnerství s Evropskou unií?
Ukrajina patří do Evropy. Evropská unie svoji nabídku právě proto Ukrajině poskytla. Byl jsem na Ukrajině, v Kyjevě, na náměstí Nezávislosti několik dní před Vánocemi a pochopil jsem, že Ukrajinci mají v podstatě dvě základní pohnutky k tomu, aby už týdny na tomto náměstí demonstrovali a žádali vstup do Evropy. Ta první pohnutka je odpor možnosti, že by se stali znovu součástí jakéhosi nově vznikajícího Sovětského svazu, který má zatím pracovní název Euroasijský svaz. Je to pracovní název, který používá Vladimir Vladimirovič Putin. A zatím zárodek tohoto státu sestává ze tří zemí: Bělorusko, Ruská federace a Kazachstán. Putin by samozřejmě nutně potřeboval, aby se součástí tohoto nového svazu stala i Ukrajina.
Ukrajinci mají své zkušenosti ze Sovětským svazem. Nezapomeňte na to, a mnoho se na tom náměstí o tom mluvilo, že v roce 1932 Moskva nechala vyhladovět Ukrajinu. Tehdy tam kvůli hladomoru zemřelo asi deset milionů lidí. A Ukrajinci si to dones velice dobře pamatují.
Byl jsem na kyjevském náměstí Maidan právě v době, kdy tam strhávali velkou kamennou sochu Vladimíra Iljiče Lenina. A lidé, kteří u toho byli, mi říkali, že teprve dnes se zbavili toho jha, které pro ně znamenal Sovětský svaz. To, co se teď odehrává na Ukrajině, je velké národní vzepětí. Je to obdivuhodná snaha být konečně svobodnou zemí.
Psali jsme:
Někteří analytici nicméně připomínají, že Ukrajina s Ruskem sousedí, tudíž bude vždy v jeho sféře vlivu. Jak nahlížíte na tento argument?
S Ruskem sousedí spousta států a tyto státy s někdejší formou Sovětského svazu pocítily imperiální sílu Ruska. Ať už to bylo Finsko, Pobaltí, Afghánistán nebo Gruzie. Ruská imperiálnost nekončí u Užhorodu, ale vzhledem k nám končí až u Aše. A pro nás vznik nového Sovětského svazu znamená jistá bezpečnostní rizika. Nejbližší rakety středního doletu ruské armády jsou v Kaliningradské oblasti. Odsud do Prahy tyto rakety nedolétnou, ale jestliže vznikne nový státní celek, který bude mít samozřejmě i společnou obranu a společná vojska, tak mohou být právě ty rakety středního doletu někde u Užhorodu nebo u Mukačeva. A ty už potom dosáhnou i sem k nám, což může být při všelijakých politických otřesech a kataklyzmatech nebezpečné.
Vidíte v současné době nějaké ohrožení třeba i světového míru ze strany Ruska nebo jiných států?
Teď je toto ohrožení velice silné v souvislosti s těmi teroristickými útoky ve Volgogradě. To jsou ohavné teroristické činy. A odnesli to opět, jak tomu ve válkách bývá, obyčejní lidé, v tomto případě převážně Rusové. To nebezpečí rozvíjející se spirály nenávisti může ohrozit Evropu i svět. Samozřejmě tuto nenávist nelze v jistém stupni už zastavit. Musíme si uvědomit, že zodpovědnost za to, co se tam odehrává, bude nést Vladimir Vladimirovič Putin. On totiž teď bude muset udělat to, co je zcela přirozené. Bude muset vypít svůj kalich hořkosti až do dna a s ním ho budeme muset vypít i my, teroristé, i celý zbytek světa. Putin zahájil to masivní vraždění. Přivlekl do Kavkazu wahabisty, fundamentalisty…A Putinovi nezbude, a také to deklaruje, než zabíjet dál.
