Hnutí Starostové a nezávislí se rozhodlo, že do evropských voleb spojí síly s podobně laděnými subjekty, konkrétně Zelenými a jedenácti regionálními sdruženími. Nejvýznamnějším partnerem se ale má stát TOP 09. Je to správný krok?
Je to velmi racionální krok. Má to logiku. Voliče měly tyto strany velmi podobné, oni často nenacházeli rozdíl, bylo pro ně těžké si vybrat, zvláště v tématech, jako je právě evropský přesah, bezpečnostní a mezinárodně politický. Tato uskupení byla velmi roztříštěná. A velkou roli hraje u nich i vůle souhry, vůle spolupráce, protože dlouho se tady volá po nějakých volebních aliancích. A tohle může být určitý trend, pokud se to osvědčí na úrovni evropských voleb, jak se stejným způsobem uplatnit i v blížících se krajských a sněmovních volbách, které nejsou zase až tak daleko. V evropských volbách mohou tyto subjekty uspět už proto, že Česká republika je jeden volební obvod, že k těmto volbám chodí lidé aktivnější, angažovanější, účast je tím pádem nižší, ale nahrává těmto typům subjektů. Myslím, že spojování je sebezáchovné, tady není jiné varianty, protože další tříštění by vedlo u těchto stran k marginalitě a neúspěchu.
Zatím docházelo spíš k dezintegraci politických subjektů, protože se rozdělily TOP 09 a STAN, bývalý europoslanec za TOP 09 Štětina i bývalý europoslanec za ANO Pavel Telička se snaží vytvořit vlastní politická uskupení. Jakou šanci dáváte těmto „odpadlíkům“?
Mají to vždycky složitější, protože ta nevole a nedůvěra k odpadlíkům, přeběhlíkům, odešlým, ať už je nazveme jakkoli, a jejich projektům je poměrně vysoká. Pan Telička je trochu ve specifické situaci, je stále znám z takového odborného přístupu, jistou šanci má, ale nevíme s jistotou, jestli do toho půjde a jak jeho kandidátka bude vypadat. U pana Štětiny mám pocit, že není tak celorepublikově známý, aby mohl uspět. Ono se ukazuje, že jestli evropské volby někomu nahrávají, tak opravdu tomu, kdo je známý po celé republice, kdo, když se řekne jeho jméno, vyvolává nějaké emoce. A to podle mne pan Štětina není, proto myslím, že to bude mít velmi těžké. Ale samozřejmě rozhodnou voliči. Jestli někde má cenu zkoušet nové alternativy, tak je to v evropských volbách, protože se ukazuje, že v nich volí specifický typ voliče, mnohem angažovanější, který nahrává alternativám nebo novým formacím.
Myslíte si, že tahle situace nahraje Pirátské straně?
Obecně je pro Piráty příznivé, že k evropským volbám chodí lidé z velkých a krajských měst, ale zároveň platí, že k evropským volbám nedocházejí příliš mladí voliči. A tady mají Piráti hendikep, že v nejmladší skupině voličů, mezi osmnácti a třiceti lety, mají nejdominantnější podporu, ale účast těchto voličů je velmi mizerná. K volbám chodí spíš lidé mezi čtyřiceti a padesáti a tam už Piráti mají sice také své stoupence, ale nejsou tak dominantní. Pro Piráty, aby uspěli, bude hlavní úkol namotivovat své voliče, aby k volbám přišli. Pak mají velmi solidní šance. Ale zatím se prokázalo v prezidentských i sněmovních volbách, které jsou jim blízké a důležité, že se Pirátům nedařilo zmobilizovat množství voličů, které mají, jak by si přáli a jak by si představovali. Úspěch Pirátů bude hodně odvislý od toho, kolik přivedou mladých do volebních místností.
Fotogalerie: - Muzeum imigrace
Takže si myslíte, že je příliš sebevědomé ze strany předsedy Pirátské strany Ivana Bartoše, když vyhlásil útok na první místo v evropských i sněmovních volbách?
