Minule jste mi řekl, že 250tisícový dav na pražské Letné pro vás nic neznamená: „Milion chvilek, za jehož představiteli stojí nějací hybatelé, by asi rádi střihli nějaký takový pražský majdan nebo barevnou revoluci, na jejímž konci by byl totální chaos. Nástupní parketa pro vychcánky, šejdíře a individua lačnící po moci.“ Na výročí 17. listopadu se chystá demonstrace další. Kdo podle vás jsou jejich hybatelé?
To bych jen spekuloval. Vycházím z toho, že nějaký student svolává mnohatisícové demonstrace. Položte si sama otázku. Kdybyste byla v jeho roli, zvládla byste zajistit takovou akci? Pár odkazů na sociální sítě by asi nestačilo. Musela byste mít nějaký tým, logistiku, prostředky. Někdo by vás musel podpořit, sponzorovat, protože náklady na provedení musí být značné. Z příspěvků jednotlivců? Ale notak…
Možná, že ten Minář je veden ušlechtilými zájmy, o čemž srdečně pochybuji. Možná, že se za něčí peníze snaží stylizovat do role mesiáše, což vždycky skončilo špatně. Výskyt některých známých prosáklých tváří z politické branže kolem něj, jen potvrzuje moji domněnku, kterou jste zmínila v otázce.
Premiér Andrej Babiš k tomu pro ParlamentníListy.cz řekl: „Čeho se mám obávat? Že mě budou lynčovat nebo že mi postaví veřejně gilotinu, pověsí mě tam? Nebo že bude lidový soud?“ Zopakoval, že všechny aféry jsou vymyšlené, Česká republika prosperuje a vláda je úspěšná. „Zažíváme nejlepší časy od revoluce, takže nevím, proč někdo neustále vytváří krizi. Naše vláda nepřijala jediný zákon, který by omezoval naši demokracii, takže nechápu, proč se vlastně demonstruje,“ zmínil. Proč se vlastně demonstruje? O čem svědčí jeho vyjádření?
Zároveň jste prohlásil, že demokracie pro vás znamená rovnost před zákonem, politická práva a právní stát. A samozřejmě svobodné volby. Svobodné volby máme. Jak jsme na tom v rovnosti před zákonem, v politických právech a s právním státem za těch poslední třicet let?
Svobodné volby máme, ale pořád někdo není spokojený, že on nebo jeho koně nevyhráli. Před zákonem jsme si všichni rovni, a někdo holt je ještě rovnější. Víte, co mě ale nadzvedává? Že se tvoří komise či co a její členové dohlížejí, zda náhodou nešíříme dezinformace, zda jsme politicky nebo rasově korektní, zda naše výrazové prostředky jsou v souladu s přesvědčením těch komisařů. Že na sociálních sítích dávají uživatelům za jejich názory zaracha. To se mně krutě nelíbí, že někdo razí jedinou správnou pravdu, kterou vnucuje ostatním, nebo se dokonce snaží oponenty ostrakizovat.
Jak se díváte na bouři kolem pomníku maršála Koněva v Praze 6? A souvisí to nějak s ruskou propagandou, jak tvrdí tamní starosta Kolář? Co si o celé věci myslíte? Snižujeme význam ruských vojáků v historii země? Nebo bychom podobné pomníky měli přesouvat?
Já měl k obrazoborectví vždycky odmítavý postoj. Jestli se starosta někde najednou dočetl, že Koněv velel operaci při potlačení maďarského povstání a tudíž nemá v Praze 6 co dělat, je to jistě státnické prozření. Třeba má zálusk, až přijde čas, na Hrad. Mě osobně už unavuje ta rusofobie. Náš odvěký nepřítel byli Němci a v nedávné historii to odneslo na životě 360 tisíc lidí. Můj táta přežil koncentrák, máma nacistické vězení. Já jsem zažil jako mladý kluk osmašedesátý rok a byl jsem se svými kamarády těžce zklamán vojenským zásahem armád Varšavské smlouvy.
Ale to už je historie, spousta mladých lidí, kteří chodí na protiruské demonstrace, často ani nevědí, jak to bylo. Už není hitlerovské Německo, zanikl i brežněvovský Sovětský svaz. Perspektiva je ve spolupráci, nikoli v nenávisti živené politickými trpaslíky. A projevovat neúctu padlým za naši svobodu prostřednictví sochy jejich velitele, je pro mě špatně. Ale ať si Praha 6 rozhodne sama. Teď jsem se dozvěděl, že bude socha přemístěna a bude vypsáno výběrové řízení na památník osvobození Prahy. Tak jen doufám, že ústřední postavou nebude generál Buňačenko, kterého bude plácat po zádech K. H. Frank.
