V jaké atmosféře a v jakém stavu naše země spěje k letošnímu 28. říjnu a 17. listopadu? Dějí se v poslední době věci, které ji mohou ohrozit, nebo které naopak slibují posun směrem k lepšímu? V jakém stavu naše politika spěje do roku nejdůležitějších voleb?

Obávám se, že se nacházíme v prostředí kolabující politiky, rozdrobování politické scény, opouštění smyslu politiky jako služby občanů, politické prázdnoty vyplněné chorobnou podezíravostí a lidskou nenávistí, což brání racionálním dohodám nad nezbytnými reformami.

Stupňování napětí spojeného s oslavami státního svátku a přepínání struny všemi stranami jsou toho smutným i odpudivým příkladem. Žádné signály pozitivního vývoje pro budoucnost nikde nevidím a to, co se děje kolem oslav 28. října, moji skepsi pouze posiluje.

Jak vnímáte spor o ocenění pro Jiřího Bradyho, kdy jeho synovec Daniel Herman tvrdí, že Řád TGM strýci nebude udělen kvůli postoji synovce k dalajlámovi, přičemž prezident Zeman to odmítá?