V posledních dnech se objevily informace, kterak web Deník Referendum, podporující ČSSD a nastolující levicově liberální agendu, byl masivně podporován ministerstvy ČSSD, včetně toho, že byli redaktoři fiktivně zaměstnáváni a placeni z veřejných peněz. Překvapila vás tato praxe?

Ani v nejmenším. Ono totiž všude platí, že aktivní lidé na vlastenecké straně pracují dobrovolně, ve svém volném čase, mnozí z nich do toho dávají své úspory, často podstupují i značné riziko, čelí útokům a podobně. Multikulturní aktivisté jsou naopak motivováni výhradně finančně. Mezi „kavárnou“ nenajdete nikoho, kdo by se na tom podílel nezištně. Dokonce i ty naivní středoškolačky, které posílá Člověk v tísni do ulic, počítají s tím, že jednou budou placenými aktivistkami neziskovek nebo korporátními manažerkami pro začleňování menšin. Kdyby se zastavil přísun peněz, celá „kavárna“ a veškeré ty anticivilizační aktivity skončí ještě týž den.

Tím nepopírám, že ti lidé tomu opravdu věří. Ale ono je snadnější uvěřit nějakému feministickému nebo multikulturnímu nesmyslu než jít pracovat do fabriky.

ČSSD, která byla hlavním nositelem této agendy v Sobotkově vládě, byla voliči vytrestána skutečně tvrdě – skončila na šestém místě se ziskem něco málo přes 7 procent. Co si podle vás z této lekce odnesou lidé, kteří za prosazováním této agendy stojí, jako poučení?

Předpokládám, že vedení ČSSD to vnímá tak, že problémem jsou nekvalitní obyvatelé České republiky a že bude zapotřebí proti nim razantněji zakročit – dovážet více imigrantů, utáhnout cenzuru pro české lidi, dále zpřísnit volební zákon. Na druhou stranu, členům vedení ten debakl nepřinese významné problémy – Sobotka i jeho kumpáni dostanou teplá místečka v evropských strukturách nebo v korporátních managementech jako odměnu za věrnost euroelitě.

Teď bude zajímavé sledovat další vývoj. Jestli si členové ČSSD prosadí nějakou opravdu razantní změnu. To znamená, jestli stranu dokáže převzít Foldynovo křídlo, nebo jestli Sobotku nahradí nějaký neslaný nemastný kandidát a strana bude následovat ODS na cestě k další kopii lidovců.

Co v tomto směru očekáváte od Andreje Babiše? Na jeho vztah k těmto organizacím je široké spektrum názorů, od těch, že jim nebude vycházet vstříc a bude jejich vliv omezovat (zejména pokud bude jeho vláda záviset na vlivu SPD), po takové, že jim půjde na ruku, protože jeho hlavním zájmem jsou klidné vztahy s Evropskou unií kvůli čerpání dotací.

Nejde jen to, že Andrej Babiš potřebuje evropské dotace. Má také velmi pozitivní vztah ke Georgu Sorosovi. Pár měsíců před volbami provedl v ANO čistku – vlastenci byli odstraněni z významnějších pozic a střední kádry jsou dnes sestaveny téměř výhradně ze sympatizantů HateFree Culture. Myslím, že ti, kdo volili ANO jako rozumnou vlasteneckou sílu, ti budou velice zklamáni.

Navzdory tomu všemu se zdá, že ANO pořád ještě představuje menší zlo než vyloženě multikulturní uskupení jako ČSSD (pořád ještě), Piráti nebo Kalouskův blok. Babiš je pragmatik, nikoliv přesvědčený multikulturalista. Dokonce se mi zdá, že kdyby nemusel zohledňovat jiné zájmy, byla by mu orbánovská cesta celkem sympatická. Pokud by se jeho vláda opírala o SPD a KSČM, můžeme očekávat, že vedle tiché podpory islamizace bude občas prosazeno i nějaké rozumné opatření.

Největší kritiku teď schytává SPD a její poslanec Koten, který se má stát předsedou bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny, a je vykreslován jako bláznivý konspirátor, nebo dokonce retard patřící do chráněné dílny. Vnímáte řízení bezpečnostního výboru členem SPD jako nebezpečí?

Pana poslance Kotena neznám, ale když posloucháte jeho kritiky, uvědomíte si několik věcí. Za prvé. Pan Koten není ten typ člověka, od kterého by se dalo čekat, že bude mechanicky opakovat propagandistické fráze o výbornosti EU, prospěšnosti islámské imigrace, nutnosti účastnit se amerických koloniálních výprav prosazujících saúdské zájmy atd. Za druhé. I když se Kotenovi kritici hodně snažili, nedokázali proti němu najít vůbec nic. Dohromady to dává obraz bezúhonné a myšlenkově nezávislé osobnosti. Přesně takového předsedu bezpečnostního výboru potřebujeme.

Je to přes rok, co byl americkým prezidentem zvolen Donald Trump s programem velmi kritizujícím liberální agendu. Změnilo jeho zvolení něco?

Americká vláda nedávno rozhodla o přidělení 700 000 dolarů (tedy bezmála 20 milionů korun) na podporu aktivit Georga Sorose v Maďarsku. Ano, toho Sorose, který otevřeně usiluje o zrušení výsledku amerických voleb a svržení prezidenta. Sorosem financované bojůvky Antifa dnes terorizují obyvatele USA na desítkách míst a federální ministerstvo vnitra je dokonce formálně označilo za teroristickou organizaci. Ano, a tenhle Soros dostává od Trumpovy vlády peníze na své tažení proti Orbánově vlasteneckému režimu.

