V létě 2015 začala ve velkém vrcholit migrační krize. Do Evropy se valily statisíce lidí z Blízkého východu i Afriky. Kam jsme se za ty tři roky posunuli?
Nevítáme mladé černé muže s květinami, ale rouškou přes ústa a prstem na spoušti útočné pušky. To je pokrok. Ještě jsme se nepoučili natolik, abychom vypověděli mezinárodní dohody vzniklé po 2. světové válce a přestali migranty vpouštět na území EU vůbec. Nebo je stříleli. To ale přijde. Jednou. Musí. Počet hladových v Africe je nepřijatelně vysoký. Na Středním východě také. V Asii ještě vyšší. Pokud nechceme hladovět my, tak všechny hladové nenasytíme.
Tato válka bude o ochraně stád dobytka, sýpek s obilím a pramenů pitné vody. O ten relativní luxus a blahobyt, který nás dělí od černých mužů Sahelu.
Tři roky jsou relativně dlouhá doba. Víc než 1000 dní. Jak je možné, že Evropa stále definitivně problém s masovou migrací nevyřešila? Existuje vůbec uspokojivé a realizovatelné řešení?
Vzhledem k tomu, že vznik uprchlictví má za příčinu následky cynických postkoloniálních válek – utržené končetiny, krev v prachu a vyhřeznutá střeva – musí být následek migrace pro každého migranta neméně bolestivý a drastický, aby ta cena byla neakceptovatelná i pro pravověrné děti proroka Mohameda. Realizovatelné řešení existuje. Uspokojivé bude jak pro koho. Pro migranty uspokojivé být nesmí. Evropané ale budou muset rezignovat buď na generacemi nashromážděné bohatství, nebo na doteď vyznávané hodnoty. Budou muset rezignovat na křesťanské „nezabiješ“, jako rezignovali na „nepožádáš majetku bližního svého“.
Fotogalerie: - Opouštění calaiské džungle
Přestože mnoho evropských zemí problém s přívalem migrantů extrémně sužoval a stále sužuje, naší zemi se problém vlastně zcela vyhnul. Neplašíme zbytečně? Všichni tu mluví o kategorickém nepřijímání, ale on sem asi nikdo nechce…
Za „nepřijímání“ vděčíme obratnému průběhu psychologické války, kterou několik lidí jen tak z legrace vedlo na sociálních sítích migrantů. Chlastaj, žerou prasata a chovaj v domácnostech psy – to je vizitka země, kterou muslim nechce ani navštívit, natož tam žít. Zopakováno v desítce paštunských nářečí i arabštině desítkami falešných profilů a okořeněno autentickými podrobnostmi i s ukázkami videa vytvořilo hrůzyplný obrázek. Když se cizinecká policie jmenuje anglicky Alien Department, v detenčním táboře vám seberou korán, peníze i mobil, dáte vědět všem známým, že sem jezdit nemají.
Součinnost rozvědky a cizinecké policie v mohutné psychologické operaci zajistil v podstatě na své triko jeden jediný člověk. Dnes už to lze říci a vzdát mu tím čest, protože je mrtvý. Byl to ředitel odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra Tomáš Haišman. Bez politického rozkazu, protože impotentní politici byli jakékoliv kreativity neschopni. Pak stačilo několik spektakulárních akcí cizinecké policie s pendreky a psy ve vlacích a na příjezdových silnicích. PR o „neuvěřitelné brutalitě“, „lidská práva porušující šikaně“ a „zločinném chování policie“ zajistili jak poškození, tak jejich z detence propuštění přátelé, hloupí sluníčkoví aktivisté a neziskoví profesionálové, tak na ně napojení hloupí aktivisté – novináři. A Michal Hašek zburcoval cvičení hasičů a jiných jednotek domobrany a IZS v několika krajích. Výsledkem byla nesmírně účinná kampaň „Vyhněte se Česku“. Děkujme za ni.
