Snížíme dluh, zvýšíme důchody... Ekonomka Švihlíková převedla sliby politiků do „reálu“. To budou voliči koukat

06.09.2021 17:36 | Rozhovor

„Pokud chci snižovat dluh, dobrá. Jak to udělám? Budu osekávat výdaje? Jaké přesně? Koho se to dotkne? Když chci nízké daně, jaké služby tím pádem už stát nebude financovat? Budu je privatizovat, budou jen pro vyvolené? Heslo se určitě dobře vyjímá na volebním plakátu, ale reálný život takhle nefunguje,“ konstatuje ekonomka Ilona Švihlíková. „Absolutně odrazující jsou pro mě řeči o tom, jak vlastně v rozpočtu vůbec 200 mld. Kč nechybí a není potřeba kvůli tomu nic měnit. Což je nereálné a lživé,“ dodává.

Snížíme dluh, zvýšíme důchody... Ekonomka Švihlíková převedla sliby politiků do „reálu“. To budou voliči koukat
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilona Švihlíková

Je doba předvolební, plná slibů, kterým ovšem většinou lidé moc nevěří. Začněme ČSSD. „Od ledna 2022 zvedneme minimální mzdu na 18 tisíc Kč a od roku 2023 na 20 tisíc Kč a zákonem zaručíme její pravidelné navyšování.“ Je tento záměr v současné ekonomické situaci – a i té, která v době postcovidové nastane – reálný?

Programy politických stran mimo jiné ukazují na priority toho daného uskupení. V případě sociální demokracie to ukazuje na důležitost tématu mzdy a jejího vývoje. Minimální mzda je jeden z nástrojů, jak ovlivnit celkový mzdový vývoj. Pokud se podíváme na prognózu Ministerstva financí, tak to očividně počítá se mzdovou divergencí, produktivita práce má jít více do zisku a méně do mezd. To já za pozitivní opravdu nepovažuji.

Jak se díváte na další slib, že zásadně omezí zaměstnávání agenturních zaměstnanců. To jistě spolu souvisí, protože ti snižují cenu práce, nicméně ČSSD byla nyní osm let ve vládě a podnikla s tímto něco zásadního?

Fungování pracovních agentur je dlouhodobé téma sociální demokracie. Pokud vím, došlo ke zpřísnění podmínek, které umožňují získat povolení pro agenturu práce.

Pak tu máme zvyšování důchodů. To je jistě také potřeba. Slibují je skoro všichni. Piráti a Starostové například uvedli, že trvají na změnách, díky kterým průměrný důchod vzroste v roce 2025 na 18 až 19 tisíc korun. Nyní je něco přes 15 tisíc. Jak se na tento záměr díváte? A nebude inflace taková, že 19 tisíc za čtyři roky bude zhruba totéž co 15 tisíc dnes?

Je patrné, že řada politických subjektů zjistila, že senioři jsou významný volební segment. Předtím je brali pomalu jako parazity, nyní se předhánějí v tom, kdo je osloví. Jenže ono nejde jen o důchody, ale také o tu výdajovou stranu seniorů – bydlení, potraviny, léková politika, dostupnost zdravotní a sociální péče. Také na to je třeba pamatovat, což je ovšem podstatně těžší než navyšovat důchody třeba i nad rámec valorizace.

Piráti a Starostové mají také ambiciózní plán, že pokud budou u vlády, chtějí docílit vyrovnaného rozpočtu už v roce 2025. Jaký je váš názor?

Anketa

Doposud nejlepší nápad předvolební kampaně?

hlasovalo: 9718 lidí
Ironicky by se dalo podotknout, že papír snese všechno. Na ambicích není nic špatného, ale je potřeba mít vše dostatečně promyšlené i v souvislostech. Obávám se, že většina politických subjektů nedoceňuje restriktivní směr monetární politiky (zvyšování úrokových sazeb ČNB), a neuvědomují si, v jakém kontextu by svoji hospodářskou politiku provozovaly.

