Kolem České televize je poměrně rušno. Jedná se o schválení výročních zpráv ČT. Například z úst KSČM i SPD zaznívá kritika, televizi naopak podpořila ČSSD a Andrej Babiš i přes jinak častou kritiku ČT uvedl, že se rozhodl požádat poslance ANO, aby zprávy schválili. Co si o tom všem myslíte? Překvapilo vás rozhodnutí Andreje Babiše?
Překvapilo, ale na druhé straně jsem byl zvědav, jak bude ČT prezentovat nedávný volební sjezd hnutí ANO a s ním očekávané další Babišovo zvolení. No a zde nutno hledat odpověď a ta je, že Česká televize se chovala trošku jinak, než mnozí očekávali. V přímém kontaktu byli redaktoři ČT krotcí a nezvykle mírní, když tu špinavou práci obstarali jejich kolegové ze závětří Kavčích hor a manipulátor Václav Moravec ve svých četných pořadech za přispění osvědčených přitakávačů, kteří nikdy nezklamou. Z nich mne pobavil předseda ODS, který za divoké gestikulace nacvičených gest shrnul padesátiminutové vystoupení staronového předsedy hnutí Andreje Babiše jako prázdná slova.
Ať se na mne pan emeritní politologický rektor nezlobí, ale když dá ty svoje ruce nad hlavu a začne jimi divoce mlátit nahoru a dolů, aniž ztrácí pečlivě nacvičenou formu, tak mně připomíná spíše šaška než představitele rádoby vítězné opozice. Možná by si mohl zkusit něco jiného, jiná gesta, nějakou jinou a méně teatrální sestavu. Andrej Babiš, ať se to komu líbí či ne, se mění v politika, se kterým se baví svět a který je přijímán a brán vážně v nejvyšších patrech světové politiky.
Jak už jsme řekli, ČT je pro někoho trnem v oku, někteří mluví o tom, že zpravodajství je často tendenční a zastupuje pouze jeden názorový proud, další ji ale zase považují za možná poslední nezávislé médium v zemi. Co na to říct?
Jistá diplomacie ve vaší otázce není namístě, protože kritika ČT už přerůstá v odpor – mám na mysli duševní, nikoliv fyzický. A když se podíváte na některé stárnoucí a tučnící redaktory a poslechnete si reakci lidí mimo oficiální mainstream, tak dnes už jde o masovou nespokojenost. O nezávislosti ČT dnes už nelze mluvit. Aby byla jakákoliv veřejnoprávní mediální instituce nezávislá a prezentovala objektivní informace, musí za prvé dobře hospodařit s penězi daňových poplatníků a její hospodaření musí být průhledné, za druhé musí prezentovat vyvážené zpravodajství, za třetí nesmí se stát nástrojem politického boje a konečně musí zachovávat určité meze slušnosti a etiky. Troufám si tvrdit, že ani jedno kritérium ČT nedodržuje a že výroční zprávy Rady o hospodaření ČT by schváleny být neměly.
Můžete být konkrétní?
Seminář proběhl za velkého zájmu veřejnosti a ostentativního nezájmu pozvaných představitelů ČT, kde generální ředitel nejenže na oficiální pozvánku nereagoval, ale po urgencích odpověděl jakýsi jím pověřený člověk, který mně sdělil, že pan generální rozhodl, že se nikdo z ČT semináře nezúčastní! Zpupnost a pohrdání, tak bych charakterizoval chování člověka, který řídí současnou ČT.
Nejvíc kritiky se snáší na zpravodajství a pořad 168 hodin. Mluví se ale i o dalších pořadech z „dílny“ ČT, které dobré jsou a které ne. Například vánoční pohádka Kouzelník Žito u mnohých naprosto propadla, naopak seriál Most! je velmi oblíbený. Jak i z tohoto hlediska hodnotit ČT?
Tady jde hlavně o to, co ČT z obrovského balíku peněz, které jí chodí od koncesionářů a které má zaručené, nakonec udělá, přičemž mírou úspěchu je sledovanost toho kterého pořadu. No a seriál Most! je po dlouhém půstu prý oblíbený, ale na konečné hodnocení je brzy. Zdá se mně, že je až kýčovitě sladký a nejde do těch skutečných témat, která rozhodnou o úspěchu či neúspěchu soužití většinové populace a Romů. Hlavní hrdinou seriálu je člověk, který má na krku exekuce, z čehož by se dalo soudit, že v sobě má skutečné herecké nadání. Používá výrazy, které nelze reprodukovat, do podvědomí lidí se podsouvá určitá normálnost vztahů a hodnot homosexuálů atd.