Fotogalerie: - V Calais, za Calais
Nebýt dnes občanem Evropské unie a mít v Česku trvalý pobyt a právo pracovat není lidské právo, ale výsada. Stát si vybírá. I gastarbeitery. Nechce paralelní společnost. Netrpí organizované skupiny ani frustrované agresory se zločineckými ambicemi. Policie kdysi brutálně zmlátila ruské mafiány i arabské kšeftaře. A od té doby je i v centru Prahy relativní klid, v jiných zemích nevídaný. Pokud ho někdo poruší, většinou pozná policejní násilí, proti kterému není odvolání. Naposledy se tak stalo několika tureckým boxerům z Holandska.
Žijeme sice v globalizovaném světě, ale nežijeme ve víře v lepší bližní ani vírou v to, že by se všichni měli mít tak dobře jako my. Jsme bezbožní cyničtí realisté, kteří nemají potřebu se kát za hřích bílé hamižnosti, koloniální krutosti a kapitalistického obžerství. Nezvykli jsme si na indické sluhy ani filipínské uklízečky, nezvykli jsme si ani na černé otroky a jejich hlučnou kulturu. Ale nehodláme si zvykat ani na německé pány, britské či švédské opilce neznající míru.
Fotogalerie: - Před Klinikou na ulici
Před lety Česko narazilo dokonce i se snahou přijímat křesťanské uprchlíky, o kterých se mluvilo, že se snadno integrují. Dopadlo to tak, že nechtěli žít v „přemalovaném kravíně“ a utekli do Německa…
Vidíte, mnozí z nás v těch přemalovaných kravínech bydlí a bydlí v nich rádi. Protože je ten kravín odděluje od postavení bezdomovců. Víte, ona ta křesťanská společnost byla česká pobočka americké „alelujové“ církve páchající rozmáchlé dobro, která si moc dobře neprověřila své náhončí ani ovce před přepravou. Navíc jim zřejmě vylíčila podmínky v Česku jinak, nerealisticky. A tak se už další dodávka nerealizovala a pražské arcibiskupství se tiše omluvilo za své bratry ve víře.
Po letech lze říci, že český prezident i premiér jsou aspoň v otázce migrační politiky ve shodě, byť Andrej Babiš dříve tak jasný postoj nevyjadřoval. Dokonce je zcela ve shodě V4. Bude nám to v EU něco platné?
No, je dobře, že už není premiérem euronadšený Sobotka a jeho hujeři pomalu opouštějí vládní funkce. Tomáš Prouza už například není státní tajemník pro Evropskou unii. Babiš donedávna nevnímal důležitost zahraniční politiky, protože ona pro malé Česko důležitá moc není. Důležité jsou pouze její transformace v globalizované ekonomice a politice EU, která postupně a nenápadně přebírá pravomoci státu. Babiš má ale instinkt a ten mu říká, že otázka národní a kulturní identity dnes bloudí unifikovanou Evropskou unií a odděluje pro voliče důležité od nedůležitého. Volební výsledky francouzských, italských i rakouských voleb, vzestup protimigrační strany AfD v Německu i pád sociálních demokracií v EU ukazuje jednoznačně, že voliči vnímají postoje politiků k migraci.
Europoslanec Tomáš Zdechovský poukazuje na spolupráci neziskovek a pašeráků, kteří de facto pospolu vozí migranty do Evropy. Podle Zdechovského téma migrace natolik štěpí členské státy Unie, že by se kvůli tomu mohla EU rozpadnout. Sdílíte tuto obavu?
Spousta lidí se na rozpad EU těší… Víte, ona ta spolupráce neziskovek a pašeráků je dohoda chudých… Kvůli chudým EU nepadne. Ty bohaté, kvůli kterým se může rozpadnout, stále spojuje ziskovost evropského projektu. Zisk je řádově větší než občasné náklady na pár desítek tisíc migrantů. Takže jako analytik říkám ne. Obavu z rozpadu EU nesdílím, ale budu rozumět tomu, že některé principy přestanou v EU fungovat.