On nemohl říci nic jiného. Pokud chcete vyhrát, musíte se neustále tvářit a být připraven vyhrát. Nemůže tady být žádná strana, která řekne, my nejdeme vyhrát, my jdeme bojovat o druhé, třetí, čtvrté místo. To je samozřejmě demotivační. Předseda Pirátů neměl jinou možnost než zavelet na povinné vítězství. Ale myslím, že to nebudou mít snadné, že budou v náročnější pozici než třeba ODS, která může stavět na tom, že má disciplinovanější voliče.
Myslíte si, že větší šanci budou mít tentokrát euroskeptičtější uskupení, jako jsou ODS, komunisti nebo SPD, než příznivci evropské integrace – lidovci, sociální demokraté, TOP 09 nebo Starostové a nezávislí?
Obecně platí, že zatím je atmosféra spíš skeptická, europragmatická, což nahrává spíš stranám, které si drží distingovaný odstup, které chtějí být v Evropské unii, ale chtějí se soustředit na silnější prosazování národních zájmů a na důraz na některá témata zejména ekonomického a bezpečnostního typu. To znamená, že to spíš nahrává občanským demokratům a hnutí ANO. Komunisté to mají složitější právě s tou mobilizací účasti a stejný problém má Tomio Okamura. Před pěti lety se mu také nepodařilo zmobilizovat tolik voličů. Ono to trochu připomíná komunální volby. Jeho voliči slyší spíš na prezidentské a sněmovní volby. Stejně jako Piráti budou muset mobilizovat, ve stejné situaci budou SPD a komunisté, aby přesvědčili své voliče, že to jsou pro ně důležité volby, že má smysl k nim přijít a že mají podpořit jejich kandidátku. Nebude to lehké.
A to ještě nevíme, jestli do evropských voleb už půjde nové uskupení LIST Jaromíra Soukupa.
Tipl bych si, že ano.
Měl by v nich Soukup šanci?
Šanci má, nebude to jednoduché, jeho jméno je známé napříč republikou, vyvolává emoce, má na své straně hlavně divačky TV Barrandov věku padesát a výše, které k volbám chodí, pokud se mu je podaří zmobilizovat, může zabodovat, může si šáhnout na několik mandátů, stejně jako ve své době jeho předchůdce Vladimír Železný, který dosáhl na dva europoslance. Ale záleží i na tom, koho bude mít za sparingpartnera, koho bude mít na druhém, třetím místě kandidátky, protože se ukazuje, že kandidátka o jednom jménu není soběstačná, že je potřeba na ní mít ještě někoho výrazného, který si za sebou nese také nějakou emoci, nějaký svůj příběh. Evropské volby mu nahrávají tím, že je to jeden obvod, takže nemusí stavět až čtrnáct kandidátek jako ve sněmovních volbách, což je problém dát dohromady, proto jsou evropské volby tak příznivé.
Fotogalerie: - Tryzna žlutých vest
A komu bude brát hlasy?
Největším rivalem bude Tomiu Okamurovi, částečně bude brát i komunistům, možná trochu i hnutí ANO, myslím, že má šanci převzít kompletně voliče Zemanovců.
Nepůjde v případě Listu Jaromíra Soukupa o jakousi prezidentskou stranu, která bude podporovat Miloše Zemana, zaměří se na jeho voliče a bude prosazovat zájmy Miloše Zemana?
Myslím si, že má velké šance obsloužit velkou část voličů Miloše Zemana, ale zároveň tady platí, co platilo v případě Václava Havla i Václava Klause a platí i za Miloše Zemana: pozor na ty pověstné polibky smrti prezidentů. Když vznikla otevřeně prezidentská strana nebo strana s podporou prezidenta, tak většinou neuspěla a zanikla. Stalo se to Václavu Havlovi, stalo se to Václavu Klausovi, stalo se to i Miloši Zemanovi v případě Zemanovců. Tady půjde o volnější výhodné partnerství, kdy si dovedu představit, že bude občas i nějaká pošťuchovaná. Myslím, že ten vztah bude velmi volný, protože by na něm nevydělal ani Miloš Zeman, ani Jaromír Soukup. Kdyby to bylo doslova bratrské sepětí, myslím, že se dařit Jaromíru Soukupovi dlouhodobě nebude, protože se tady opravdu ukazuje, že český volič, a to i protestní, je velmi kritický k jakýmkoli prezidentským subjektům.
