Čtyři roky jste se jako součást koalice podíleli na vládě v kraji. Co považujete za svůj největší úspěch?
Měl jsem v gesci oblast kultury a památkové péče, tam jsme mimo jiné o více než sto procent navýšili finanční podporu knihovnám, schválili koncepci památkové péče, koncepci podpory divadel i koncepci tradiční lidové kultury. Obnovili jsme řadu expozic, navýšili Fond kultury a obnovy památek, a o 25 procent i provozní prostředky podfinancovaných muzeí a galerií. Opravili jsme zámek v Roztokách a dokončili Jezuitskou kolej. Vzniklo Letecké muzeum v Mladé Boleslavi. Rozšířil se skanzen v Přerově nad Labem, v Kouřimi i ve Vysokém Chlumci. Kultura tedy rozhodně nebyla popelkou, a to považuji skutečně za úspěch.
Vnímám ale úspěchy i v dalších oblastech. V době ekonomické krize jsme stáli v kraji na křižovatce, zda dofinancovávat třeba dopravní obslužnost, sociální a zdravotní služby, když jsme dostali ze státní kasy či od zdravotních pojišťoven méně. A my se rozhodli, že občanům tyto služby zajistíme a škrtat nebudeme. Dofinancováváme i provozy v našich nemocnicích, které by jinak kvůli špatně nastavenému systému zdravotnictví byly ztrátové, protože je zkrátka občanům nabízet chceme.
Přitom jsme neustále snižovali krajský dluh, který začal půjčkou 4 mld. Kč za hejtmana Bendla a pokračoval pak dalšími půjčkami na investice do nemocnic a na opravu silnic za hejtmana Ratha. Zároveň jsme hodně i investovali. Do konce roku 2015 šlo do oprav silnic z různých zdrojů 8,5 mld Kč, v dotacích kraj vydal obcím, spolkům a dalším subjektům 1,9 mld Kč. Jen do zdravotnictví šla více než miliarda na rekonstrukce a vybavení. Podpořili jsme dojíždění do škol žákovským jízdným 114 miliony Kč, zateplili 8 škol za necelých 180 mil. Kč a zmodernizovali 15 škol za 460 mil. Kč, dalších 313 milionů jsme vydali na rekonstrukce a vybavení, dalších 161 milionů získaly školy z programu Cestou přírodovědných a technických oborů. Podpořili jsme učňovské školství – stipendia 33,6 milionu Kč směřovala do 43 krajských škol. Zřídili jsme i cca 15 sportovních center, které podporujeme skoro 15 miliony Kč. Postavili jsme nový domov pro seniory v Uhlířských Janovicích a přistavěli jsme dalších 9 sociálních zařízení, opravili dalších 19. A tak bychom mohli pokračovat…
Palčivým problém kraje je zejména doprava. Co jste udělali v tomto volebním období pro zlepšení situace?
V oblasti hromadné dopravy jsme nejenomže neomezovali rozsah služeb, ale postupovali jsme naopak – tam, kde bylo třeba, ve špičkách u některých linek, jsme posílili dopravní spoje. Vybudovali jsme i nové železniční zastávky a související parkoviště, v tom chceme určitě pokračovat, v okolí Prahy můžeme využít i program ITI. Zároveň se rozvíjí integrace hromadné dopravy, která má být hotova do roku 2019. Jednotný dopravní systém Prahy a Středočeského kraje fungující na principu „ jízdenka, 1 jízdní řád, 1 tarif, 1 síť“ funguje už na Mělnicku I. (počet cestujících se zvýšil o 16 %), v přípravě je integrace oblasti Mělnicko II. (Mělník–Kralupy), Mělnicko III. (Mělník–Roudnice), Mělnicko IV. (Mšeno a okolí), Lysá nad Labem, Milovice a okolí, a linky na trasách Praha–Kladno, Kladno–Slaný a Slaný–Praha. Poté by v dalších etapách měla být postupně integrována do společné pražské a středočeské dopravy území měst Benešov, Beroun, Zdice, Čáslav, Hořovice, Kolín, Kouřim, Zásmuky, Kutná Hora, Uhlířské Janovice, Městec Králové, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neveklov, Sedlčany, Nový Knín, Dobříš, Nymburk, Sadská, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Vlašim a Votice.
Spolupracovali jsme i na řadě klíčových dopravních projektů, které se týkají páteřních tras, obchvatů měst a okruhů. Aktivně jsme se zasazovali o rychlé řešení pražského kruhu, spojky D7–D8 vč. obchvatu Kralup, podporujeme i obchvat Mělníka a řešení pro jižní Říčansko. Nyní směřuje cca 2,5 mld. Kč do řady plánovaných obchvatů měst a obcí.