Musí přestat fungovat nehlídané hranice, i když nemusí přestat fungovat jejich volné překračování majiteli evropských pasů. Ovšem už ne majiteli dočasných dokladů či cizineckých víz. Musí přestat fungovat sociální péče pro ty, kteří si na ni nepřispěli. Ten kdo nemá peníze na pobyt v zemi EU, se musí vrátit, odkud přišel. Dobrovolně. Nebo bude vrácen. Násilím. Musí přestat ostych z užití násilí. No-go zóny existují proto, že má policie strach z místních státních zástupců a soudců, ne z místních grázlů.
Byl bych velmi rád, aby si jak státní zástupci, tak soudci uvědomili, že oni a nikdo jiný reprezentují zájem společnosti, občanů. Silného státu. Sebevědomého státu. Ne zájem jakéhosi abstraktního, advokátskými kličkami zakrouceného zákona. Pokud nejvyšší soud rezignuje na sjednocování soudní praxe, na precizaci práva v zájmu státu, jde o rozpad jistot a počínající anarchizaci.
Domobrany s baseballkami se tvoří ve chvíli, když selže stát. Když selžou politici. Když nutná obrana je soudem klasifikována jako útok. Když se policie dívá stranou.
Situace se vyvíjí v Německu, kde nedávno vypukl obří skandál sahající až k samotné kancléřce. Nyní vše utichá a Merkelová to opět ustála. Ustojí to i dále?
Ustojí. Prozatím. Němci jsou – na rozdíl od nás – disciplinovaní, modlící se. Z třetiny evangelíci, většinou na severu, z třetiny katolíci, většinou na jihu. Ateisté v zemích bývalého NDR. K islámu se hlásí pouze 3,8 až 4,3 milionu lidí, což je hranice pěti procent. V to počítám i ony tři miliony Turků a 3,7 milionu migrantů z Blízkého východu a severní Afriky.
Čemu připisujete, že Merkelová stále vlastně stojí v čele Evropy, přestože to byla ona, kdo migranty pozval a znásobil tak celou krizi?
Je to křesťanská demokratka z Východu. Ossis. Na rozdíl od minulých generací ve vedení SRN nezatížená nacistickou minulostí. Ovšem musím vás opravit – ona krizi jen neznásobila, ona ji spoluvytvořila… Víte, už na začátku uprchlické krize jsem ve své analýze psal, že existují pouze dvě mocenské skupiny, které jsou dost silné finančně a logisticky na to, aby ten exodus mladých černých bojovníků zorganizovaly. Dodnes nevím, zda to byla Saúdská Arábie ve spolupráci s USA, nebo syn plukovníka Kaddáfího ve spolupráci s tzv. Zeleným antiimperialistickým a antikoloniálním hnutím Afriky.
Otázkou zůstávají motivy Merkelové, které nemohou být pouze křesťanské. De facto poskytla luxusní dovolenou bojovníkům islámských sil nejen v Sýrii, ale i v Libyi, Egyptě, Afghánistánu, Iráku či v iráckém Kurdistánu, jejich rodinám a příbuzným. Proč? To je nepochopitelné a dodnes neobjasněné.
Promiňte, ale debata o válečných motivech exodu neobstojí. Války a jejich důsledky byly i před prvním hromadným přesunem. Někdo musel ty lidi shromáždit, instruovat, navigovat, dopravit na vzdálenost několika tisíc kilometrů, po cestě stravovat a někde ubytovat. Obléci, vybavit mobily a penězi. Zajistit lodě či čluny i jejich kapitány. Což v masovém měřítku není a nemůže být náhoda ani souhra okolností. S kým a za co uzavřela Merkelová dohodu o evropské odměně, že pak v naprostém rozporu se všemi zásadami bezpečnosti a zdravého rozumu otevřela náruč a zvolala wilkommen?
