Starosta Slaného: Není důležité se rychle dostat na vrchol, ale udržet se tam

Poprvé jste byl zvolen starostou na konci minulého volebního období, a byť po volbách ODS skončila v opozici, po roce a půl se vedení města změnilo znovu, když jste nahradil odvolaného Pavla Záloma z ČSSD. Jak se město pod vaším vedením proměnilo? Na co jste nejvíce pyšný?

Jak jste zmínila v úvodu, je mé opětovné působení ve vedení města kratší. Přesto doufám, že především občané města vidí výsledky mé práce. První rok jsem se společně s kolegy zaměřil na údržbu a opravu současného městského majetku, především komunikací. Zároveň jsme začali připravovat větší množství projektových dokumentací a žádosti o dotace. Ve druhém roce jsme například začali s realizací největší investiční akce, intenzifikace ČOV, získali jsme dotace za více než 60 milionů, v plánu tohoto roku máme investice za 200 milionů. Město ovšem nejsou jen investice a opravy, ale především jeho občané. Proto jsem pyšný na to, že jsem obnovil setkávání občanů se starostou města, kdy se pravidelně v různých lokalitách setkávám s lidmi a řeším jejich problémy. Zavedl jsem veřejná projednávání, na kterých se snažíme řešit předem danou problematiku. Snažím se formou diskuse zapojovat občany do hledání nejlepšího řešení. Velkou radost mi udělalo zavedení tzv. participativního rozpočtu, kdy se hned v prvním roce sešlo devět pěkných projektů.

Váš kolega Ivo Rubík se těšil velké oblíbenosti a město vedl dlouhých 15 let. Snažíte se jít v jeho stopách? A budete se tak letos znovu ucházet o mandát starosty?

Měl jsem tu čest s bývalým starostou města spolupracovat. Udělal pro město mnoho dobrého a nejen já, ale i řada občanů na něj s úctou vzpomíná. Přiznám se, že mě inspiroval a snažil jsem se od něj učit. Nelze ale jít úplně v jeho stopách. Jsem jiný a také doba je odlišná. Rozhodl jsem se kandidovat a ucházet o znovuzvolení starostou, protože nerad odcházím od rozdělané práce, která mě navíc baví. Získal jsem zkušenosti a věřím, že bych mohl být v příštím volebním období městu ještě více prospěšný.

Preference ODS rostou. Vy jste se jako dlouholetý podporovatel strany stal členem právě v době největší stranické krize, kdy ji naopak řada členů opouštěla. Věříte, že se ODS v krátké době vrátí zpět na politický vrchol?

Je pravda, že jsem do ODS vstoupil v době, kdy ji řada tehdejších členů chvatně opouštěla. Možná jsem si v roce 2014 ztížil svou volební pozici, ale svého rozhodnutí nelituji. Naopak, poznal jsem v ODS řadu slušných a schopných členů, je mi blízký program strany a věřím, že naše poctivá politika bude úspěšná. Není důležité se vrátit rychle na vrchol, ale spíš na dlouhou dobu. K tomu je zapotřebí trpělivosti a každodenní práce. Jen tak nám občané uvěří.

Jak jste se svěřil pro naše stránky, z dlouhodobého hlediska novým politickým subjektům moc nevěříte, protože je považujete většinou za ideově neukotvené soubory osobností s odlišnými názory. Po výprasku, který od voličů utrpěla ODS, ale ještě větší šok zažila po posledních volbách ČSSD. Jak dlouho podle vás bude trvat, než se karty znovu obrátí? A není obměna stran přirozená a prospěšná?

Věřím, že již toto volební období ukáže, že v případě nových subjektů jde spíše o marketingové projekty, kterým chybějí ideje a pevné názory. Přesvědčili jsme se o tom v minulých volbách i u nás ve Slaném. Já sám nejsem příznivcem obměny stran. Nemyslím si, že je prospěšná, protože se často jedná o nové strany se „starými lidmi“. Objektivně ale musím přiznat, že tradiční strany si za své výprasky mohou samy. Pro ODS byl tehdejší volební propadák prospěšný a ozdravný. Jsem zvědavý, zda i ČSSD se poučí z chyb a projde úspěšně touto očistnou kúrou.

Setkáváte se s politikařením i na radnici? Nebo zde podle vás klasické dělení stran na pravici a levici neplatí?