Věnovali jsme se i bezpečnosti na silnicích – jednak přes milionové roční dotace na BESIP, jednak přes projekt Bezpečný Středočeský kraj, který je zaměřen na bezpečnost a plynulost dopravy na silnicích II. a III. třídy. V 86 zájmových lokalitách a na území měst i obcí budou inteligentní ukazatele, dále se zprovozní osm úsekových detektorů a tři dynamické váhy, vše bude zapojeno do jednotného monitorovacího systému.
Řešíme s každou rekonstrukcí i omezování hluku, kdy se osvědčuje především „tichý asfalt“, který každý rok nasazujeme na vhodné lokality.
Největší položkou jsou pak opravy a rekonstrukce silnic a mostů – do oprav a rekonstrukcí se od roku 2012 do konce roku 2015 investovalo přes 8,5 mld (z toho 3,9 mld tvořila údržba a z různých dotací jsme získali 3,3 mld Kč). V kraji je na silnicích II. a III. třídy evidováno 1833 mostů, z nichž je téměř 18 procent ve špatném stavu, dalších téměř 5 procent je ve velmi špatném nebo dokonce v havarijním stavu, ty také opravujeme postupně. V roce 2016 by se měla opravit zhruba čtyřicítka mostů a připravujeme se i na rekonstrukce mostů v roce 2017. Jako v minulosti chceme využít zejména evropské zdroje, v rámci 1. výzvy IROP předpokládáme čerpání dotace ve výši cca 1,3 miliardy korun, z toho na rekonstrukce mostů by mělo jít až 250 mil. Kč. O další prostředky na rekonstrukci mostů bude kraj žádat o dotaci Státní fond dopravní infrastruktury, ze kterého by měl letos na rekonstrukce silnic II. a III. tříd obdržet cca 535 mil. Kč. V přípravě tak kraj má rekonstrukce mostů na silnicích II. a III. tříd v hodnotě více než 580 mil. Kč.
Jaké jsou vaše plány, o něž byste se chtěl zasadit v příštích čtyřech letech?
Shrnul bych plány do pěti pilířů.
První pilíř se týká lidské důstojnosti, pod tím rozumím zajištění dostupnosti základních služeb v oblasti dopravy, školství, zdravotnictví, sociálních služeb a jejich další kvalitativní a kvantitativní posun.
Druhý pilíř – kvalita života – se opírá o zajištění bezpečnosti občanů, o kvalitní regionální potraviny a produkty, ochranu životního prostředí a zemědělského půdního fondu, ale i o dostupnost kultury, sportu a volnočasových aktivit.
Třetí pilíř se zaměřuje na rozvoj kraje a ekonomiky, využívá široké škály nástrojů od podpory školství, vzdělanosti, stipendií dopravních i prospěchových, podpory vědy a výzkumu a technologických parků až třeba po podporu cestovního ruchu.
Čtvrtý pilíř nazývám racionalizace – pod tím jsou opatření vedoucí k větší racionalizaci hospodaření kraje, jako jsou energetické a další provozní úspory, ale i třeba oblast plánování a řízení.
Pátý pilíř se zabývá zvyšováním důvěry občanů v chod kraje a jeho institucí, obsahuje modernizaci a „e-modernizaci“ úřadu, protikorupční opatření, větší informovanost (vše na internet), participaci veřejnosti na rozhodování, participativní rozpočet, transparentnost hospodaření.
Podrobně máme rozpracovány plány ve všech oblastech, v oblasti kultury mám za cíl např. koncepci podpory významných kulturních akcí, realizaci projektu Kultura do škol, řešení volnočasových kulturních center a zavedení slevových karet karty pro seniory a rodiny s dětmi.
Letiště Vodochody se může rozšířit, řekl letos na jaře soud protestům obcí navzdory. Proti rozsudku ale Ministerstvo životního prostředí a Sdružení Stop Letišti Vodochody podaly kasační stížnosti. Jak se na možné rozšíření díváte vy sám? Má podle vás význam?
Náš postoj k rozšíření letiště Vodochody koresponduje s postojem většiny tamních obcí. Máme k záměru zřídit ve Vodochodech mezinárodní letiště dlouhodobě negativní postoj a se zneklidněním sledujeme všechny veletoče a rozhodnutí. Česká republika se stala po roce 1989 v mnoha ohledech robotárnou, velkoskladem a překladištěm pro mnohé zahraniční soukromé firmy využívající levné pracovní síly a snadné obcházení některých zákonů.
K podobným záměrům, leckdy pochybných developerských a lobbistických skupin, nezřídka zastřešovaných kapitálem z neznámých zdrojů ze zahraničí, patří i vybudování mezinárodního letiště na severním okraji Prahy ve Vodochodech. Plně si uvědomujeme rostoucí potřebu vytváření dalších pracovních příležitostí. K tomu by však nemělo docházet na úkor devastace životního prostředí a negativním narušením života místních obyvatel.