V roce 2015 jsem psal, že jediným efektivním řešením je okupace severoafrického pobřeží násilím a vznik nových kolonií, které zabrání bárkám vyplout a pokusí se nalézt zvýšení životní úrovně a vládu na africkém území. Zřízení záchytných táborů na africké straně jinak realizovat nelze.
Konstatoval jsem cynicky, že jsme si zaplatili, že „někdo“ ty migranty pochytá, zavře je do nějakého koncentráku v poušti, vymlátí z nich všechny peníze a zbaví je tak možnosti se do Evropy dostat. Otroctví a sexuální otroctví pochytaných je bonus za špinavou práci. Ztráty jsou povoleny v neomezené míře. Jen to nesmí být v EU.
Dnes už je to řešení ostřejší: Jedna varianta je podpořit současného faktického vojenského vládce Libye, Chalífu Haftara, který tu špinavou práci zadržování migrantů udělá za nás, nebo Libyi napadnout, vytvořit předmostí na libyjském pobřeží, potopit všechny libyjské lodi a násilím tam vysadit všechny uprchlíky bez ohledu na to, co se s nimi dál stane. S Tureckem je to komplikovanější. Tam budeme muset platit a nechat se vydírat, dokud bude Erdogan bohatý a mocný.
Někdo se ale musí dopouštět dlouhodobě násilí v masovém měřítku. Jiné řešení není. Budou-li to desítky tisíc migrantů, lze je asimilovat. Statisíce lidí vytvoří rezervní armádu nekvalifikovaných pracovníků, kteří umějí ovládat samopal už od dětství. To už je celoevropské bezpečnostní riziko. A miliony migrantů budou znamenat konec humanity a začátek války Evropanů o přežití.
Bavorsko zpřísňuje ostrahu hranice. Má dojít k zapojení dronů, termokamer, skenů na otisky prstů atd.
Domnívám se, že minimálně půl roku české jednotky nezaostávají ve výbavě tak, aby pokryly hranici od Břeclavi až po Liberec. Problém je a zůstane početní stav bojeschopných mužů s výcvikem. Stav armády, policie, celní správy, bývalých příslušníků těchto jednotek, aktivní zálohy, myslivci… To vše neumožňuje počítat s dlouhotrvající pohotovostí. Nejhorší je, že nevíme co dál. Neznáme krok číslo dvě, anebo se ho bojíme. Protože ty zachycené lidi budeme muset někde přechodně uvěznit a následně deportovat. Včetně dětí a žen. Násilím.
Do toho hrozí, že Němci začnou vracet migranty do zemí, odkud k nim přišli. Hrozí v tomto smyslu Česku nějaké riziko, jak varují někteří politici?
Nehrozí. Alespoň za existence Shengenu ne. Nejsme zemí vstupu. Navíc přes nás hlavní proud nikdy neputoval. Co hrozí, jsou německými doklady vybavení migranti vytěsnění ze SRN na cestě do náhradní destinace. Takže na trase Berlín – Praha hlavní nádraží. Na zelené hranici, kde už nejsou dráty. Jak odlišit Němce s německým pasem od Afghánce nebo Eritrejce s německým pasem? Podle data vydání? Podle obličeje? A kam s ním? Zpět do Eritreje na účet našich občanů? Nebo do Německa na účet Tante Merkel?
Že Němci myslí změnu své politiky vážně, může ukazovat i dohoda Merkelové s ministrem vnitra Seehoferem. Dohodli se na tomto: 1) Na státní hranici Německa s Rakouskem vznikne nový hraniční režim, který zajistí, že zabráníme migrantům, jejichž azylový proces je v kompetenci jiné členské země EU, aby vstoupili na území Německa. 2) Budou zřízena tranzitní centra. Odsud by měli být žadatelé o azyl odesláni přímo do odpovědných zemí. Takový postup by ale neměl být uskutečňován bez shody s těmito zeměmi, nýbrž na základě administrativních dohod. 3) V případech, kdy takové dohody nebudou uskutečnitelné, budou migranti také odmítnuti – na základě dohody s Rakouskem. Jak to máme chápat s ohledem na to, že třeba země V4 takové migranty nebudou chtít přijímat?