Hnutí ANO má pořád největší podporu podle voličských preferencí. Myslíte si, že jeho obliba ještě potrvá, nebo bude mít klesající tendenci?
Myslím, že hnutí ANO a Andreji Babišovi se bude dařit, pokud si udrží aktivitu. To znamená, pokud bude energickým premiérem a pokud se bude dařit ekonomice. Dokud voliči budou spokojeni s kvalitou svého života a stavem své peněženky, bude zůstávat podpora i premiéru Babišovi. A pokud bude držet téma nulové migrace, bezpečnost, ukazuje se, že to společnost vnímá. Ale udržet dlouhodobě silnou podporu je velmi náročné. Prožili si to mnozí nejen tady, ale i v zahraničí, všude to platí stejně, musíte na to vynaložit hodně energie, je to možné do té doby, dokud politik bude pro společnost atraktivní, když bude sršet energií, bude schopen vést energicky vládu, dávat impulzy. Na to společnost slyší, to se prokázalo u Václava Klause, u Jiřího Paroubka, to prokazují příběhy v řadě cizích zemí. A zatím to platí i u Andreje Babiše.
Je tedy zatím jedinou možností, jak se mohou menší strany, kterým hrozí, že by se nemusely dostat do Sněmovny, když se chtějí prosadit a udržet v politice, spojit se i ve sněmovních volbách v nějaký volební blok, aby mohly čelit volebnímu systému, který preferuje silnější strany a diskriminuje malá uskupení?
Je to tak. Bezesporu bude potřeba nějaké synergie a souhry a zároveň je tam předpoklad, aby tyto strany přicházely s nějakým pozitivním receptem, s nějakou pozitivní strategií. Protože se ukázalo, že když svoji strategii postavily na jednostranném antibabišismu, tak to nebavilo ani jejich vlastní voliče. Voliči těchto stran chtějí slyšet, jak by to tyto strany dělaly lépe, profesionálněji. Chtějí, aby tyto strany proháněly Andreje Babiše, aby plnil sliby, aby dotahoval věci, které přislíbil, aby jeho vláda byla aktivní, v tu chvíli jsou ochotni tyto svoje politické strany, ideálně v nějakém bloku, podpořit. Ale musí tam být zase i ta pozitivní energie. Není možné si vystačit s tím: Babiš je problém, Babiš má problémy a je to problém. Pro voliče je to prostě zaseklá deska a logicky si říká, dobře a jak to ty jiné strany chtějí vést, proč bych jim měl dát důvěru, v čem jsou lepší? Mají to složitější v tom, že reprezentují náročnější voliče, kteří se víc zajímají o politiku.
Nemají to tyto strany složitější i v tom, že se pohybují v hranicích svého volebního programu, na rozdíl od hnutí ANO, které nemá žádný program, může populisticky skákat zprava doleva, jak už mnohokrát předvedlo, vykrádat program jednou pravicovým, podruhé levicovým stranám podle toho, co zrovna chtějí voliči slyšet?
Je to pravda. Ale na druhou stranu se politické strany samy někdy chytají do ideologických pastí. Život je pestřejší, řada témat není nutně levicových nebo pravicových. Řekněme si otevřeně, když se podíváme sociologicky na českou populaci, například v oblasti zdravotnictví jsme prostě dominantně levicoví, v oblasti bezpečnosti jsme velmi konzervativní, pravicoví, takže bych čekal, že tomu politici vyjdou vstříc, že víc investic například dají do zdravotnictví. Neříkám, že musejí nabízet ideologický koktejl, ale zároveň by v řadě případů měli jít vstříc reálným potřebám lidí, aby jim dokázali život zkvalitnit, zpříjemnit a řešit témata, která jsou pro ně důležitá.
Psali jsme:
_635734392950605127.JPG&id=74848)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