Ukazuje to, že Donald Trump úplně ztratil kontrolu nad děním. Občas se mu podaří zabránit nějaké zvlášť velké špíně, ale to je vše. Rozhodují stejní lidé jako v dobách Bushe a Obamy. Trumpovým zvolením se změnilo vlastně jen to, že volební kampaň ukázala, že globalistické elity slábnou, začínají dělat chyby a mohou být občas poraženy. Američtí vlastenci získali víc sebevědomí a cenné zkušenosti. Je tedy určitá naděje, že k pozitivním změnám nakonec přece jen doje.

Herec Alec Baldwin celý rok napodobuje Trumpa:

Mimochodem, slovem „liberální“ se dnes zaštiťují prakticky všichni zastánci pokrokové agendy. Nestalo se ze slova „liberální“ podobné zaklínadlo, jako za komunismu ze slova „lidový“, kterého se dovolával každý a nikdo přesně nevěděl, co to vlastně znamená?

Slovem liberální je v poslední době většinou označováno to myšlení, kterému by se mělo správně říkat ultramarxistické. Spočívá v tom, že se některé izolované myšlenky Karla Marxe dotáhnou se do naprosto absurdních důsledků, z jakých by byl nejspíš i sám Marx v šoku. Tito neomarxisté by se mohli dobře uplatnit jako komici. Vše je to příliš absurdní, než aby to vůbec mohlo být bráno vážně. Jenže on je s tím spojen záměr vybudovat despotické zřízení leninsko-stalinského typu a vnutit tyhle absurdnosti všem lidem. Pořád bychom stoupence toho směru mohli pokládat za neškodné blázny, jenže ono se jim podařilo dosáhnout toho, že to nová intelektuálsko-byrokratická elita převzala jako svou hlavní ideologii. A to už znamená katastrofu a ohrožení pro celou společnost.

S liberalismem to nemá vůbec nic společného. Slovo „liberalismus“ tak bylo zničeno. Stejně jako pravda, láska a dnes už i demokracie. Čehokoliv se ti lidé dotknou, to zničí. I sami sebe.

Nedávno zveřejněná analýza společnosti EXANPRO odkryla mustr, jakým mainstream bojuje proti „dezinformačním webům“, aby nemusel odpovídat občanům na otázky, které je zajímají. Jaká je podle vás motivace boje proti „dezinformátorům“, které jsme dnes svědky v neziskových organizacích, v médiích nebo i na některých úřadech?

Motivace je dvojí. Pro byrokraticko-intelektuálskou elitu, kterou ve své knize Prolomení hradeb označuji termínem „nová aristokracie“, je to cesta k pevnějšímu ovládání podmaněných sociálních vrstev. A pro aktivisty je to samozřejmě dobrá cesta, jak se vyhnout práci.

Všimněte si, že je spojeno s faktickou ztrátou schopnosti myslet. Ty analýzy jsou tak slabé, že ještě před generací by se jim vysmívali i žáci základní školy. Schválně si někdy přečtěte třeba nějakou práci vedoucí analytika ruských zájmů v neziskovce Evropské hodnoty Romana Mácy. Víte, jak podle něj poznáte ruského agenta? Má na sobě nápis Agent Kremlu! Nedělám si legraci, až tak hluboko klesli.

Jedním z nejčastějších argumentů o jejich nebezpečnosti je tvrzení, že „prosazují ruský vliv“. Je dnes Rusko takovým univerzálním strašákem, na který se dá hodit cokoliv? A kde jsou kořeny této démonizace?

Rusko je dnes jednou z mála zemí na světě, jejíž vláda se úspěšně postavila na odpor globální intelektuálsko-byrokratické elitě. Odmítá vést válku proti tradiční rodině, odmítá nahradit vlastní obyvatele kolonisty ze třetího světa, odmítá se omlouvat za porážku nacistického Německa, odmítá předat národní hospodářství korporacím. Nepodporuje americké koloniální výpravy. Je tedy logicky terčem aktivit, jejichž cílem není nic menšího než svržení současného ruského režimu a přeměna Ruska na oblast, kde budou všechny suroviny patřit nadnárodním korporacím, lidé budou umírat hlady a mezi tím budou neomezeně operovat džihádistické skupiny. Jenže se zdá, že tentokrát elity podcenily tradiční ruskou houževnatost.

Pokud hledáte umělého strašáka, měl by splňovat dvě podmínky. Za prvé. Víte, že v blízké budoucnosti s ním nebudete potřebovat spolupracovat, nemusíte si tedy brát servítky. Za druhé. Nesmí být příliš silný, jinak by vám mohl udělat problémy. Rusko, které je dnes pod obrovským tlakem, je tedy ideálním cílem.

Dokumentaristka Monika Le Fay označila za zbraň v hybridní válce, kterou proti nám má Rusko vést, i to, že si Česká televize dovolila natočit a odvysílat dokument „kritizující demokratickou instituci“, konkrétně norskou sociálku Barnevernet. Má smysl ještě hovořit o demokracii, když je s poukazem na „hybridní válku“ zakazována jakákoliv kritika?

Obávám se, že paní Le Fay je přesně tím případem osoby, která je na politické korektnosti absolutně závislá. Kdyby došly grantové a státní peníze, umře hlady. Za celý život ani minutu nepracovala a zjevně k tomu nemá předpoklady. Buďme k ní tolerantní, co má chudinka dělat.

A nemáte aspoň něco pozitivního?

Možná se tomu budete divit, ale za pozitivní pokládám současné běsnění proti tzv. pohlavnímu harašení. Ukazuje totiž, že elitám dochází peníze. Už nedokážou z podřízených vrstev vymačkat dost zdrojů pro všechny. Vlci se začínají rvát mezi sebou. Teď jen můžeme čekat, kdy někdo z ambiciózních sluníček obviní třeba Tomáše Halíka a pokusí se přesměrovat jeho granty na sebe.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.