No, tak dle mého názoru z V4 má největší problém Maďarsko… Musí si zajistit, že přes jeho území neprojdou. Tolik k bodu 1. Pro Orbána to nebude problém… Legislativu má přizpůsobenou, mandát má obnovený a silný. Dost dobře si nedovedu představit, jak budou fungovat „tranzitní centra“, protože netuším, které budou ty „odpovědné“ země. Černý Petr stále zůstává všem pohraničním zemím, kterým budou všichni uprchlíky vracet.
Domnívám se, že vnutit nějaké jiné zemi lze pouze to, co si nechá vnutit. To je limit Evropské unie, pokud nechce spět k rychlému rozpadu. Pohraniční země tak jako tak budou muset zajistit, že další uprchlíci přicházet nebudou. Jinak než násilím to udělat nelze. To násilí zcela jistě nebude kompatibilní s Úmluvou o právním postavení uprchlíků z roku 1951, Úmluvou o právním postavení osob bez státní příslušnosti z roku 1954 a s žádnou konvencí o lidských právech. Uprchlík je podle těchto dokumentů osoba, která „má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských, národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo je určitých politických názorů, je mimo zemi své národnosti a je neschopna přijmout, nebo vzhledem k uvedeným obavám odmítá ochranu své země…“
V 53 afrických státech žije celkem přes 1,2 miliardy obyvatel (2016), z kterých 40 % je muslimského vyznání. Nejlidnatější je Nigérie, která přitom leží na jednom z největších nalezišť ropy na světě. HDP na jednoho obyvatele Afriky je pouhých 1 820 USD, v Nigérii pouze 1 994 USD. HDP na jednoho obyvatele ČR je 22 468 USD, EU 35 939 USD a Německa 44 550 USD. Pokud se miliarda chudých Afričanů rozhodne zlepšit si ekonomickou situaci ekonomickou emigrací do Evropy, můžeme je sice politovat, ale solidární s nimi nebudeme. Nerozdělíme se s nimi o skývu. Budeme je nakonec bez milosti střílet. To je potenciální realita. Nyní se ještě můžeme pohoršovat a moralizovat s poukazem na křesťanské hodnoty a morální apel exodu Židů. Při kolika migrantech tuto argumentaci opustíme? Při dvou milionech? Deseti milionech? Padesáti? Střílet začneme při dvaceti nebo sto milionech migrantů? Nebo dříve?
Italský ministr vnitra Salvini řekl, že Itálie migranty, které by Německo mohlo chtít vracet, už nebude přijímat.
No konečně. To je první krok. Vzbudil zaslouženou pozornost. Dá se říci potlesk na otevřené scéně. Ale musí následovat druhý krok – blokace dalšího přílivu do italských přístavů, kam je to z Libye nejblíže. Je třeba zpravodajské rozpracování a perzekuce kurýrních neziskovek, zabavení jejich technické infrastruktury, kriminalizace jejich aktivistů. Zabránění vjezdu jejich lodí do všech přístavů zemí EU, zákaz prodeje paliva a dalších zásob. Lidskoprávní pašeráci nesmí mít další příležitost. To vše je v jurisdikci zemí EU a zabrzdilo by to migrační vlnu alespoň na čas, než by se pašerácký byznys restrukturoval. Další kroky pak jsou: vypovězení mezinárodních dohod a uprchlických úmluv, pravomocí mezinárodního soudu, oznámení do Bruselu o kolektivním vypovězení některých částí smluv o EU a kolektivní sankce těch zemí EU, které se k této restrikční politice nepřipojí. A následně je možno přistoupit k násilí.
