Na Pražský hrad se nyní pomyslně střílí z mnoha stran. Prezident to schytává za 17. listopad, kdy podle některých „ukradl studentům jejich svátek“ a ještě k tomu se postavil na pódium vedle Martina Konvičky, šéfa Bloku proti islámu. Vezměme to popořádku, nejdříve ukradený Albertov. Je to podle vás skutečně tak, že prezident se svými příznivci zablokoval památný prostor a studenti, tak jako loni, se tam neměli možnost dostat a uctít svůj svátek?

Kdyby prezident Miloš Zeman letos na Albertov nepřišel a nepřednesl tam řeč, zvedla by se obrovská vlna nevole. Ti samí, kteří ho teď kritizují, by srdceryvně kvíleli a vykřikovali, že prezidentovi svátek nestojí ani za to, aby si ho přímo na místě připomenul. Další by posměšně volali, že poté, co byl Zeman vloni na Albertově vypískán a jeho kolegové středoevropští prezidenti spolu s ním zasypáni vajíčky, má strach před lidi předstoupit. Vezměte si, jak muselo být kruté pro ty, kteří by toto vše tvrdili, že prezident přišel a sklidil ovace od tisíců svých příznivců. Nikdo na něho sprostě nepokřikoval, nikdo mu vulgárně nenadával, vzduchem neletělo jediné vajíčko. Některým lidem se to patrně zdá málo demokratické a odporující zásadám pravdy a lásky. To je ovšem jejich problém.

Spojení Zeman – Konvička? Kritici jasně tvrdí, že když se prezident postavil na jedno pódium s Martinem Konvičkou, legitimizoval tak nejen jeho hnutí, ale i výroky typu zřizování koncentráků pro muslimy nebo mletí vyznavačů islámu na masokostní moučku. Zastánci naopak oponují, že prezident mířil na Albertov tak jako tak, a protože se tam shromáždili občané, vystoupil před nimi stejně jako minulý rok, kdy na něj studenti házeli vajíčka. Jak tento spor vidíte? Komu z názorových táborů dát za pravdu a proč?

Raději než pana Konvičku bych na tribuně viděl po boku prezidenta politiky, kteří vědí o takovém humánním a solidárním řešení migrační krize, jež zároveň neohrozí naši zemi a její občany. To, že se takoví politici z nějakého důvodu nedostavili, není přece vina pana prezidenta. Žádné konstruktivní návrhy, které jsou naši politici ochotni a schopni prosadit, jsem zatím neslyšel. Opravdu nevím, proč se s nimi tak dlouho tají.