Ministryně Alena Schillerová v minulých dnech představila základní obrysy státního rozpočtu na příští rok. Ten počítá s dalším zadlužováním v řádu stovek miliard korun. Je podle vás možné v dnešní době vůbec sestavit méně deficitní rozpočet, když se stát musí vyrovnávat s dopady covidové pandemie?
Když jsem byl před mnoha lety na studijním pobytu ve Spojených státech amerických, měl jsem možnost se setkat a diskutovat v Santa Fe s mistrem financí státu Nové Mexiko. Pan ministr mi tenkrát sdělil, a to si velmi dobře pamatuji, že kdyby sestavil deficitní rozpočet, dopustil by se trestného činu. Ústava Nového Mexika zkrátka takový postup jednoznačně zakazuje. Dokonce zde ani není možné financovat rozpočet prostřednictvím bankovního úvěru od soukromých bank. Takový postup by museli nejdříve „schválit“ voliči, což se zde však nikdy nestalo. Na vaši otázku tedy odpovídám, ano, možné to je, ale současné politické reprezentaci schází odvaha učinit potřebné strukturální změny a konsolidaci financí tak, aby tohoto cíle bylo dosaženo. Tempo zadlužování naší země se nebezpečně zvyšuje a příští vláda bude muset mít ambice zatáhnout za záchrannou brzdu v této oblasti. Populistických proklamací slýcháme mnoho, ale odpovědnou fiskální politiku nám naše elity zatajují. To se však musí po volbách změnit, jelikož to odskáčeme v příštích letech my všichni.
Bc. Libor Lukáš
- Regionální politik Zlínského kraje, manažer a podnikatel
Mluvíte o redukci státního aparátu. Pokud tak razantním způsobem snížíte počet úředníků, nehrozí, že nezbytnou státní agendu nebude mít kdo vykonávat? Nehrozí, že i na banální úkony budou lidé nebo podnikatelé čekat v dlouhých frontách?
Nebojím se toho, protože rozsah byrokracie se dá razantně snížit jedině prostřednictvím vlivu peněz. Žádné antibyrokratické komise ani slovní proklamace v této oblasti nepomůžou. Zkrátka, když do systému dáme méně peněz, tak byrokraté budou donuceni velmi rychle navrhnout redukci vykonávaných agend. Řeči o tom, že to nejde, a že v porovnání s tím či oním státem jsme na tom tak a tak, jako relevantní argument zásadně odmítám. Úvaha je jednoduchá. Méně peněz na byrokracii, méně vykonávaných agend a tedy i méně byrokratů.
Anketa
Je dobře, aby byly děti pod 16 let očkovány proti covidu-19?
13%
82%
hlasovalo: 7337 lidí
Ve svých předcházejících odpovědích vůbec nehovořím o rozvojových investicích, ale o velmi předražené správě státu a o neúčelném rozdávání společných peněz. Pokud bychom razantně snížili náklady na byrokracii, zůstanou nám peníze na rozvoj, a tedy i na dostavbu dálnic, ale také vysokorychlostních tratí, se kterými jsme v naší zemi ještě ani nezačali.
Máte velmi bohaté zkušenosti z regionální politiky. Jak se podle vás krajům a obcím daří pro tuto chvíli vyrovnávat s nižšími daňovými příjmy? Hrozí, že i na úrovni obcí a krajů bude docházet k radikálnějším úsporám?
Rozpočty obcí, měst i státu musí spolu jednoznačně tzv. dýchat. Přebyrokratizovaný systém veřejné správy totiž probíhá na všech úrovních. Tzn. že i reformní kroky strukturálních změn musí proběhnout na všech úrovních. Myslím si, že si to starostové a hejtmani dobře uvědomují, avšak nemají potřebnou sílu tento zkostnatělý a drahý systém tzv. „zespodu“ změnit. To může udělat pouze odborně erudovaná vláda, která bude mít vysoký kredit u našich občanů, potažmo „osvícených“ zástupců lidu, zvolených do parlamentu.
Co když ani všechny vámi vzpomínané úspory nebudou stačit ke stabilizaci veřejných rozpočtů? Umíte si představit, že by pak došlo k navyšování daní nebo například opětovnému zavedení superhrubé mzdy, jejíž zrušení někteří politici kritizovali jako nezodpovědné?