Bohužel i našemu městu se politikaření nevyhnulo a někteří zastupitelé se inspirovali vysokou politikou. Mrzí mě, když místo výměny názorů přecházejí někteří do roviny urážek a vyhrožování. Nejsem příznivcem řešení sporů podáváním trestních oznámení nebo šířením pomluv. V těchto případech rozhodně nejde o dělení stran na pravici a levici. Stále věřím, že tento styl nemá naději na úspěch, protože nepřináší žádné řešení, pouze útočí na nejnižší lidské pudy.

Prozradíte nám, jaká je vaše vize města v roce 2030?

Chtěl bych, aby rozvoj města proběhl rovnoměrně ve všech oblastech života. Za důležité považuji udržet nemocnici a kvalitní lékařskou péči. Vzhledem ke své původní profesi je pro mě prioritní kvalitní a dostupné vzdělávání. Proto bych rád měl moderní školy s dostatečnou kapacitou. Jsme historické město a aktuálně pokračuji v jeho revitalizaci. Věřím, že v roce 2030 bychom mohli mít opravené celé historické centrum. Zároveň bych byl rád, aby v té době byla zmodernizována současná sídlištní zástavba. Abychom v místních částech, které spadají pod město, dosáhli stejné úrovně jako ve městě. Věřím, že tou dobou bude mít Slaný více obyvatel, protože proběhne nová výstavba a mladé rodiny budou ve Slaném zůstávat. Stejně tak budeme mít dostatek dostupného kvalitního bydlení pro seniory.

Nakolik se městu osvědčila spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování a řada dalších preventivních a někdy i represivních opatření, které jste přijali s cílem zamezit problémům s tzv. nepřizpůsobivými?

Od spolupráce s agenturou jsem si sliboval pomoc s řešením problémů, nastavení jasných pravidel, které povedou k začleňování „nepřizpůsobivých“ občanů v dobrém slova smyslu. Myslel jsem, že také získáme pomocníka při získávání dotací na realizaci navrhovaných preventivních opatření. Pokud bych tedy měl nyní hodnotit naši spolupráci s agenturou, tak musím za sebe říct, že očekávání byla vyšší, než je skutečná realita. Částečně je to dáno změnami jak v personální oblasti, tak i v dotační politice. Až teprve v tomto roce se nám podařilo získat finance na některé projekty.

Přiznávám, že jsme také sáhli k represivním opatřením, a považuji to za přirozené a správné. Tam, kde selhává prevence, je třeba zapojit i represi. Příkladem může být opatření obecné povahy, kdy jsme se pokusili označit lokality, ve kterých nechceme rozšiřovat počet občanů, kteří pobírají příspěvky na bydlení. Díky tomu jsme zastavili příliv občanů, kteří se k nám v minulosti stěhovali z Prahy a severních Čech.

Jaké problémy vám aktuálně dělají největší vrásky?

Kromě již výše zmíněné otázky sociálně slabých občanů a byznysu s chudobou je největším problémem doprava. Jsem rád, že započaly práce na výstavbě severního obchvatu. Městem projíždí denně deset tisíc automobilů, z čehož jsou tři tisíce nákladní vozidla. Pevně věřím, že stavba proběhne podle plánu a za dva roky se odlehčí dopravě v centru města. Do tohoto neutěšeného počtu zvažují radní Prahy vydání opatření, které zakáže průjezd nákladní dopravy některými částmi Prahy. Do doby zprovoznění obchvatu s tímto opatřením nemohu absolutně souhlasit, protože by naše město ještě více negativně zatížilo. Chápu, jaké mají radní hlavního města důvody, ale přijde mi nešťastné a nekoncepční, aby rozhodovali takto izolovaně bez ohledu, co jejich záměr může způsobit v jiných lokalitách.

Slaný se bohužel dlouhodobě pohybuje v průzkumech spokojenosti občanů a podnikatelů na posledních místech ve Středočeském kraji. Kde vidíte hlavní příčinu? A co konkrétně se snažíte dělat pro změnu?

Musím se přiznat, že žádný takový průzkum neznám, takže těžko mohu konkrétně reagovat. Jak jsem již psal, snažím se být k občanům maximálně otevřený, zajímám se o jejich přání a problémy. Snažím se je řešit a zařazovat do rozpočtu města finance na jejich splnění. Také jsme spustili mobilní aplikaci Lepší místo, přes kterou může kdokoliv nahlásit, co se mu ve městě nelíbí, a následně se všemi typy zaobíráme. Co se týče podnikatelů, je osobně obcházím a zajímám se o jejich problémy. V letošním roce například nově nevybíráme poplatky za předzahrádky. Věřím, že se daří zlepšovat náš přístup k podnikatelům, abychom byli vnímáni pozitivněji.