Nějak mně to všechno zapadá do tlaku současné západní společnosti na rozklad tradiční rodiny a tento seriál může být jenom dalším stupněm legitimizace nových dekadentních hodnot. Myslím si, že to, co nám předkládá ČT, není reprezentativní názor českých občanů, ale za peníze koncesionářů uměle vyrobený produkt, na kterém se bohužel mocichtiví a sebestřední politici trapně přiživují. Jistě si pozorný divák všiml, s jakou vehemencí ČT svůj seriál na svých televizních kanálech propaguje a doslova vnucuje divákům, dokonce i její sportovní komentátoři v hokejovém přenosu, podobně ve zpravodajském pořadu „Události, komentáře“, kde určitě taková agitka nemá co dělat. ... Na skutečné hodnocení je brzy, to ukáže až čas a objektivní sociologický průzkum, nikoliv umělé a draze vyrobené mýty ČT.
Psali jsme:
Vy jste se před časem zasazoval o zrušení koncesionářských poplatků. Myslíte si, že k tomu nakonec dojde? Jak by bez nich ČT fungovala?
Nešlo o zrušení koncesionářských poplatků, ale o to, aby Česká televize přestala být televizí převážně pražskou, které musíme platit měsíční poplatky, o jejichž rozdělení rozhoduje hrstka lidí na Kavčích horách. Jak pravil nejmenovaný moravský klasik: „Obyvatelé státu se dělí na bezprávnou většinu, která má z donucení státu jen platit České televizi měsíční poplatky, a na mediálně silnou menšinu, která z peněz televize žije.“ Navrhl jsem novelu zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, jejímž cílem bylo posílit televizní studia v Brně a Ostravě zvýšením podílu na vysílání ČT z 20 na 30 %. Zákon totiž umožňuje 80 % tvorby v Praze, kde žije asi jen 12 % obyvatel státu – televizních poplatníků. Televizní studia Brno a Ostrava mají v územní působnosti Moravu a Slezsko, kde žije 40 % obyvatel a televizních poplatníků. Větší činnost televizních studií by znamenala větší uplatnění místních herců, režisérů, divadel, filharmonií atd. ve vysílání. Jinými slovy by to znamenalo významné posílení regionální kultury se všemi pozitivními dopady na mimopražské regiony.
Nevidím jediný důvod, aby z financí placených obyvateli celého státu bylo 80 % tvorby zajištěno jen v nejbohatším městě. Součástí mého návrhu bylo také to, že televizní poplatek nemusí platit ten, o kterém Česká televize prokazatelně lhala, což je snadno v do očí bijících případech dokázat soudně. Součástí mého návrhu, který při podání spolupodepsalo dalších 14 senátorů, bylo pustit do ČT kontrolu NKÚ. Ze zákona to není možné a Senát moje návrhy nepodpořil. Jsem ale rád, že jsme tuto práci s kolegy senátory z našeho tehdejšího klubu začali. Když se dnes podívám na TV Barrandov, tak mám určité zadostiučinění z toho, že pan Soukup zveřejňuje fakta, která zazněla už na našem senátním semináři a která politici za pomoci ČT udusili a mě nakonec „ocenili“ cenou „Zlatý citron“. O tom ale až někdy příště.
Fotogalerie: - ČT fašistům nedáme
Fotogalerie: - Jednání Rady ČT
Odbočíme-li od České televize, statistici navrhují odchod do důchodu až v 67 letech. Co na to říkáte? Nenarážíme už trochu, hlavně u fyzicky náročných povolání, na lidské limity? A bylo by to fér vůči lidem, kteří celý život pracovali a přispívali do sociálního systému?