Ztotožňujeme se s většinovým názorem obyvatel uvedené oblasti, že rozšířením provozu ve Vodochodech na přepravu a odbavení 3,5 milionu cestujících a mnoha tisíc nákladových letů ročně se naruší životní prostředí a klidný (normální) život obyvatel v oblasti. Jsme pouze pro zachování funkčního regionálního letiště. Žádná finanční kompenzace nemůže nahradit nenávratně zničené životní prostředí, neprodejnost nemovitostí v regionu a zhoršený zdravotní stav obyvatel.
To, co bychom podpořili, a to také podporujeme, je spolupráce našich středních škol (včetně leteckých) s podniky v oblasti leteckého průmyslu, pokračující rozvoj vědy a výzkumu a výroby v oblasti letectví, hledání partnerů (např. v Číně). Tak, abychom získávali nejen nová pracovní místa, ale i kvalifikovanou a odbornou pracovní sílu.
Psali jsme:
S ohledem na demografickou křivku, která má ve Středočeském kraji stále vzestupný charakter, plánujete v kraji stavět nová zdravotní nebo školská zařízení? A můžete být případně konkrétnější?
Reflektujeme dlouhodobý demografický vývoj, který je charakteristický nejen nárůstem počtu obyvatel kraje, ale i postupným přesunem silnějších ročníků z mladšího do staršího dětského věku a obecně stárnutím populace. Tomu se snažíme přizpůsobovat naši síť sociálních služeb, zdravotních služeb i síť školských zařízení.
Protože nejsme zřizovatelé všech typů škol (máme zejména školy střední) a institucí, vypisujeme i tematické dotační tituly, poslední rok to bylo např. 200 milionů Kč právě na školy a související sportoviště. Je ale třeba říci, že mnohé obce si problémy způsobily samy neřízenou výstavbou satelitních městeček bez staveb doprovodné infrastruktury. Vlastní školy ale samozřejmě nejen rekonstruujeme a zateplujeme, ale dle potřeby jim i navyšujeme kapacity.
V oblasti sociálních služeb jsme reagovali na zvýšenou poptávku i přístavbami a novými domovy seniorů, např. v Rakovníku nebo v Uhlířských Janovicích. V tomto trendu, který navíc zohledňuje i specifické požadavky (Alzheimer apod.) chceme pokračovat.
Ve zdravotnictví dle schválené koncepce modernizujeme nejen krajské nemocnice, ale i jejich vybavení, velké prostředky plynou i do Zdravotnické záchranné služby. Chtěl bych ale určitě zvýšit naši vyjednávací pozici s poskytovateli, zdravotními pojišťovnami a Ministerstvem zdravotnictví u služeb, které jako kraj přímo nezajišťujeme, mám na mysli síť dalších nemocnic, zdravotních středisek, ordinací a pohotovostí pro dospělé, děti, zubní aj.
Jste ale nejen jedničkou na kandidátce KSČM pro krajské volby, ale současně se ucházíte i o přízeň voličů v senátních volbách. Lze podle vás oba mandáty naplno skloubit, nebo byste si ponechal jen jeden z nich?
Snažím se každou práci dělat zodpovědně a naplno. Poznal jsem, že jde skloubit (a dokonce je to užitečné) činnost senátora a krajského zastupitele, tedy že lze vykonávat oba mandáty současně.
Něco jiného by bylo vykonávat stoprocentně zároveň 2 uvolněné funkce – to bych si skutečně musel vybrat – a udělal bych to, byť mnozí zvládají i toto…
Jaký problém byste v případě zvolení do horní komory Parlamentu ČR akcentoval jako první?
Můj kolega Jetenský vždy žertem říkal, že první den je nejdůležitější zjistit, kde jsou toalety, já bych se mimo to a mimo zapojení do výborů a dalších orgánů Senátu začal zabývat rozpracováním svých priorit. Z regionálních priorit tedy „dopravou“ – dávám zelenou dostavbě pražského okruhu, obchvatům měst, spojce D7–D8, zelenou další integraci hromadné dopravy s důrazem na dopravu ekologickou, a oproti tomu dávám jednoznačně červenou tranzitní nákladní dopravě přes obce. V oblasti „Zemědělství a životní prostředí“ dávám zelenou potravinové soběstačnosti a kvalitním regionálním potravinám, zelenou využití Labe, Vltavy, přírodních a kulturních krás, ale červenou záborům zemědělské půdy. V tématu „Infrastruktury a rozvoje“ dávám zelenou výstavbě škol, školek, hřišť a volnočasových kulturních center, zelenou rozvoji sítě zdravotních a sociálních služeb, ale červenou spekulacím.