Představit si to především nechci. Platí totiž stará dobrá poučka, že nejefektivněji se peníze utrácí tam, kde byly vytvořeny. Veškeré přerozdělování národního bohatství je velmi drahou, a ve své podstatě i problematickou záležitostí. Každý dokáže natáhnout ruku, že chce dotaci, podporu či dávku ze společného koláče. Někdo však nejdříve musí tyto zdroje vytvořit, aby se následně daly rozdělit. Pokud tedy zrovna nechceme rozdělovat tzv. „deficit“ - tedy to, co nikdo nikdy nevytvořil, a přesto takové dluhy budeme muset v budoucnosti zaplatit. Myslím si, že v nás stále přetrvává syndrom slovanského národa, kdy je v našich genech zakořeněn pocit, že „spravedlivý náčelník společné bohatství spravedlivě rozdělí“. Omyl! Náčelník není vůbec spravedlivý a o rozdělování peněz se rozhoduje nespravedlivě, např. „rychlostí klikání myší u počítače“ či slohovým cvičením, zdůvodňujícím, proč má někdo dostat prachy z eráru…, atd.
Pandemie způsobila také rychlý růst cen, v některých segmentech se již teď mluví o navýšení v řádu desítek procent. Nebude tedy dlouho trvat a inflace dopadne i na běžného spotřebitele. Co s tím? Existuje vůbec nějaké řešení, jak se vyhnout skokovému zdražování?
To bude velkým problémem, jelikož například stavební výroba nyní skokově zdražuje až o 30 procent, železo zdražuje v řádech desítek procent, váznou dodávky výrobků, materiálů či služeb a podobně. Tak, jak jsem naznačil již v předcházejících odpovědích, musíme snížit neskutečně přebujelou byrokracii, dramaticky omezit „rozdávání peněz“, a také definovat rozvojové priority země, které nám budou v budoucnosti přinášet vysokou přidanou hodnotu. Tzn., je třeba generovat budoucí peníze pro obsluhu státu a veřejné investice.
Fotogalerie: - Pírko naděje?
Když Trikolóra Svobodní Soukromníci startovala kampaň, mluvil jste o Baťovi. Může být podle vás v dnešní digitální a globalizované době ještě nějakou inspirací?
Jistěže ano. Baťa byl geniální v tom, že budoval tzv. samostatné socioekonomické ostrovní systémy. Budoval celá města, staral se o lidi a o jejich plnohodnotný život. Vystavěl nejen fabriku na boty, ale současně vytvořil i soustavu zdravotní, sociální, kulturní, vzdělávací, dopravní, atd. Myslím si, že tato inspirace je v současné době vysoce aktuální, jelikož nás, dle mého názoru, čeká v budoucí dekádě transformace globální ekonomiky právě v tu lokální (tedy ostrovní). Doba nás k tomu přinutí např. tím, že pokud velcí hráči nedostávají své komponenty z Asie včas (což se už děje), tak je budou muset začat vyrábět doma, a tak to bude i správně. Budou nižší náklady na logistiku, nižší spotřeba energií… Ruku v ruce s tím však musíme dramaticky snížit byrokracii a investovat do vzdělávání. Baťa to takto dělal, a byl v mnoha zemích světa úspěšný. Důkazem toho je fakt, že tato „zlínská“ značka hraje stále ve světě velkou roli. Doporučuji všem čtenářům se pro inspiraci seznámit se soustavou řízení firmy BAŤA. Já tak činím opakovaně a často.
Ve vašem projevu jste mluvil také o obnově naší země. Co by mělo být při této obnově podle vás tou největší prioritou? Jaký recept nabízí vaše uskupení?
Je to patrno z mých předcházejících odpovědí. Postavit vládu naší země na odborně erudovaných a uznávaných autoritách. Přiznat a provést strukturální změny a stabilizovat rozvrácené veřejné finance. Radikálně reformovat veřejnou správu a započít s její redukcí. Říkat lidem pravdu a nezlehčovat naši situaci populistickým řečmi, které nás nikam neposunou. Začít sami u sebe, snažit se odpoutat od globalistů, a začít vytvářet skvělé lokální socioekonomické ostrovy prosperity. Obnova země v postcovidové době je na každém z nás. Kvalitní vláda po volbách však může mnohé změnit, napravit a vytyčit ten správný směr.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