Je to po všech stránkách nesmysl. Suchá čísla statistiků a demografů, která ukazují na potřebu prodlužování doby ekonomické aktivity lidí, jsou ale vlastně obžalobou špatné sociálně-ekonomické politiky celé řady vlád po roce 1989. Začali jsme jako národ stárnout, stagnoval počet obyvatel, rodiny ztratily motiv k rozšířené reprodukci, to jest mít více než dvě děti a ty dobře vychovat. Na místo toho se vede vážná debata o plnohodnotném uznání, tedy nahrazení rodiny, kde dospělí stejného pohlaví mohou uzavírat sňatek a vychovávat děti s tím, že tento útvar bude mít stejný status, občanský i právní, jako klasická rodina s biologickými rodiči! Francouzský parlament nedávno schválil zákon, který umožňuje používat termín „rodiče 1 a 2“ na místo „matka a otec“. Co na tom, že západní křesťanská civilizace je založená na biblickém příběhu zrození spasitele z lůna Marie z Nazaretu a Jozefa v jeskyni zrození v Betlémě a je onou základní hodnotou, udržovanou téměř 2 000 let.
Abych se ale vrátil. Nejde jenom o fyzicky náročná povolání, kde jsou limity pohybového ústrojí (klouby, páteř), ale i o profese, kde by to zdánlivě nevadilo a které představují duševní práci. Ani zde nevidím posouvání produktivního věku za šťastné, protože dnešní svět je strašně náročný a lidé kolabují nejenom fyzicky, ale i psychicky. Mám na mysli dramatický nárůst psychických onemocnění, o kterých se tolik nemluví a možná nejsou tak zřetelná jako třeba kulhající člověk s problémy opotřebovaných kloubů. Odborníci odhadují nárůst spotřeby psychofarmak o 600 %! Takže s tím bych nespěchal a daleko větší důraz bych dal na nové bezobslužné technologie. Například i v zemědělství můžete nahradit třeba i dojičky dojícím robotem. V tom vidím řešení. Už v roce, tuším, 1968 náš tehdejší přední sociolog Radovan Rychta vydal publikaci „Civilizace na rozcestí“, v níž popsal nastupující vědeckotechnickou revoluci a roli člověka v ní. Byl to světový bestseller a platí i dnes.
Psali jsme:
Máme před sebou volby do Evropského parlamentu, jak moc je podle vás ovlivní uprchlická krize a třeba i nepokoje ve Francii? Jak tyto volby nakonec dopadnou?
Podívejte se, co se děje v Německu, kam se dostalo Švédsko, Francie je ve stavu permanentních demonstrací, Itálie přitvrzuje. Nadcházející volby do EP jsou poslední šancí rozpadající se Evropy a jsou velmi důležité i pro ČR. Když se podívám na práci našich poslanců, tak to je přehlídka zmaru, pýchy a honby za osobním prospěchem, který nadřazují nad zájmy ČR. Co se týká našich 21 poslanců, tak budu volit takové kandidáty, kteří budou pracovat pro tuto zemi. Určitě mezi ně nepočítám různé vykuky, kteří budou kandidovat za kohokoliv, respektive přeběhnou kamkoliv, nebo si narychlo založí svoji stranu, hnutí, zkrátka cokoliv a bez uzardění slíbí. Jsou to individua s absencí charakteru a rozhodně je třeba jít k volbám a pečlivě vybírat. Nejenom to, nadešel čas udělat i něco navíc, a sice zajistit si informace a ve svém okolí přesvědčovat, diskutovat a předávat. Takové nečekejte z ČT a jejích napapaných růžolících eurohujerů. Je třeba vzít si na pomoc selský rozum, je třeba vytvářet ostrůvky pozitivní deviace v moři mainstreamu a dezinformací ČT – být informován ze zahraničních zdrojů, být svůj, nenechat si vnutit ten „jediný správný názor“ a ten svůj nebát se říct nahlas. Přesně o to se po několika měsících oddychu a skončení aktivní politické práce snažím a věřím, že je zde stále dost kvalitních osobností, které se zapojí a nebudou mlčet.
Evropská unie se chystá zintenzivnit boj proti dezinformacím. Nová zpráva Evropské komise hovoří o tvorbě mezinárodní skupiny, která bude ověřovat fakta. Evropská unie tak přitvrzuje právě před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu, které by prý mohly být dezinformacemi ovlivněny třeba tak, jak se údajně stalo v případě referenda o Brexitu. Dělá Evropská unie dobře? Není namístě obava, že boj proti dezinformacím výrazně omezí svobodu slova?