Koalice SPOLU v programu mluví o tom, že naše země se má vrátit k tradici odpovědného hospodaření a vyrovnaných rozpočtů. „Zákon o rozpočtové odpovědnosti povýšíme na ústavní. Uděláme vše pro to, aby schodek do konce volebního období klesl na 1,5 procenta,“ uvádějí. Chtějí vytvořit pravidlo daňové brzdy, která stanoví strop daňového břemene. „Zlevníme cenu práce. Snížíme sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body, snížíme odvody za částečné úvazky,“ popisují a mají toho samozřejmě více. Co říkáte záměrům koalice v této oblasti?

To by stálo asi za samostatný článek. Pokud čtenáři čtou volební programy, je dobré se podívat na to, jaké priority si daný subjekt klade, a především, o čem není ani zmínka. Já tu vidím dominanci témat veřejných financí, prosazovaných velmi dogmatickým způsobem. Jaký má smysl šermovat ústavním zákonem, a pak schvalovat daňové změny, které vedou k bezprecedentnímu oslabení příjmů, jako bylo zrušení superhrubé mzdy? Proto, aby si někdo už brousil zuby na privatizaci České pošty?

Snížení sociálního pojištění jsme si už také vyzkoušeli; hlavní dopad byl na oslabení příjmů, což zase u pravice vede ke kolovrátku: „Nejsou peníze na důchody, musíme zavést povinné soukromé připojištění.“ Je to pořád dokola, až je to únavné. Hlavně aby práce byla levná, to říká o uvažování tohoto uskupení mnoho.

Hnutí ANO má ve stručné verzi svého programu – s tím, že podrobněji je to rozvedeno v knize Sdílejte, než to zakážou – (dle informací serveru Seznam Zprávy) napsáno mimo jiné: Snižování státního dluhu, nízké daně, vysoké platy. Což je hezké. Ale není to ekonomický protimluv?

Hezké to určitě je, ale zase – je to jen heslo. Pokud chci snižovat dluh, dobrá. Jak to udělám? Budu osekávat výdaje? Jaké přesně? Koho se to dotkne? Když chci nízké daně, jaké služby tím pádem už stát nebude financovat? Budu je privatizovat, budou jen pro vyvolené? Heslo se určitě dobře vyjímá na volebním plakátu, ale reálný život takhle nefunguje.

Nevím, jestli máte volební programy těch podstatných stran a hnutí prostudované, ale z toho, co o nich víte, který vám je nejbližší?

Prostudovány mám skoro všechny, kromě hnutí ANO, které podrobný program zveřejnilo 2. září. Blízké mi bude takové, které bude sdílet moje dlouhodobé priority – což je mzdová konvergence, sociální spravedlnost a udržení či zlepšení kvality veřejného zdravotnictví a veřejných statků obecně. Absolutně odrazující jsou pro mě řeči o tom, jak vlastně v rozpočtu vůbec 200 mld. Kč nechybí a není potřeba kvůli tomu nic měnit. Což je nereálné a lživé.

Vlastimil Tlustý v rozhovoru pro PL.cz varoval, že kvůli Green Dealu výrazně vzrostou ceny všeho, chudší lidé ještě více zchudnou, a že v dnešní předvolební situaci se skoro všichni trumfují v tom, komu naslibují peníze, které ovšem nikdo nemá. Co si myslíte vy?

Prozatím vidíme hodně velký nárůst cen primárních komodit, od mědi po lithium. Je možné, že zelená „tranzice“ je jedním z faktorů nákladové inflace, která začíná trápit vyspělé země. Velké změny, jako je třeba pokus o zelenou restrukturalizaci, mohou být i zneužity pro velkou redistribuci bohatství.

Mám značné obavy z toho, že náklady ponesou nejvíce ti nejchudší, zatímco vlivné skupiny se ještě úžeji přimknou ke státním penězovodům. Debata o „zelenění ekonomiky“ je hodně ideologická, a jen málo se operuje s analýzami ekonomických dopadů na jednotlivé sektory ekonomiky a na občany.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Sám si to prohrál.“ Tvrdá slova na Korčoka. A kdo skutečně pomohl Ficovi…

4:44 „Sám si to prohrál.“ Tvrdá slova na Korčoka. A kdo skutečně pomohl Ficovi…

Vítězstvím Petera Pellegriniho v prezidentských volbách se nám nejbližší národ vymanil z jednostrann…