Z celostátních priorit se pak zaměřuji na důstojnost, bezpečnost a vzdělanost. V důstojnosti dávám zelenou práci místo dávek a odpovídající mzdě, zelenou důstojné penzi, ale červenou zvýhodňování elit – ať platí bohatí. V oblasti bezpečnosti dávám zelenou řešení migrace odstraňováním příčin krize v místě vzniku a na náklady viníků, zelenou posilování spolupráce se složkami integrovaného záchranného systému, ale červenou válkám, terorismu, kriminalitě, šikaně a korupci. V oblasti vzdělanosti dávám zelenou kvalitnímu a dostupnému vzdělání se širokým základem bez školného, zelenou podpoře technických oborů a učňovského školství, ale červenou inkluzi chudých s handicapovanými, zatímco bohatí budou mít elitní soukromé školy.
Psali jsme:
V souvislosti s reakcí NATO na vojenský puč v Turecku jste přesvědčen o tom, že požadavek na vystoupení Česka z NATO je nejen možný, ale i oprávněný a nutný. Co dělat pak? Co by mělo být „plánem B“ pro zajištění naší obranyschopnosti? Neznamenalo by to zvýšení výdajů na obranu, ale i obnovení povinné vojenské služby, jako je tomu například ve Švýcarsku?
Můj postoj a postoj naší strany k NATO je dlouhodobě konzistentní. Dlouhodobě kritizujeme Severoatlantický pakt jako nástroj imperiálních ambicí zejména USA. Účast naší země v NATO a zapojení do jeho agresí v různých částech světa není pro naši zemi přínosem, naopak – znamená zvýšené riziko nebezpečí pro naše občany. NATO neznamená mír a neznamená ani bezpečí pro vlastní občany. Proto chceme z NATO vystoupit.
Pravou povahu NATO ukázal i poslední summit ve Varšavě – v rozporu se všemi deklarovanými dohodami přijatými po roce 1989 se na hranici Ruska přesouvá nukleární vojenská síla paktu, která má být navyšována. Navíc se má rozvinout „nová jaderná strategie“, masivně přestavovat evropské armády a posilovat arzenál „hybridních válek“ a špionáž. Hlavním cílem summitu byla militarizace prostoru Černého moře a zřízení stálé flotily NATO – v rozporu s mezinárodním právem, se Závěrečným aktem z Helsinek a s Konvencí z Montreux z roku 1936, která definuje a reguluje režim provozu černomořských průlivů Bosporu a Dardanel…
Prosazujeme mírovou politiku, politiku všech azimutů, ta nejvíce zajistí bezpečí země. Chceme zahraniční politiku založenou na rovnoprávnosti všech států a národů. Armáda ČR musí sloužit především k obraně občanů naší země, nesmí být jen expedičním sborem, který válčí kdekoliv za cizí zájmy. Byla by jistě malá, ale položme si otázku – před kým by se měla mít na pozoru, když je naše země obklopena přáteli? Určitě je třeba ale posílit brannou výchovu, obdobně jako třeba tzv. pracovní vyučování v dílnách. Je to nutné nejen kvůli armádě, ale i kvůli novým hrozbám a výzvám (terorismus, živelní katastrofy, ale i obecně zdraví a kondice). Obnovení povinné vojenské služby ve starém měřítku neočekávám.
Jak se díváte na myšlenku společné evropské armády?
Jestli myslíte evropskou armádu šéfa Evropské komise Junckera, který kdysi řekl, že by „Rusku jasně ukázala, že s obranou evropských hodnot to myslíme vážně“, ale také, že „se svou vlastní armádou by mohla Evropa věrohodně reagovat na ohrožení míru v některém členském státě nebo v zemi sousedící s EU“, tak jsem – stejně jako celá frakce GUE/NGL v Evropském parlamentu – proti. Případná armáda EU by totiž nebyla obrannou armádou, ale byla by nástrojem politiky proti Rusku a také nástrojem politiky dominantní mocnosti – Německa.
Ostatně – tyto teze potvrzuje i aktuální situace – místo aby Evropská komise řešila uprchlickou krizi a ochranu vnějších hranic, řeší Rusko a Ukrajinu...
Jaké bude podle vás hlavní téma voleb, které rozhodne? Nakolik dominantní budou celostátní témata či uprchlická krize?
Dominantní budou zřejmě celostátní témata, vše bude záviset i na tom, co se stane v posledních 2 měsících a co ještě uvaří současná hádající se koalice… Teroristické útoky v sousedním státě – v Německu – akcent na témata jako jsou bezpečnost nebo uprchlická krize určitě dávají…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