Evropská unie je v nedobrém stavu a místo toho, aby její představitelé vedli smysluplnou diskusi se svými občany o tom, jak ji změnit k lepšímu, aby fungovala a přinesla běžným lidem pocit bezpečí, sounáležitosti, prosperity, tak dělají pravý opak. Jakápak mezinárodní skupina, která bude ověřovat fakta? Kdo ji vybere, podle jakých kritérií, jak bude s těmi „správnými a ověřenými“ fakty naloženo? Pokračujme dál – kdo je, třeba u nás, bude zveřejňovat? Bakalova mediální skupina a jeho redaktoři, či názorově oddaná ČT v čele s vševědem Václavem Moravcem? Nebo si snad někdo myslí, že by si ona skupina troufla jít do sporu s nikým z nás nevolenou německou kancléřkou, která si osobuje převzít de facto roli novodobého vůdce v sukni, pardon v kalhotovém kostýmu? Až příliš mně to všechno vyvolává asociace s agónií, která předcházela zhroucení minulého režimu. A co se týká Brexitu a údajných dezinformací, které ovlivnily hlasy britských občanů v referendu, tak to nepokládám za relevantní srovnání. Referendum, jak známo, vyvolal tehdejší předseda vlády Cameron, Anglie je ostrovní stát a kdysi světová koloniální velmoc s úplně jiným politickým nazíráním světa. Poslední poznámka, tudy cesta nevede, znamenala by další odpor běžných lidí a ztrátu posledních zbytků jejich důvěry ve vznosné ideje EU, které se stále víc vzdalují skutečné realitě.
Když se podíváme na dnešní ekonomickou kondici České republiky, prospěla nám postkomunistická transformace? A co vstup do EU? Jaké opodstatnění má kritika, že jsme jen montovnou pro západní státy, a co říci na to, že i v zemích EU je stále odlišná kvalita potravin, bohužel často v náš neprospěch?
Před třemi roky jsem byl s hospodářským výborem Senátu v Turecku a na jedné večeři nám dovozce škodovek a velký fanda naší republiky nastínil, proč Turecko tak vytrvale usiluje o vstup do EU. Řekl nám, že Turci obdivují naše světoznámé značky, jako Tatra, Zbrojovka, Baťa, Jawa, Zetor, Poldi, které přinesly rozvoj a technický pokrok, vzdělání a jméno ve světě. Řekl, že Turci nic takového nemají, ale že mají velký potenciál, který mohou využít, jedině když budou členy Unie, kde vidí možnost uplatnění a rozvoje své země. To ale všechno bylo a my jsme to opustili, dost často zničili a přenechali za babku těm dobrákům ze zahraničí a poslouchali, jak to sami neumíme, jak to děláme špatně a jak to rychle všechno půjde nahoru. Výsledkem je ztráta potravinové soběstačnosti, rozsáhlé zábory té nejúrodnější půdy a strmý růst státního dluhu, který přibrzdila až vláda Andreje Babiše. Relevantní otázka by měla být, jak bychom na tom byli, kdyby tento stát byl po změně režimu spravován a řízen dobře a využil velký potenciál, který se zde rodil po staletí. Na to si musí každý odpovědět sám.
Poslední dobou se stále častěji mluví o kvalitě potravin, co říkáte na aféru kolem hovězího masa z Polska? Jaký je na toto téma váš pohled i vzhledem k tomu, že jste býval prezidentem Agrární komory?
Byl jsem jím devět let a moje vize byla návrat kvalitních českých potravin, leč zodpovědní politici, často zcela nekompetentní ministři zemědělství, jejichž jedinou kvalifikací bylo, že je to bavilo být ministrem zemědělství a vlastně čehokoliv, to viděli jinak. Jeden takový ministr měl 42 poradců a mezi nimi ani jednoho nominanta z Agrární komory. Nesčetněkrát jsem v minulosti důrazně upozornil, a moji kolegové rovněž, na fakt, že naše potraviny jsou kvalitní, jejich výrobu od pole přes stáj až po zpracování máme pod kontrolou. Málo se ví a řekl bych dokonce, že se ani nechce vědět, že spotřebováváme výrazně méně pesticidů než naši kolegové v Německu, Nizozemsku, Polsku – je to asi jedna čtvrtina na hektar, ale stačí jeden Tuna a je vše jinak.
