Sledoval jste Koncert pro budoucnost, který se 17. listopadu konal na Václavském náměstí? Jak se vám líbil? Zaujala vás některá na něm přednesená poselství?

Koncert jsem sledoval poměrně pečlivě. Ze „studijních“ důvodů. Že se z něho orosím pravdou a láskou od hlavy až mezi půlky bylo jasné už předem z naprosto jednostranně profilovaného seznamu řečníků a moderátorů. Několik postřehů v bodech. Šlo opět o sebeprezentaci stále též skupiny lepších lidí, která zahalena do sametu pravdy a lásky stříká nenávistí, kudy chodí. Tentokrát však ubrali a byli decentnější než obvykle.

V rámci další zatěžkávací zkoušky vůči veřejnosti se prezentovali prezidentští kandidáti – aktuálně nejžhavější převlékač uniforem generalissimus Petr Pavel – a též dva „nadčasoví kádři“, kteří jsou určitými variantami: Kazatel a personifikace pýchy Tomáš Halík a ředitel politické ziskovky Člověk v tísni Šimon Pánek. Nějaká mladá aktivistka z hnutí Fridays for Future, které měla údajně zpunktovat nejprotežovanější světová záškolačka Greta, z mobilu přečetla nějaké poselství, které by svou nedůležitostí snad překonalo kdejaký projev stahovače králíků. Ale vzhledem k tomu, že klimatickà změna, která byla přebalena ze zprofanovaného pojmu globální oteplování, je žádoucím pojmem a bylo záhodno jí vyčlenit jistý prostor.

Pak nám podvakráte nějací umělci s prominutím znásilnili Kryla, který, troufám si tvrdit – i vzhledem k jeho porevolučnímu pohledu na Václava Havla a jeho nejbližší okolí – by je, být naživu, hnal někam hodně daleko, nebo spíš hluboko.