Čerstvý průzkum voličských preferencí od společnosti Kantar přisoudil hnutí ANO 31 procent, Pirátům 17,5 procent a ODS 12 procent. Co stojí za „trvanlivostí“ hnutí ANO? A lze hodnotit výsledek ODS jako neúspěch? Kde by strana mohla být, kdyby ji řídil třeba Václav Klaus mladší?
Ta první část otázky asi není na mne, ale na voliče hnutí ANO. To, co by většině politickým subjektům neprocházelo, to voliči u hnutí ANO neřeší. Pokud se týká těch dalších preferencí, budu-li to hodnotit nejen na základě tohoto konkrétního průzkumu, tak se pozvolný růst preferencí ODS minimálně zastavil, což za úspěch rozhodně považovat nelze. A poslední část – spekulovat se dá o čemkoli, ale realita je taková, že pan Václav Klaus mladší předsedou ODS není a já osobně se myslím, že by na tom ODS pod jeho vedením lépe nebyla.
Václav Klaus mladší ostatně vzbudil opět rozruch ve Sněmovně, tentokrát svým výrokem o GDPR, cituji: „Nezlobte se, mně to připomíná, my jsme jak židovský výbor, když nám řekli, že máme vypravit transport a my jenom tak jako rozhodujeme, že teda ty nemocné ženy ještě nepošleme, ty půjdou až příštím vlakem. Ale jinak děláme to, co nám řeknou.“ Klaus tak poukazoval na fakt, že jde o nařízení z dílny EU, které máme odsouhlasit. Měl by se za svůj výrok omluvit, nebo jsou v tomto případě kritické hlasy příliš útlocitné?
Ten výrok naprosto nechápu, to přirovnání je naprosto nemístné, takže jeho osobní omluva by byla zcela na místě. Jinou otázkou je, co že to vlastně Poslanecká sněmovna včera schválila. Obávám se, že když schválila jeden zákon ve znění Senátním a druhý ve znění původním, tak to je ta nejhorší varianta, jakou mohli poslanci zvolit. To už nás raději měli přehlasovat u obou zákonů, ale obávám se, že někteří poslanci netušili, o čem hlasují. A k tomu GDPR – zrovna tady dala EU členským státům docela velké pole působnosti pro národní úpravy. To, že je Česká republika nevyužila, je věc jiná.
Předseda ODS Petr Fiala na nastálou situaci zareagoval briskně, když se u pultíku za výrok svého kolegy omluvil. Ohrožuje spor, nebo chcete-li, rozdílnost povah Petra Fialy a Václava Klause jednotu ODS?
Je otázka, co si kdo představujeme pod pojmem jednota. Reakce pana předsedy Fialy byla správná. To, že existují různé názory, je v pořádku. Ale pouze do určité míry. Určité mantinely nelze překračovat, což se domnívám, že je zrovna tento případ.
Novinář David Klimeš soudí, že střet Petra Fialy s Václavem Klausem je nevyhnutelný. Klaus prý vždy, když ODS přijde se zajímavým a silným tématem, strhne pozornost na sebe, často i za cenu kontroverzních výroků. Lze s tímto pohledem souhlasit?
S některými názory pana Václava Klause mladšího nemám problém se ztotožnit, jiné ale beru spíše jako provokaci, resp. snahu se zviditelnit za každou cenu.
„Kdyby ve vládě místo nás byla ODS nebo SPD, tak se dělá pravicová politika v neprospěch lidí,“ řekla Jana Maláčová na sjezdu ČSSD. Souhlasíte, že sociální politika pod společnou taktovkou ANO a SPD nebo ODS by třeba pro důchodce byla horší?
To, že je ODS pravicovou stranou, ještě přece neznamená, že je asociální. Dokonce jsem přesvědčen, že je to ve své podstatě naopak. Štíhlejší a efektivnější stát ponechá více peněz v peněženkách i těch méně příjmových skupin obyvatelstva. Opravdu je v zájmu občanů tohoto státu, abychom od nich vybrali co nejvíce peněz, které následně přerozdělíme? A důchodci? Jistě, v loňském roce se důchody výrazně zvýšily, ale i přesto nedosahují procentuální úrovně k průměrné mzdě jako za vlád ODS.
