Starosta Nového Jičína: Strach ze ztráty demokracie není namístě, i když…

22.03.2018 15:49 | Zprávy

Značka ČSSD může být zátěží, ale nejsem pokrytec, abych nyní odešel, říká Jaroslav Dvořák, jenž by na podzim rád obhájil mandát starosty. A dodává: „Věřím, že na komunální úrovni dokážou lidé rozeznat, kdo co dobrého pro jejich město či obec udělal.“ Do jaké míry se mu podařilo naplnit jeho priority? A jaké investice by rád realizoval? Řeč přišla také na hodnocení naší historie a vývoj demokracie.

Starosta Nového Jičína: Strach ze ztráty demokracie není namístě, i když…
Foto: archiv starosty
Popisek: Starosta Nového Jičína Jaroslav Dvořák (ČSSD)

Letos si připomínáme hned několik výročí osmičkových roků, které bohužel až na výjimky skončily tragédií. Plánujete při této příležitosti nějaké akce i v Novém Jičíně?

Plánujeme několik větších akcí, na kterých si připomeneme všechna osmičková výročí. Tou nejvýznamnější bude Slavnost města 7.–8. září, dále připravujeme akce na 15. června a 28. října. Nejvíce připomínaným rokem bude rok vzniku republiky 1918. Toto výročí považuji za nejdůležitější.   

Jak vy sám reflektujete naši nedávnou historii?

Naše historie ve 20. století je velmi složitá. Československo jako nový stát to nemělo nikdy jednoduché a jeho dějiny je potřeba vidět v širším kontextu. Vznik Československa v říjnu 1918 – nadšení, rozvoj, demokracie, na druhé straně nesouhlas obyvatel německé národnosti, kterých byla v mnoha oblastech většina. A bohužel nezvládnutí „německé otázky“ vedlo k nacionalistickým tendencím Němců, násilnostem, návrhům na odtržení Sudet. To vše bylo silně podporováno Německem a vyvrcholilo mnichovským diktátem (zradou mocností) v září roku 1938. Po osvobození znovu zavládlo nadšení, návrat demokracie. Postupně však získávala moc KSČ silně podporovaná Sovětským svazem. Československo doplatilo na rozdělení Evropy, kdy spadlo do východního bloku. Na druhou stranu je potřeba vidět, že lidé to v této době tak nevnímali. Rudá armáda osvobodila velkou část Československa, Sovětský svaz byl brán jako osvoboditel a k ostatním evropským velmocem panovala kvůli Mnichovu nedůvěra. KSČ si během několika let připravovala půdu pro převrat, který se uskutečnil v únoru roku 1948. Z lidí postupně prvotní „budovatelské“ nadšení vyprchávalo. A v 60. letech došlo k mírnému uvolnění režimu. Vše vyvrcholilo v roce 1968 „pražským jarem“ a následnou srpnovou okupací, kdy nás napadla vojska Varšavské smlouvy a potlačila demokratizaci. Následně došlo k „normalizaci“ poměrů. „Osmičky“ nám mnoho dobrého nepřinesly.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Kateřina Synková

Mgr. Vladimíra Ludková byl položen dotaz

Zbraně

Zaujal mě váš komentář ke zbraním. Máte naprostou pravdu, že kdo chce jakoukoliv zbraň použít třeba k zabíjení, že si ji nějak opatří - většinou nezákonně. Ale co mě zajímá je váš pohled na to, aby lidé mohli použít legální zbraň pro svou ochranu nebo ochranu majetku? Protože co vím, tak je většina ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Josef Mašín k válce: Jak bychom dopadli, kdybychom požádali o pomoc rodinu Petra Pavla?

13:30 Josef Mašín k válce: Jak bychom dopadli, kdybychom požádali o pomoc rodinu Petra Pavla?

„My jsme až později zjistili, že nebyli Němci jako Němci, podobně Rusové jako Rusové. Na naší cestě …