V tisku se objevila informace, že se Karlova univerzita rozhodla podat žalobu na prezidenta Zemana, a to kvůli nejmenování profesorů Ošťádala a Fajta. Je podle vás takový postoj univerzity „namístě“?
Vnímám to jako výraz bezmoci a přihlášení se k protizemanovskému proudu pražské kavárny a bulváru České televize. Inu, dnes je moderní v pražských salonech samozvaných elit kopnout si do prezidenta. Znám akademické prostředí, nejenom z dob svých studií, ale i z doby aktivní agrární politiky včetně kruhů České akademie zemědělských věd, České zemědělské univerzity i Mendlovy univerzity, kde jsem se všude angažoval. Na místě vedení Karlovy univerzity bych postupoval jinak a zametl bych si před vlastním prahem. Když se podíváte do hodnocení světových univerzit, zjistíte, že naše kdysi slavná a nejstarší univerzita zaujímá až 317. místo, když ještě před deseti lety byla téměř o stovku v žebříčku výš, a dále zjistíte, že pokles není náhodný, ale že jde o trvalý trend. Žalobami na prezidenta republiky zcela jistě obratu univerzita nedosáhne. Jistý pokrok tu ale je – dříve se za kritiku a kázání v kapli Betlémské upalovalo, dnes se za „neposlušnost“ a nastavení zrcadla z Pražského hradu jenom žaluje k soudu. ... Ostatně jistý aktivistický profesor Putna, rovněž z líhně UK, by o tom mohl vyprávět.
Chcete tím říct, že staroslavná Karlova univerzita je špatná a nemá potřebnou úroveň?
Ne, chci tím jenom odpovědět na vaši předchozí otázku a vyslovit svůj názor, který opírám o svoje zkušenosti a informace z českého i zahraničního akademického prostředí a nakonec i znalosti osobnosti předchozího rektora Karlovy univerzity z jeho senátorského působení. Zajímavé by bylo srovnání mezinárodního hodnocení například s Pekingskou univerzitou, ale nikde to z veřejných zdrojů nezjistíte. Podle informací západních akademických autorit je Pekingská univerzita v první třicítce pořadí kvality světových univerzit. Nepřímo to potvrzuje zpráva z vystoupení tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky na Pekingské univerzitě ze dne 25. 11. 2015, kde se jeho přednáška „Aktuální výzvy spolupráce mezi EU a ČLR“ oficiálně uvádí takto: „Pekingská univerzita je nejstarší čínskou univerzitou a zároveň jednou z nejlepších v zemi a nejprestižnějších na světě.“ Z toho všeho soudím, že Karlova univerzita v mezinárodním srovnání kvality v soutěži univerzit mírně řečeno ztrácí, a znovu opakuji, žalobami na prezidenta to nevyřeší.
Když jsme u prezidenta, velkou diskusi vyvolalo jeho písemné pozvání prozatímního venezuelského prezidenta Guaidóa do České republiky. Protestní hlasy se tentokrát ozvaly i od některých Zemanových příznivců. Co vy na to říkáte?
Neznám motivy, natož informace, na jejichž základě se pan prezident k pozvání rozhodl. Vycházím jenom z informací, které mohu získat, které ale nejsou jednostranné a které mám k dispozici denně coby svodku ze světových serverů, což v dnešní době může mít každý. A propos, je velmi zajímavé sledovat například Českou televizi, jak si dává načas a jak prezentuje významné politické události, které nejsou po chuti bossům EU, které papouškuje. Například hnutí žlutých vest ve Francii. Ale zpět k vaší otázce. Nemám potřebu tento krok pana prezidenta komentovat, jsem a budu jeho stoupenec, ale v tomto případě mám názor jiný. Je pravda, že podle venezuelské ústavy je pan Guaidó prozatímním prezidentem, ale je také pravda, že pozvání prozatímního prezidenta, který má za povinnost vyhlásit svobodné volby, do České republiky je neobvyklé. Ale počkejme si na další vývoj, jde přece o ropu a zájmy světových mocností, a to vskutku nebude mít Venezuela jednoduché.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