Bude postupovat jako generál, se kterým jsem mluvil u čečenského městečka Novogrosněnsk. Ten generál velel dělostřelcům, kteří to městečko zlikvidovali. Já jsem mu tenkrát řekl: ‚Pane generále, vždyť tam umírají lidi.‘ A on odpověděl: ‚Já vím, jsou tam i partyzáni. Jak mám poznat, kdo je obyvatel a kdo partyzán?‘ A pak rozstřílel Novogrosněnsk na maděru. A v této pozici se nyní ocitá i Vladimír Vladimirovič Putin. Představuje skutečně velkou hrozbu pro rozpoutávání vzájemné nenávisti pro svět.
Stále pokračuje recese v Evropské unii. Vymaní se Evropa z krize?
Především u nás v České republice dnes už žijeme zhruba sedmdesát let v míru. To se našim předkům až někdy do doby Praotce Čecha nepodařilo. Žijeme v období velkého blahobytu. Tím neříkám, že někdo nežije v chudobě, tomu tak prostě vždycky ve světě bylo, ale my žijeme tak, jak naši předkové žít nemohli. A jestliže je krize, tak krize jsou záležitosti periodického charakteru a předpokládám, že se z ní Evropa také dostane.
Já jsem velký zastánce společné Evropy. Dokonce když Evropská unie dostávala Nobelovu cenu, považoval jsem za velmi výstižné výroky paní Merkelové, která řekla, že kdyby nebylo Evropské unie, tak by se mezi sebou Němci a Francouzi vzájemně vyvraždili. Evropská unie je velká brzda k rozvíjení tradiční evropské nenávisti a proto jsem schopen snášet třeba i utahování opasků.
Psali jsme:
A jak tedy hodnotíte slova Václava Klause a dalších, kteří chtějí vystoupit z Evropské unie?
To je samozřejmě stará mantra Václava Klause. V podstatě to hlavní nebezpečí, které z toho vyplývá, je to, že jakékoliv vystoupení z Evropské unie nebo dokonce z NATO, což chtějí naši komunisté, nás hodí do spárů nově vznikajícího Sovětského svazu. A pro mě i bolavá a někdy špatně fungující Evropská unie je demokratický celek, na rozdíl od autokratického a v diktatuře kráčejícího Ruska, eventuelně nového Euroasijského svazu.
Vraťme se ještě zpět na Ukrajinu, kde oslavili 105 let od narození ukrajinského politika a předsedy Organizace ukrajinských nacionalistů Stepana Bandery. Mnozí to vnímají jako projev ukrajinského fašismu a nacionalismu. Co vy na to?
Bandera měl teď stopáté narozeniny a ve Lvově i v Kyjevě se konaly pochody k jeho uctění. Já myslím, že ta myšlenka není na Ukrajině nejsilnější, protože jsem na tom Maidanu viděl tisíce a tisíce žlutomodrých ukrajinských vlajek a jen několik kusů těch banderovských rudočerných. Samozřejmě existuje hnutí Svoboda, nacionalistické hnutí, kde je Bandera velký hrdina, ale myslím si, že to je záležitost poměrně marginální. Bandera byl velmi složitá osobnost. Faktem je, že byl například antisemita, bojoval ale také zcela otevřeně za samostatnost Ukrajiny a málo se ví, že například strávil tři roky v nacistickém koncentráku. Takže já myslím, že je v pořádku, že Ukrajinci začínají o Banderovi mluvit otevřeně a že vytvoří skutečně jeho pravdivý portrét.
Fotogalerie: - Výbuch v objektu palestinské ambasády
Co si myslíte o okolnostech smrti palestinského velvyslance Džamála Muhammada Džamála?
Já nejsem vědma a nevím, možná to neví ani naše policie, Ministerstvo zahraničních věcí a možná ani samotní Palestinci, co se tam přihodilo. Ale vím zcela bezpečně, že tam zahynul člověk. A já s ním hluboce soucítím, poněvadž byl zabit. Kdo to udělal, možná on věděl, možná ne, ale smekám před ním jako před mrtvým.
Jaromír Štětina
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