Psali jsme:
Jak přistupovat k roli Sovětského svazu v našich moderních dějinách? Na jednu stranu Sověti zde pobili kolem 80 procent německých vojáků a bez nich by zřejmě Spojenci válku nevyhráli, a na druhou stranu se někteří sovětští vojáci zde dopouštěli znásilňování či rabování. A poté nás Stalin umístil do své sféry vlivu, a v roce 1968 nás okupovali. Ruská federace není Sovětský svaz, avšak neklidné reakce trvají.
Ne zřejmě, ale bez Sovětského svazu by Spojenci válku určitě nevyhráli! Čímž samozřejmě nechci snižovat podíl na konečném vítězství.
Někteří sovětští vojáci se dopouštěli... Co to je? Co dělali američtí vojáci ve Vietnamu? A jiní vojáci na dobytých územích? Co dělali Němci na dobytých územích? Kradli, rabovali, znásilňovali, stříleli, vypalovali vesnice i města. Moje maminka mně vyprávěla, jak v Mostě v květnu pětačtyřicátém přepadl sovětský voják mladou ženu a strhl ji z ruky hodinky. Měl smůlu. Přehlédl nadřízeného důstojníka, který bez váhání vytáhl pistoli a toho násilníka na místě zastřelil. Takže tak. Rusofobie je dneska in a ten, kdo má čím menší díru do zadku, ten nejvíc ví, jak nás Rusové ohrožují. Nebo největší díru?
„Směr západ východ jsou zaklínadla, kterými operují různí politici často v domnění, že lidé jsou blbci,“ řekl jste mi kdysi. Jak jim to rozdělování směrů jde? A jak na to podle vás reagují Češi? Protože i Bezpečnostní informační služba říká, že většina dezinformačních webů je provozována z čirého nadšení, a nikoli za ruské peníze. Jak to souvisí, podle vás?
Nic se nezměnilo. Myslím, že se jmenuje Janda a z nějakého spolku kočičí pracky určuje, co je pro nás správné a co škodlivé. Už tady někde zaznělo, nekrmit! A já souhlasím. A dotovat jen ty neziskové organizace, které pomáhají slabým, nemocným, seniorům nebo dětem. Ty politizující prostě nekrmit! A k těm dezinformacím: V dnešní době si většina lidí může vysledovat informace z webů či z jiných médií z celého světa a udělat si vlastní názor. Není třeba chytrolínů, kteří určují, jaký je ten který web.
Také francouzský prezident Emmanuel Macron tvrdí, že nelze pokračovat v současném trendu, kdy se Evropa může stát místem vlivového středu Spojených států a Ruska. Podle Macrona potřebujeme Rusko jako partnera. Má francouzský prezident pravdu? A je to, za současné situace trvání sankcí a rozdílnosti názorů, v Evropě možné?
Hypoteticky ano. Obávám se, že prakticky asi ne. Máme mezi sebou plno nenávisti, nesnášenlivosti a přesvědčení o vlastní neomylnosti. To nejsou dispozice k dialogu a spolupráci. Vezměte si, jak záštiplně mnozí vyčítají, že prezident nás táhne na Východ, do Ruska, do Číny. I když je to s prominutím kravina, tak se to pořád z různých koutů ozývá. Furt se někdo za někoho stydí, sic bez ohledu na historii prosazuje sankce. No a jiní, přes jejich proklamace, sankce obcházejí a vesele obchodují. Nehledě na to, že sankcionované státy se postupně stávají soběstačnými, i když to jejich ekonomiku může načas poškozovat. Takže je před námi ještě hodně dlouhá cesta…
Britský premiér Boris Johnson řekl, že by raději skončil mrtvý v příkopu, než by žádal Evropskou unii o další odklad brexitu. Poslanci tamní Dolní sněmovny přijali zákon proti brexitu, navíc odmítli předčasné volby. Ve Velké Británii to vře. Odejde letos z Evropské unie?
Velké Británii bych to přál. Nadpoloviční většina občanů Velké Británie rozhodla, že z Evropské unie odejdou, protože členství v Evropské unii není cestou vpřed, ale přešlapování s koulí na noze. Už jsem tady kdysi psal, že evropští byrokraté budou Velké Británii odchod ztěžovat. Utečou jim totiž nemalé prostředky. Ale myslím si, že Britové odešli hlavně kvůli evropským funkcionářům, kteří diletantsky řeší problémy a zasahují do suverenity řady států. Kvůli neutěšené situaci, do které nás zavedli. Až Velká Británie odejde, hodně si oddechne. Zda to bude letos či napřesrok, si netroufám tvrdit.
A co celá situace vypovídá o Evropské unii, a co o Britech? A co to znamená pro Českou republiku?
O Evropské unii to vypovídá, že je to útvar volající po radikální reformě. Jinak zanikne. A má k tomu velmi dobře našlápnuto! A čím víc nám bude vyrůstat takových politiků jako starosta v Praze 6, tak potěš koště.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