Vy sám jste senátorem za obvod Ostrava-město. Zemi vládne hnutí ANO, Ostravě prostřednictvím primátora Macury také. Jak byste zhodnotil práci hnutí ANO pro město? Dělá něco pro zlepšení kvality ovzduší v okolí? Člověk si vzpomene na koksovny, patřící indickému gigantu Arcelor Mittal…
Chcete po mně, abych hodnotil práci koaličního partnera, do toho se pouštět nehodlám. Obecně lze říct, že ne vždy má městská samospráva dostatek kompetencí. Na druhou stranu se dělá spousta určitě životnímu prostředí prospěšných věcí – kotlíkovými dotacemi a čištěním ulic počínaje a ekologizací hromadné dopravy konče. Koksovny jsou poněkud mimo naši jurisdikci.
Opět ožilo téma církevních restitucí. Senát na konci února odmítl návrh Sněmovny na jejich dodatečné zdanění. Co si vy osobně o nápadu na zdanění restitucí myslíte? Sněmovna na svém úterním zasedání nestihla k bodu restitucí dojít, není tedy jasné, zda senátní veto „přetlačí“. Pokud by se tak ale stalo, snažil byste se pomoci k tomu, aby celá věc skončila u Ústavního soudu?
Svůj postoj jsem dal jasně najevo svým vystoupením na zasedání Senátu i svým hlasováním, tedy pro zamítnutí. Jednoduše řečeno – i kdybych připustil, že náhrady byly nadhodnoceny (žádný takový rozbor předložen nebyl), tak to budeme řešit jejich zdaněním? A to náhrady neřeší jen nevydaný majetek, ale i postupnou odluku církví od státu. Veškeré útoky předkladatele byly vedeny vůči katolické církvi, přitom navrhované zdanění by daleko více postihlo ty nejmenší církve. Takže ano, pokud budeme jako Senát přehlasováni, určitě podpořím ústavní stížnost.
Připomínáme si 60. výročí krvavého potlačení povstání v Tibetu. Stovky českých radnic vyvěsily tibetské vlajky. Je to důležitý signál? Je důležité dávat najevo, že okupace Tibetu Čínou je bezprávím, které stále trvá?
Vyvěšování vlajky Tibetu beru osobně jako symbol boje proti bezpráví a útlaku. V Ostravě bohužel tato iniciativa na zastupitelstvu města nezískala dostatečnou podporu.
Ohledně otázky Tibetu zaznívají názory, že snahy Miloše Zemana a dalších ústavních činitelů o dobré vztahy s Čínou pomáhají totalitnímu režimu, který utlačuje menší a slabší. Je to pravda? Měli bychom od snahy vyvíjet vztahy s Čínou ustoupit?
Čínu zcela jistě nemůžeme ignorovat, a to jak obchodně, tak ale i v otázce lidských práv. Poslední čísla ukazují, že někdy až servilní vztah k Číně zase takový ekonomický přínos České republice nepřináší. A Čína dneska představuje stále rostoucí bezpečnostní riziko.
Je to dvacet let, co Česká republika vstoupila do NATO. Jak těchto dvacet let hodnotit? Stali jsme se plnohodnotnou součástí Západu? A plníme dostatečně své závazky vůči spojencům? Mám na mysli zejména náš příspěvek na obranu ve výši 1,11 % HDP, ačkoli jsme se zavázali vydávat na tuto činnost 2 % HDP, za což jsme my, stejně jako další členské státy NATO v Evropě, byli terčem kritiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
To není jen otázka našeho členství v NATO, ale taky v Evropské unii. Vstup do NATO byl velice, velice důležitý. Jednoznačně nás ukotvil v rámci euroatlantického prostoru. Své závazky ale neplníme, a to bohužel dlouhodobě, takže v tomto ohledu je kritika amerického prezidenta oprávněná. Slušný a spolehlivý partner si své závazky plní, a 1,11 prostě není a nikdy nebude 2,00. Jen tak mimochodem – kdybychom v NATO nebyli, tak bychom na naši obranyschopnost vydávali daleko větší procento HDP (před rokem 1989 to bylo 17 %. A jsem bytostně přesvědčen, že si naši vojáci tu nejmodernější techniku plně zaslouží.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