Mimochodem, Matteo Salvini je poslední dobou novou evropskou hvězdou, ať už v tom či onom smyslu. Důsledně odmítá v italských přístavech přijímat lodě plné migrantů, čelí kritice, že je to nehumánní, že ti lidé mohou na lodích i zahynout. Nepřepískl to Salvini?
V žádném případě. I když ti lidé mohou na lodích i zahynout, Itálie se nemůže stát uprchlickým táborem. To by ji ekonomicky a bezpečnostně zlikvidovalo. Matteo Salvini je první vlaštovkou evropských politiků, kteří se jen nevymlouvají, ale jednají.
Jak to vůbec ve Středozemním moři vypadá? Jak velký pohyb lodí pašujících migranty z Afriky lze zaznamenat? Některé zprávy působí tak, že de facto je to takový větší přívoz, lodě neziskovek, které jezdí tam a zpět, křižují Středozemní moře, vyloží migranty v EU a jedou zpět pro další. Přeháním to?
Naprosto ne. V libyjských vodách vypnou transpondér (radiový odpovídač identity lodi), naloží migranty přivezené pobřežním gumovým člunem překupníky a odplují zpět do mezinárodních vod. Tam zapnou transpondér a vyšlou signál nouze. A zamíří do nejbližšího přístavu. Lze to zjistit na internetu – existují přesné záznamy o pohybu všech civilních lodí ve Středozemním moři – například servery MarineTraffic.com nebo Vesselfinder.com.
Může to znít jako naivní a neznalá otázka, nicméně, jak je možné, že tahle praxe tady už roky funguje? Všechny ty organizované transporty migrantů do EU běží jak dobře promazaný stroj a nikdo to nezastavuje. Z jedné strany tu evropští lídři nonstop mluví o nutnosti dohody, o zastavení migrace a z druhé strany pak obviňují Itálii, že nechce lodě přijmout. Jak tomu máme rozumět?
Tak, jak jste řekl. Z jedné strany evropští lídři nonstop mluví a z druhé strany mají nonstop strach zasáhnout. Všichni vědí, že první efektivní zásah by smazal ten nátěr humanity politiků a celé Unie. Z Evropanů by se stali chladnokrevní vrazi. K tomu ještě psychicky Evropa nedospěla. Efektivní zásah znamená potopení pašeráckých lodí. I s uprchlíky. Potopení lodí sbírajících uprchlíky na moři. Do chvíle, než druhá strana pochopí, že každá loď bude potopena. Každá. Nekompromisně. To je válka bez ženevských pravidel. Kdo z evropských politiků se pod ni podepíše? Ani Matteo Salvini ne.
Na počátku uprchlického konfliktu jsem napsal v exkluzivní analýze pro Parlamentní listy, že uprchlíci musejí dožít chudí ve svých zemích, jinak padneme na úroveň Afriky.
Hotspoty i pomoc v zemích původu uprchlíků jsou nesmysl. HDP 1 900 USD na osobu nevyrovnáte v reálném čase na HDP 35 tisíc USD na osobu, když nejbohatší země má 45 tisíc USD na osobu. Prostě z Afriky Evropa nebude. Z Evropy Afrika být může. Černí dětští vojáci morální zábrany nemají. Ve svých zemích patří mezi elitu a jsou určitě i mezi migranty. Děti i dospělí.
Co výhled do budoucna? Přestěhuje se Afrika do Evropy a my, původní obyvatelé, zmizíme? Nebo se naučíme žít pospolu?
Nevím. Jak kdo. Mně se nechce žít pospolu s lidmi, kteří svým ženám provádějí obřízku a svým bližním usekávají hlavy mačetou, protože náboje do samopalu AK jsou drahé…
Jak to s naším kontinentem může dopadnout?
Jaké politiky si zvolíme, takový bude náš kontinent.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
